Vysvoboď nás z jednoty?

První čtení

Lukáš 16:19  Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.

20  U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,

21  a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.

22  I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.

23  A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.

24  Tu zvolal: `Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.´

25  Abraham řekl: `Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš.

26  A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám.´

27  Řekl: `Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,

28  neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.´

29  Ale Abraham mu odpověděl: `Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!´

30  On řekl: `Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.´

31  Řekl mu: `Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.´"

  

Píseň

   627 Má duše Boha velebí

Druhé čtení

Genesis 11:1  Celá země byla jednotná v řeči i v činech.

2  Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam.

3  Tu si řekli vespolek: "Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme." Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny.

4  Nato řekli: "Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi."

5  I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali.

6  Hospodin totiž řekl: "Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést.

7  Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli."

8  I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města.

9  Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.

Noe - patron alkoholiků

První čtení

Matouš 11:16  Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy:

17  `Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama.´

18  Přišel Jan, nejedl, nepil - a říkají: `Je posedlý.´

19  Přišel Syn člověka, jí a pije - a říkají: `Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!´ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky."

Druhé čtení

Genesis 9:18  Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův.

19  Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země.

20  I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici.

21  Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu.

22  Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím.

23  Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili.

24  Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn,

25  řekl: "Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!"

26  Dále řekl: "Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem!

27  Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!"

28  Po potopě žil Noe tři sta padesát let.

29  Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.

Vyjdi!

První čtení

Matouš 9:9  Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním.

10  Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.

11  Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?"

12  On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

13  Jděte a učte se, co to je: `Milosrdenství chci, a ne oběť´. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."

Druhé čtení

Genesis 8:15  I promluvil Bůh k Noemu:

16  "Vyjdi z archy, ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů.

17  Vyveď s sebou všechno tvorstvo, jež je s tebou, všechnu zvěř i ptactvo a dobytek a všechnu havěť plazící se po zemi. Ať se na zemi hemží, ať se na zemi plodí a množí."

18  Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho žena a ženy jeho synů.

19  Všechna zvěř, všechna havěť a všechno ptactvo, vše, co se plazí po zemi, vyšlo podle svých čeledí z archy.

20  Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné.

21  I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: "Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil.

22  Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země."

Oschla!

První čtení

Marek 1:9  V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.

10  V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.

11  A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."

12  A hned ho Duch vyvedl na poušť.

Druhé čtení

Gn 8,1-14

Genesis 8:1  Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily.

2  Byly ucpány prameny propastné tůně i nebeské propusti a byl zadržen lijavec z nebe.

3  Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat,

4  takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.

5  A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor.

6  Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal,

7  a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily.

8  Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily.

9  Holubice však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy.

10  Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy.

11  A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily.

12  Čekal ještě dalších sedm dní a opět vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila.

13  Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá.

14  Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla již země suchá.

zavíráme!

První čtení

Lukáš 17:26  Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka:

27  Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.

Druhé čtení

Genesis 7:1  I řekl Hospodin Noemu: "Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.

2  Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí.

3  Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi,

4  neboť již za sedm dní sešlu na zemi déšť, který potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Smetu z povrchu země vše, co povstalo, co jsem učinil."

5  Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal.

6  Šest set let bylo Noemu, když nastala potopa, vody na zemi.

7  Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy.

8  Z čistých zvířat i ze zvířat, která nejsou čistá, z ptactva i ze všeho, co se plazí po zemi,

9  vždy po páru vešli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bůh přikázal.

10  Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy.

11  V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely.

12  Nad zemí se strhl lijavec a trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

13  Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, i žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy,

14  oni i všechna zvěř rozmanitých druhů, všechen dobytek rozmanitých druhů, všichni plazící se zeměplazi rozmanitých druhů i všechno ptactvo rozmanitých druhů, každý pták, každý okřídlenec.

15  Vešli k Noemu do archy vždy pár po páru ze všeho tvorstva, v němž je duch života.

16  Vcházeli, samec a samice ze všeho tvorstva, jak mu Bůh přikázal. A Hospodin za ním zavřel.

17  Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od země.

18  Vody zmohutněly a stále jich na zemi přibývalo. Archa plula po hladině vod.

19  Vody na zemi převelice zmohutněly, až přikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy.

20  Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory.

21  A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvěř a také všechna na zemi se hemžící havěť, i každý člověk.

22  Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo.

23  Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše.

24  Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů.

noe - první potížista?

První čtení

Efezským 2:1  I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy,

2  v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.

