Druhá adventní neděle - začíná to u depresivních věřících

První čtení
Gn 17, 15-27


Druhé čtení
Lk 1, 5-25

Jestli je pravda, co káže Pavel, tak to je konec pořádku

První čtení
Iz 50, 4-8


Druhé čtení
Sk 17, 1-9

Ke státnímu svátku 17. listopadu, aneb SMĚLE A SVOBODNĚ!

První čtení
Deuteronomium 5:6  "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 7  Nebudeš mít jiného boha mimo mne.


Druhé čtení
Sk 16, 35-40

Kdo je tady vězeň???

První čtení
Iz 61,1-3

Druhé čtení
Sk 16, 25-34

Evangelium opět přináší konfliktní situace!

První čtení
Iz 50:4-7

Druhé čtení
Sk 16,11-25

K čemu svoboda?

První čtení
Genesis 9, 1  -5

Druhé čtení
Sk 15, 19 - 31

Až se budete chovat podle našich pravidel, budete spaseni...

První čtení
Ex 14, 10-14

Druhé čtení
Sk 15, 1-18

Trpělivé upevňování

První čtení
2Kr 23, 21-23

Druhé čtení
Sk 14, 21-28

NEJSME BOHOVÉ!

Izajáš 35, 1-7

Druhé čtení  Sk 14, 8-20

Evangelium - cesta k pokoji a svatému míru???

     

První čtení

Dt 9,7. 23-24

  

Mojžíš Izraeli (před vstupem do zaslíbené země) říká - jen si připomínejte svoji nevěru - třeba jak jste byli chytřejší než Bůh a odmítli jste vstoupit do zaslíbené země!

Druhé čtení

Sk 14, 1-7

Naši předci už nechtěli být bratry divočáka, nicméně dál sídlili na skládkách odpadu z mušlí

Mezi současnými obyvateli Evropy sice převažuje genetická výbava původních mezolitických lovců-sběračů, nicméně jejich způsob života už definitivně vzal za své někdy kolem roku 4000 př. Kr. Jen na vzdáleném severu kontinentu se lov a sběr udržel déle, až asi do roku 1000 př. Kr., kdy byl vystřídán pastevectvím. V regionech mírného pásma platí, že divoši, tančící a zpívající nad hroby v Tévieku a Hoëdiku, byli v Evropě posledními reprezentanty mezolitu.

Mezolitické komunity ve Švédsku a Dánsku, v lokalitách jako Skateholm, Vedbaek, Tybrind Vig a Ertebölle, nakonec zanikly díky novému duchu soutěžiovsti, který přinesla kultura LBK.
(http://en.wikipedia.org/wiki/Linear_Pottery_culture)
Přispěl k tomu i nenápadný odliv žen, které si brali noví zemědělci za manželky, i mladých mužů, kteří pro ně začínali pracovat. Ti, kdo zůstali, už se nepovažovali za bratry jelenů a divočáků, nýbrž také zatoužili po materiálním bohatství, společenské vážnosti a ovládnutí přírody. Sami se toužili stát zemědělci, což také někdy kolem roku 3900 př. Kr. učinili.
Jakožto novopečení zemědělci se od lidí kultury LBK značně lišili. Chovali skot ve velkých stádech, dál stavěli mezolitická obydlí starého typu a dál sídlili na skládkách odpadu z mušlí jako jejich předkové. Jako kompenzaci za chybějící vlastní architektruru obytných stavení si začali budovat ohromné hroby, jimž říkáme dnes dlouhé mohyly - jako by raději stavěli pro mrtvé než pro živé. Inspirací jim zřejmě byly "dlouhé domy" zemědělců kultury LBK. Dlouhé mohyly byly jen pokusem vyrovnat se přistěhovalcům z východu a popřením vlastní mezolitické minulosti.

Steven Mithen, Konec doby ledové, str. 224

Něco nad námi je?

První čtení; Iz 53, 1-9; 

Druhé čtení; Sk 13,13-43

Když přijmeš Pána Ježíše, tak se ti bude dařit dobře?

První čtení

Přísloví 10:6  Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.
7  Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví.
8  Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne.
9  Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen.

Druhé čtení

Sk 13, 1-12

Víru nešířili ti, kterým by víra v Mesiáše Ježíše přinesla štěstí, ale naopak - utrpení

První čtení

Gn 32, 23-33

Druhé čtení

Sk 11,19-26

Když vás naplní Duch sv. není to nic příjemného pro život vezdejší pohodlný

První čtení

Joz, 2, 1-15

Druhé čtení

Sk 9,19-31

Může člověk se špatnou minulostí někoho oslovit?

