Hrát roli Ježíše v tomto světě vede k utrpení

První čtení
Izajáš 66:1  Toto praví Hospodin: "Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí? 2  Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův. Laskavě pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem."


Druhé čtení
Skutky apoštolské 6, 8-15

Má smysl dráždit mocné, když je ohrožena církev?

První čtení
Mk 3, 20-22

Pro děti
Ve světě je moc těžké to slovo dodržovat. Nechat ho v sobě zapustit tak, aby se osvědčovalo, když přijde strach o svůj majetek – nedejbože život.
Když bude Ježíš příliš dráždit mocné na trůnu, dopadneme i my ostatní špatně.
Víra se má žít v ústranní a nemá zasahovat ty, kteří nad námi vládnou.
A je to provokace, když si člověk, který vezme vážně to slovo začne uprostřed násilí a nespravedlnosti zpívat:
  
Píseň
   176 Někdo mě vede za ruku

Druhé čtení
Ex 5, 1 – 6,1

Scénky pro utlačovatele - podklad pro kázání s flanelografem

První čtení
Marek 1:14  Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
15  Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."



Druhé čtení
Ex 4,1-17

Bůh Izraele trpí, není to tedy příliš mocný a silný Bůh (?)

První čtení
Mk, 4, 35-41

Pro děti
Kdo jsme my, že máme sami zápasit s tak velikou hlubinou? Proč ten Ježíš spí? Vždyť utoneme!



Druhé čtení
Ex, 2, 23-25; Ex 3, 1- 15

Má smysl, aby lidem pomáhal idealista?

Mt 11,28-30

Pro děti
   Když nás někdo naštve, tak mu chceme odplatit stejnou mincí, nebo ještě přidat.
Když vidíme nespravedlnost někdy utečeme – jindy chceme chránit druhého.
Ale je to velmi těžké.
Chceme to často udělat moc prudce. Navzájem si nerozumíme.

Druhé čtení
Ex 2,11-22

Má smysl mít v tak hrozných poměrech vůbec děti?

První čtení
Mt 2, 13-23


Druhé čtení
Ex 2, 1-10

Lhaní se někdy vyplácí a Bůh těm, kteří lžou - žehná

První čtení
Mk 14, 66-72

Pro děti
   Petr lže, aby se zachránil.
Porodní báby lžou, aby zachránily druhé.


Druhé čtení
Ex, první kapitola

Pohřby se mohou někdy stát demonstrací proroctví

První čtení
Mk 12, 18-27

Pro děti
   Lidé si představují, jak to bude po smrti. Ježíš říká, že až lidé vstanou z mrtvých, tak se nežení a nevdávají. Nemluví o nesmrtelné duši, ale o těle – i když těle jiném, než je tělo tady na zemi.
Víc se o tom nezmiňuje. A přece – Ježíš mluví o naději, která přesahuje tento život. Vůbec nepopisuje nějak vědecky, jak to bude a jak to bude vypadat, ale odkazuje na praotce.
A odkazuje na Boha živých. Abrahama, Izáka, Jákoba.
Odkazuje na jejich život. Naděje na věčnost spočívá v tom, jak s nimi Hospodin byl a v jejich víře.
Pokud věříme, že je Hospodin i naším Bohem, jako byl Bohem Abrahama, Izáka a Jákoba – pak máme jistotu věčného života, protože Hospodin je Bohem živých.
A že nevíme jak je to možné? Jak to Bůh udělá? To není na nás, je to na něm.



Druhé čtení
Gn 49, 28-33
50, 1-14

Problém menšin - slavnostní bohoslužby na Krásné Hoře

První čtení
Lk 6, 20-36


Druhé čtení
Gn 46, 8-27; 47, 28-31

Jákobův život nestál za nic (?)

První čtení
Mk 4, 35-41

Pro děti
Život víry se v běžném životě podobá situaci učedníků na lodi. Plavba je nebezpečná a často to vypadá, jakoby Ježíš spal nebo byl někde pryč a na učedníky zapomněl.
To je běžná zkušenost křesťana.


Druhé čtení
Gn 45, 25- Gn 46, 1-7. 28-30.

Bůh je při díle i v mizerných a spackaných životech (?)

První čtení
Mt 20, 20-28

Pro děti
   Kalich, to je Ježíšů život – jeho cesta, jeho úděl, jeho oběť, i jeho vítězství. Těžko z toho něco vyčleňovat. To už by pak nebyl Ježíšův kalich. Bratři Zebedeovi chtěli z toho kalicha jen tu slávu.
Jenže Ježíšova sláva souvisí s ponížením a službou.
Jak uvidíme, ani Josefovi bratři jeho kalich nechápou.