3  I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní.

4  Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval,

5  probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!

Druhé čtení

Genesis 6:1  Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští,

2  jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo.

3  Hospodin však řekl: "Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let."

4  Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.

5  I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.

6  Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.

7  Řekl: "Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil."

8  Ale Noe našel u Hospodina milost.

9  Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.

10  A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta.

11  Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí.

12  Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu.

13  I řekl Bůh Noemu: "Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí.

14  Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou.

15  A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket.

16  Archa bude mít světlík; na loket odshora jej ukončíš a do boku archy vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé i třetí patro.

17  Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne.

18  S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů.

19  A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu; samec a samice to budou.

20  Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě.

21  Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim za pokrm."

22  Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal.

Henoch má cíl

První čtení

Židům 11:1  Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.

2  K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím.

3  Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.

4  Ábel věřil, a proto přinesl Bohu lepší oběť než Kain a dostalo se mu svědectví, že je spravedlivý, když Bůh přijal jeho dary; protože věřil, `ještě mluví, ač zemřel´.

5  Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě. `Nebyl nalezen, protože ho Bůh přijal.´ Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení.

6  Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.

Druhé čtení

Úryvky z Gn 5, 1-32

Genesis 5:1  Toto je výčet rodopisu Adamova: V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží.

2  Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam (to je Člověk).

3  Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét.

4  Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery.

5  Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel.

6  Ve věku sto pěti let zplodil Šét Enóše.

7  Po zplození Enóše žil Šét osm set sedm let a zplodil syny a dcery.

8  Všech dnů Šétových bylo devět set dvanáct let, a umřel.

9  Ve věku devadesáti let zplodil Enóš Kénana.

10  Po zplození Kénana žil Enóš osm set patnáct let a zplodil syny a dcery.

11  Všech dnů Enóšových bylo devět set pět let, a umřel.

12  Ve věku sedmdesáti let zplodil Kénan Mahalalela.

13  Po zplození Mahalalela žil Kénan osm set čtyřicet let a zplodil syny a dcery.

14  Všech dnů Kénanových bylo devět set deset let, a umřel.

15  Ve věku šedesáti pěti let zplodil Mahalalel Jereda.

16  Po zplození Jereda žil Mahalalel osm set třicet let a zplodil syny a dcery.

17  Všech dnů Mahalalelových bylo osm set devadesát pět let, a umřel.

18  Ve věku sto šedesáti dvou let zplodil Jered Henocha.

19  Po zplození Henocha žil Jered osm set let a zplodil syny a dcery.

20  Všech dnů Jeredových bylo devět set šedesát dvě léta, a umřel.

21  Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metúšelacha.

22  A chodil Henoch s Bohem po zplození Metúšelacha tři sta let a zplodil syny a dcery.

23  Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let.

24  I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal.

25  Ve věku sto osmdesáti sedmi let zplodil Metúšelach Lámecha.

26  Po zplození Lámecha žil Metúšelach sedm set osmdesát dvě léta a zplodil syny a dcery.

27  Všech dnů Metúšelachových bylo devět set šedesát devět let, a umřel.

28  Ve věku sto osmdesáti dvou let zplodil Lámech syna.

29  Dal mu jméno Noe (to je Odpočinutí). Řekl: "Ten nám dá potěšení a odpočinutí od naší práce a od námahy našich rukou, kterou nám přináší země prokletá Hospodinem."

30  Po zplození Noeho žil Lámech pět set devadesát pět let a zplodil syny a dcery.

31  Všech dnů Lámechových bylo sedm set sedmdesát sedm let, a umřel.

32  Když bylo Noemu pět set let, zplodil Noe Šéma, Cháma a Jefeta.

Potomstvo

První čtení

Matouš 18:21  Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: "Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?"

22  Ježíš mu na to odpověděl: "Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát."

23  "S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků.

24  Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který byl dlužen mnoho tisíc hřiven.

25  Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.

26  Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: `Měj se mnou strpení a všechno ti vrátím!´

27  Pán se ustrnul na oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.

28  Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: `Zaplať mi, co jsi dlužen!´

29  Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: `Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!´

30  On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.

31  Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo.

32  Tu ho pán zavolal a řekl mu: `Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil;

33  neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?´

34  A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. -

35  Tak bude jednat s vámi můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru."

Druhé čtení

Genesis 4:16  Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu.

17  I poznal Kain svou ženu, ta otěhotněla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby města a nazval to město Enoch, podle jména svého syna.