První čtení

Jr 18,1-6

Pro děti

Dovedete si představit hliněnou nádobu. Jak vypadá, k čemu se hodí? Je křehká??  

Druhé čtení

Sk 9,10-19a

Kdo vlastně jsi Bože? Jsi ten, o němž jsem slýchal na hodinách náboženství, nebo jsi někdo ZCELA JINÝ?

První čtení

1. Sa 26,15-24

Druhé čtení

Sk 9,1-9

Proč nevěří křesťané v reinkarnaci

První čtení

Ex 3, 14-17

Druhé čtení

Lk 23,54 - 24,12

Na čem je založena věrnost následování?

První čtení

Gn, 45, 1-8

Bratři zradili svého bratra Josefa a prodali ho do otroctví. Čekali, že se jim pomstí. Místo toho jim Josef řekl, že je všechny zachránil Bůh pro veliké vysvobození.

Když zradil Petr Ježíše, rozplakal se, když mu došlo co udělal. Ježíš ale za něj prosil, aby se stal posilou pro ostatní, aby setrval ve své víře. Člověk není věrný, Bůh je věrný. Podobně jako kdysi Josef zachránil díky Bohu své bratry, stejně Ježíš zachránil Petra a ostatní, i když se k němu zachovali špatně.

  

Druhé čtení

 Lk 22, 54-62

spánek a boj - velké míjení

První čtení

 Izajáš 1: 10-20

Lidé konají náboženské obřady, přeneseně řečeno – líbají Boha, ale nechovají se vůči sobě navzájem dobře.

Je to podobně jako když Jidáš políbil J-e, aby ho udal.

Na venek to vypadá, že lidi Boha znají, ale svými činy ukazují, že v srdci mají jen sami sebe.

Luk 6:46 Proč mne oslovujete 'Pane, Pane', a nečiníte, co říkám?

Jidášův polibek nám připomene, jak lidé umí navenek říkat krásné věci, ale když přijde na zkoušky, tak dovedou zradit.

Lid, který Boha ctí slovy, ale skutky mají zlé.

Druhé čtení

Lk 22, 47-53

Jaký má smysl modlitba, když nejde o naší vůli, představy a chtění?

První čtení

1 Samuelova 2:1 -10

Ta modlitba vyjadřuje sílu, kterou dává naděje. Posmívali se jí, že nemůže mít děti, ona byla zoufalá.

Kněz Elí jí řekl: Bůh ti dá, zač jsi ho prosila. Narodil se jí potom Samuel, který se stal slavným prorokem.

Čteme tu o zápase Chany, modlitba je její oslavou Hospodina, oslavou naděje...

Takovou oslavu může dokonce člověk zpívat i ve chvíli, kdy to vypadá, že všechno špatně skončí. Stejně jako si v dobách zlých můžeme vyprávět příběhy s dobrým koncem. Taková modlitba nám dá sílu vydržet.

Druhé čtení

Lukáš 22,31-53

Amálek - starozákonní pokušitel

První čtení

Mt 4, 1-11

Ten dnešní příběh o Amálekovi nás přvevede k tomu, že je důležité rozpoznat, co člověku brání na cestě za BK, za zaslíbenou zemí.

Díky tomu, že Ježíš rozpoznal, kdo mu nabízí všechny ty krásné věci - kdo z vás by nechtěl tolik pěkných věcí - tak ty věci odmítl.

Druhé čtení

Ex 17, 8-16

Prvně hlad, teď žízeň? Jaký to má smysl, když náboženství nenabídne pokoj, klid a mír?

První čtení

Jan 7:37  V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! 38  Kdo věří ve mne, `proudy živé vody poplynou z jeho nitra´, jak praví Písmo." 39  To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven.

Ježíš vzal vážně slova Hospodinova: Iz vyhlásil: Izajáš 58:10  budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne."

11  Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí.  

Lidi zapomněli důvěřovat Pánu Bohu. Ježíš jim to připomněl tak jako nikdo před ním. Kdo jde za Ježíšem, zažije tuto radost a bude se na této radost podílet.

Druhé čtení

Ex 17, 1-7

poušť víry

Jan 7:37  -  39;  Ex 17, 1-7                                                    

PUTNA: Ukrajina není Malorusko

http://www.lidovky.cz/putna-ukrajina-neni-malorusko-dez-/nazory.aspx?c=A140228_171623_ln_nazory_hm&fb_action_ids=834888596527624&fb_action_types=og.recommends

Píseň ať zní proti oligarchům a pohlavárům světa vezdejšího!

První čtení

Lukáš 1: 46-55

Proč zpívá Marie tuto píseň? Protože věří, že Bůh vstupuje do tohoto světa a pomáhá lidem. Protože znala prastarou píseň, kterou zpíval Mojžíš o Božím vítězství nad lidskou zlobou.

Píseň o vítězství si zpívají lidé v těžkých dobách a ta píseň má kouzelnou – doslova kouzelnou moc – dávat lidem odvahu, aby se nechovali tak, jak po nich ta zlá moc chce.

Marie věří, že Bůh zbavuje člověka všech pout. A že poslední den patří jemu a jeho vítězství.

O Božím vítězství zpíváme i my v kostele nejčastěji, řekl bych, že úplně v každé písni.

 

V byzantské říši se dala nalézt konstruktivní kritika panovníka

O císaři Romanu III. (a jeho výstavbě kláštera Matky Boží – Peribleptos (všemi viděná))

Ačkoli tedy císař ctil Boha, od samého počátku jednal špatně, poněvadž zneužíval peněz od poplatníků k stavbě chrámu. Krásné je milovat nádheru domu Páně a stánek slávy jeho, jak říká žalmista, a často raději pro to upadnout v opovržení než mít štěstí od jiných. Jistě je to krásné a kdo z těch, kteří horlivě milují Pána a hoří jeho plamenem, by tomu odporoval? Ale pak by nic nesmělo poskvrňovat tento zbožný cíl, ne¬směly by se vršit křivdy na křivdy, veřejné záležitosti by se nesměly hroutit a tělo státu rozpadat. Nikdy by neměl vstoupit do nákladné a skvostné budovy, pro niž bylo spácháno mnoho zla, člověk, který odmítá mzdu nevěstky a pohrdá obětí hříšníka, jako by pocházela od psa. Čím prospívají božskému účelu zbožnosti rovno¬měrné stěny, sloupořadí, rozvěšené koberce a drahocen¬né oběti i jiné skvělé dary, když by k tomu měl stačit rozum zahalený svatostí, duše zbarvená purpurem vyššího rozumu, spravedlnost činů, ušlechtilost mysli a ještě spíše její prostota. Jen těmito prostředky můžeme v sobě vybudovat jiný chrám, milý a příjemný Pánu.

Michal Psellos, Byzantské letopisy, Odeon 1982, str. 43n.

Romanos III. (1028-34)
Michal Psellos (1018-96)

Cesta je volná!

První čtení
Jan 14, 1-7


   Cesta je motiv dnešního druhého čtení. Bůh nám připravil cestu a my po ní můžeme jít. Člověk sám od sebe numí tu správnou cestu najít. Často končí v nesnázích. Z jedné strany nepřítel, z druhé strany propast. Ježíš ukazuje cestu i z této bezvýchodné situace.



Druhé čtení
Ex 14,15-31

Happyendem to teprv začíná!

První čtení Mk 1, 9-13; Druhé čtení Ex 12, 37-42                      

On přeskočil a my se směli narodit k nové naději

První čtení
Jan 3, 1-21


Narodit se znovu znamená uvěřit, že vysvobozující moc Hospodinova je skutečnost. Že Hospodin vysvobozuje svůj lid vyjitím z moci temnot přes rudé moře.
Znovu se narodit znamená vzdát se stereotypu, zvyku, zatuchlosti.


Druhé čtení
Ex 12,21-36

Deset znamení pro faraona, aneb Hospodin činí přítrž válkám

První čtení

Mk 6, 35-44

Pro děti

  

Učedníci jsou malé víry, stejně jako lid Izraele, když jej Hospodin pozval na cestu z otroctví Egypta. My to nezvládneme, je nás málo, jsme slabí, nemáme dost jídla.

Nemáme dost lásky, nemůžeme pomoci.

Jak máte hájit mou věc ve světě? Buďte citliví. Dávejte lidem jíst.

Ježíš ukazuje, že s Hospodinem nikdy nebudou mít nedostatek.

Druhé čtení

Ex 7, 1-7; 14, 5-14

Kázání

Středověká interpretace Božího jednání a příklad toho, jak má člověk oslavit Boha

Jindřich sledoval, v jakém ohrožení jsou jeho lidé a jak prudké je obléhání. Potom se vrátil ke svým druhům a vojsko odvedl tajnými cestami podél moře až k ústí [řeky] Travé. Odtud vystoupil po cestě, kudy měli přijet jezdci Slovanů. Když Ranové viděli, jak od moře přichází množství bojovníků, domnívali se, že to je jejich jízda, vystoupili z lodí a s radostí a jásotem jim vyšli vstříc. Příchozí však zvedli bojový pokřik, spolu s modlitbou a svatými zpěvy a vrhli se nenadále na nepřátele. Vyděsili je nečekaným útokem a zahnali je zpátky až k lodím. Toho dne utrpělo vojsko Ránů zdrcující porážku - padli pobití před hradem Lubeck a množství těch, kteří se utopili ve vodě, se vyrovnalo počtu těch, kteří byli zabiti mečem. Ranové vytvořili velikou mohylu, již navršili z mrtvých těl. Na památku vítězství se až dodnes nazývá Raniberg. Onoho dne Boha oslavil skutek křesťanů. Ti pak rozhodli, že den prvního srpna bude po všechny roky slaven na znamení a památku toho, že Pán pobil Rány před očima svého lidu. Ranové pak sloužili Jindřichovi a odváděli mu poplatek, stejně jako Vágrové, Polabané, Obodrité, Chyžané, Črezpěňané, Luticové, Pomořané a všechny slovanské kmeny, které žijí mezi Labem a Baltským mořem a obývají rozlehlá území až k polské zemi. Nad všemi těmito kmeny vládl Jindřich, kterého nazývali králem ve vší slovanské a nordalbinské zemi.

Helmold z Bossau, Kronika Slovanů, Argo 2012, str. 82.

(jest třeba připomenout, že autor je kněz)

Bůh svému lidu zjevuje význam svého Jména - díky tomu víme, co od Něj můžeme a nemůžeme čekat

První čtení
Matouš 6:22 
Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. 23  Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?


Druhé čtení
Ex 6,2-13

Hrát roli Ježíše v tomto světě vede k utrpení

První čtení
Izajáš 66:1  Toto praví Hospodin: "Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí? 2  Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův. Laskavě pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem."


Druhé čtení
Skutky apoštolské 6, 8-15

Má smysl dráždit mocné, když je ohrožena církev?

První čtení
Mk 3, 20-22

Pro děti
Ve světě je moc těžké to slovo dodržovat. Nechat ho v sobě zapustit tak, aby se osvědčovalo, když přijde strach o svůj majetek – nedejbože život.
Když bude Ježíš příliš dráždit mocné na trůnu, dopadneme i my ostatní špatně.
Víra se má žít v ústranní a nemá zasahovat ty, kteří nad námi vládnou.
A je to provokace, když si člověk, který vezme vážně to slovo začne uprostřed násilí a nespravedlnosti zpívat:
  
Píseň
   176 Někdo mě vede za ruku

Druhé čtení
Ex 5, 1 – 6,1

Scénky pro utlačovatele - podklad pro kázání s flanelografem

První čtení
Marek 1:14  Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
15  Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."



Druhé čtení
Ex 4,1-17

Bůh Izraele trpí, není to tedy příliš mocný a silný Bůh (?)

První čtení
Mk, 4, 35-41

Pro děti
Kdo jsme my, že máme sami zápasit s tak velikou hlubinou? Proč ten Ježíš spí? Vždyť utoneme!



Druhé čtení
Ex, 2, 23-25; Ex 3, 1- 15

Má smysl, aby lidem pomáhal idealista?

Mt 11,28-30

Pro děti
   Když nás někdo naštve, tak mu chceme odplatit stejnou mincí, nebo ještě přidat.
Když vidíme nespravedlnost někdy utečeme – jindy chceme chránit druhého.
Ale je to velmi těžké.
Chceme to často udělat moc prudce. Navzájem si nerozumíme.

Druhé čtení
Ex 2,11-22

Má smysl mít v tak hrozných poměrech vůbec děti?

První čtení
Mt 2, 13-23


Druhé čtení
Ex 2, 1-10

Lhaní se někdy vyplácí a Bůh těm, kteří lžou - žehná

První čtení
Mk 14, 66-72

Pro děti
   Petr lže, aby se zachránil.
Porodní báby lžou, aby zachránily druhé.


Druhé čtení
Ex, první kapitola

Pohřby se mohou někdy stát demonstrací proroctví

První čtení
Mk 12, 18-27

Pro děti
   Lidé si představují, jak to bude po smrti. Ježíš říká, že až lidé vstanou z mrtvých, tak se nežení a nevdávají. Nemluví o nesmrtelné duši, ale o těle – i když těle jiném, než je tělo tady na zemi.
Víc se o tom nezmiňuje. A přece – Ježíš mluví o naději, která přesahuje tento život. Vůbec nepopisuje nějak vědecky, jak to bude a jak to bude vypadat, ale odkazuje na praotce.
A odkazuje na Boha živých. Abrahama, Izáka, Jákoba.
Odkazuje na jejich život. Naděje na věčnost spočívá v tom, jak s nimi Hospodin byl a v jejich víře.
Pokud věříme, že je Hospodin i naším Bohem, jako byl Bohem Abrahama, Izáka a Jákoba – pak máme jistotu věčného života, protože Hospodin je Bohem živých.
A že nevíme jak je to možné? Jak to Bůh udělá? To není na nás, je to na něm.



Druhé čtení
Gn 49, 28-33
50, 1-14

Problém menšin - slavnostní bohoslužby na Krásné Hoře

První čtení
Lk 6, 20-36


Druhé čtení
Gn 46, 8-27; 47, 28-31

Jákobův život nestál za nic (?)

První čtení
Mk 4, 35-41

Pro děti
Život víry se v běžném životě podobá situaci učedníků na lodi. Plavba je nebezpečná a často to vypadá, jakoby Ježíš spal nebo byl někde pryč a na učedníky zapomněl.
To je běžná zkušenost křesťana.


Druhé čtení
Gn 45, 25- Gn 46, 1-7. 28-30.

Bůh je při díle i v mizerných a spackaných životech (?)

První čtení
Mt 20, 20-28

Pro děti
   Kalich, to je Ježíšů život – jeho cesta, jeho úděl, jeho oběť, i jeho vítězství. Těžko z toho něco vyčleňovat. To už by pak nebyl Ježíšův kalich. Bratři Zebedeovi chtěli z toho kalicha jen tu slávu.
Jenže Ježíšova sláva souvisí s ponížením a službou.
Jak uvidíme, ani Josefovi bratři jeho kalich nechápou.


Druhé čtení
Gn 45, 1-15

Přijmout vinu je snadnější než přijmout odpuštění

První čtení
Matouš 25:31-46

Pro děti
   V tom příběhu Josefa se vyjevuje to, co chce Bůh. Bůh chce, abychom se jako lidé byli schopni o sebe postarat. Aby nikdo na zemi neměl hlad.
Vlastní bratři Josefa nechali v díře hladem a nahoře si v klidu jedli chléb.
Někdy si tak také můžeme připadat, když tady v Evropě jíme a na světě jsou místa, kde mají hlad. Často proto, že jsme je my Evropani o ten chléb připravili drancováním jejich země.
Občas se můžeme i dnes dočíst o tom, jak některé západní firmy vykořisťují třeba indické zemědělce. Prodávají jim zrno, které se není schopné samo reprodukovat. Oni se zadlužují a umírají v bídě.
Západní křesťanská civilizace vždy dovedla velmi účinně vykořisťovat.
Máme na tom MY podíl, když jiní lidé na jiné části země hladoví?
Udělali jsme dost? Bible nám připomíná, že je to na nás, abychom naši víru, výdobytky demokracie, ale i techniku a výdobytky vědy využívali třeba pro to, aby se lidé mohli najíst.
Bible se nás vždycky bude ptát: děláte dost pro druhé? Bůh to po nás chce. Nemůžeme se tomu vyhnout. Nemůžeme se vyhnout zodpovědnosti.


Druhé čtení
Gn 42, 1-28

Josef před faraonem (aneb mocný hledá záchranu u žebráka) - podklad kázání pro děti s flanelografem

První čtení
Lukáš 10:21  V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo.
22  Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit."
23  Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.
24  Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšte, co vy slyšíte, ale neslyšeli."


Druhé čtení
Gn 41, 1

Rekapitulace tábora v Čími

První čtení
Žalmy 72:1  Šalomounův. Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu,
2  aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva.
3  Hory přinesou lidu pokoj a pahorky spravedlnost.
4  Zjedná právo poníženým z lidu, dá zvítězit synům ubožáka, zdeptá utlačovatele.

10  Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.
11  Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
12  Vysvobodí ubožáka, jenž volá o pomoc, poníženého, jenž nemá pomocníka.
13  Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život.
14  Vykoupí je z útisku a od násilí, jejich krev mu bude drahocená.

Druhé čtení
Filipským 2:5  Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši:
6  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
7  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
8  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
9  Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
10  aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -
11  a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.