Druhé čtení
Gn 45, 1-15

Přijmout vinu je snadnější než přijmout odpuštění

První čtení
Matouš 25:31-46

Pro děti
   V tom příběhu Josefa se vyjevuje to, co chce Bůh. Bůh chce, abychom se jako lidé byli schopni o sebe postarat. Aby nikdo na zemi neměl hlad.
Vlastní bratři Josefa nechali v díře hladem a nahoře si v klidu jedli chléb.
Někdy si tak také můžeme připadat, když tady v Evropě jíme a na světě jsou místa, kde mají hlad. Často proto, že jsme je my Evropani o ten chléb připravili drancováním jejich země.
Občas se můžeme i dnes dočíst o tom, jak některé západní firmy vykořisťují třeba indické zemědělce. Prodávají jim zrno, které se není schopné samo reprodukovat. Oni se zadlužují a umírají v bídě.
Západní křesťanská civilizace vždy dovedla velmi účinně vykořisťovat.
Máme na tom MY podíl, když jiní lidé na jiné části země hladoví?
Udělali jsme dost? Bible nám připomíná, že je to na nás, abychom naši víru, výdobytky demokracie, ale i techniku a výdobytky vědy využívali třeba pro to, aby se lidé mohli najíst.
Bible se nás vždycky bude ptát: děláte dost pro druhé? Bůh to po nás chce. Nemůžeme se tomu vyhnout. Nemůžeme se vyhnout zodpovědnosti.


Druhé čtení
Gn 42, 1-28

Josef před faraonem (aneb mocný hledá záchranu u žebráka) - podklad kázání pro děti s flanelografem

První čtení
Lukáš 10:21  V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo.
22  Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit."
23  Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.
24  Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšte, co vy slyšíte, ale neslyšeli."


Druhé čtení
Gn 41, 1

Rekapitulace tábora v Čími

První čtení
Žalmy 72:1  Šalomounův. Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu,
2  aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva.
3  Hory přinesou lidu pokoj a pahorky spravedlnost.
4  Zjedná právo poníženým z lidu, dá zvítězit synům ubožáka, zdeptá utlačovatele.

10  Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.
11  Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
12  Vysvobodí ubožáka, jenž volá o pomoc, poníženého, jenž nemá pomocníka.
13  Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život.
14  Vykoupí je z útisku a od násilí, jejich krev mu bude drahocená.

Druhé čtení
Filipským 2:5  Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši:
6  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
7  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
8  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
9  Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
10  aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -
11  a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

Smůla!! zase v nápravném zařízení!! Za dobrý skutek po právu potrestán!!!

První čtení
Matouš 14: 1-12

  
Druhé čtení
Gn 40

Návaly štěstí a smůly!!! Kdo za to může???

První čtení
Marek 15: 33-39  A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: "Ten člověk byl opravdu Syn Boží."

Druhé čtení
Gn 39

Támar se nebála jít na hranici, aby byla upálena. Její oběť vedla k záchraně Izraele.

   
První čtení
Matouš 15:21  Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.
22  A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá."
23  Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždyť za námi křičí!"
24  On odpověděl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského."
25  Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: "Pane, pomoz mi!"
26  On jí odpověděl: "Nesluší se vzít chleba dětem a hodit jej psům."
27  Ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů."
28  Tu jí Ježíš řekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva.


  Možná Ježíš nebyl na tu ženu tak krutý, jak se někdy říká. Možná byl ironický na své učedníky. Jakoby jim říkal:
Vy učedníci – děti Izraele – jste tak povýšení (ani neznáte cestu Mesiáše, když ho zrazujete od pomoci druhým) – že se cítíte jako něco víc? Jako děti Izraele? Vždyť ale vy - děti Izraele se chováte často hůř než psi.
Vy mi radíte, abych se jí zbavil... Jste opravdu jako „děti Izraele“.
Například Juda, syn Izraele (Jákoba), který prodal Josefa do otroctví a chtěl upálit Támar... Právě Támar ukázala Izraeli v čem spočívá víra v Hospodina.
A stejně tak tato kananejská žena má ukázat vám – mým učedníkům – a následovníkům, že odvaha a oběť se může nalézt i mimo lid víry.

Mít sny je nebezpečné

První čtení
Marek 15:16  Vojáci ho odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu.
17  Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu
18  a začali ho zdravit: "Buď zdráv, židovský králi!"
19  Bili ho po hlavě holí, plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem.
20  Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. Pak ho vyvedli ven, aby ho ukřižovali.



Jaké to je nechat se svléknout?
Buď nás svléká láskyplně maminka, nebo někdo, kdo nám chce pomoci, když sami nemůžeme. Nebo, když nás někdo připravuje ke svatbě. Nebo nás může taky svléknout někdo, kdo nás nenávidí, kdo se nám chce posmívat.
  


Druhé čtení
Gn 38, 12-36

Nenávist mezi sourozenci je velice častá

První čtení
Mt 3, 13- 4, 11

Máme právo kázat evangelium, když církev tolik selhává?

První čtení
Marek 4:26  Dále řekl: "S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země;
27  ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.
28  Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.
29  A když úroda dozraje, hned hospodář pošle srp, protože nastala žeň."


Dnes si budeme číst o tom, že Jákob znovu ve chvíli, kdy selhal, uslyšel Boží hlas. Bůh na něj nezapomněl. To spíš lidi zapomenou na Pána Boha a potom si navzájem dělají spousty zla. Boží království roste bez ohledu na našem nadšení nebo nedověře. 


Druhé čtení
Gn, 35, 1-20