18  Enochovi se narodil Írad, Írad zplodil Mechújáela, Mechíjáel zplodil Metúšáela, Metúšáel zplodil Lámecha.

19  Lámech pojal dvě ženy; jedna se jmenovala Áda a druhá se jmenovala Sila.

20  Áda porodila Jábala, který se stal praotcem těch, kdo přebývají ve stanu a u stáda.

21  Jeho bratr se jmenoval Júbal; ten se stal praotcem všech hrajících na citaru a flétnu.

22  Také Sila porodila, a to Túbal-kaina, mistra všech řemeslníků obrábějících měď a železo. Sestrou Túbal-kainovou byla Naama.

23  Tu řekl Lámech svým ženám: "Ádo a Silo, poslyšte můj hlas, ženy Lámechovy, naslouchejte mé řeči: Zabil jsem muže za své zranění, pacholíka za svou jizvu.

24  Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát."

25  I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je Do klína vložený). Řekla: "Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain."

26  Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo.

spravedlivá milost pro Kaina?

První čtení

Matouš 7:24  A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.

25  Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nespadl, neboť měl základy na skále.

26  Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.

27  A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký."

Druhé čtení

Gn 4, 1-15

Důvěra a ráj

První čtení

Matouš 5:1  Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.

2  Tu otevřel ústa a učil je:

3  "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.

4  Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

5  Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

6  Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

7  Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.

8  Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.

9  Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.

10  Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.

11  Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.

12  Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

Druhé čtení

Gn 2, 25; 3,1-24

Ve dvou!

První čtení

Lukáš 10:25  Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"

26  Ježíš mu odpověděl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?"

27  On mu řekl: "`Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí´ a `miluj svého bližního jako sám sebe´."

28  Ježíš mu řekl: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ."

29  Zákoník se však chtěl ospravedlnit a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"

30  Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.

31  Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.

32  A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.

33  Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem;

34  přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.

35  Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: `Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.´

36  Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"

37  Zákoník odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."

Druhé čtení

Gn 2,18-25

Globální život

První čtení

Matouš 10:39  Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.

Druhé čtení

Gn 2, 4-17

vyšší než člověk?

První čtení

Marek 3:1  Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.

2  Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.

3  On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: "Vstaň a pojď doprostřed!"

Druhé čtení

Genesis 2:1  Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.

2  Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.

3  A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.

synové Boží!

První čtení

Lukáš 4:1  Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti

2  čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl.

3  Ďábel mu řekl: "Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb."

4  Ježíš mu řekl: "Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem ,ale každým slovem Božím."

Druhé čtení

Genesis 1:24  I řekl Bůh: "Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!" A stalo se tak.

25  Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.

26  I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."

27  Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

28  A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."

29  Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.

30  Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu." A stalo se tak.

31  Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.

Hemžení rozmanité a rozličné!

První čtení

Matouš 8:23  Vstoupil na loď a učedníci ho následovali.

24  V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.

25  I přistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!"

26  Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.

27  Lidé užasli a říkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?"

Druhé čtení

Genesis 1:20  I řekl Bůh: "Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!"

21  I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl, že to je dobré.

22  A Bůh jim požehnal: "Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi."

23  Byl večer a bylo jitro, den pátý.

hlubiny hlubin a zeleně zelení

První čtení

Římanům 8:39  ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Druhé čtení

Genesis 1:10  Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.

11  Bůh také řekl: "Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!" A stalo se tak.

12  Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré.

13  Byl večer a bylo jitro, den třetí.

14  I řekl Bůh: "Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.

15  Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí." A stalo se tak.

16  Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.

17  Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí,

18  aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.

19  Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.

Oddělil!

První čtení

Jan 1:1  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.

2  To bylo na počátku u Boha.

3  Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

4  V něm byl život a život byl světlo lidí.

5  To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

Jan 8:12  Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."

Druhé čtení

Gn 1, 2-10

úvod světa?

První čtení

Matouš 23:1  Tehdy Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům:

2  "Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové.

3  Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní.

4  Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem.

5  Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli: rozšiřují si modlitební řemínky a prodlužují třásně,

6  mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v synagógách,

7  líbí se jim, když je lidé na ulici zdraví a říkají jim `Mistře´.

8  Vy však si nedávejte říkat `Mistře´: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří.

9  A nikomu na zemi nedávejte jméno `Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský.

10  Ani si nedávejte říkat `Učiteli´: váš učitel je jeden, Kristus.

11  Kdo je z vás největší, bude váš služebník.

12  Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.

Druhé čtení

Gn 1, 1

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi