sobota 18. července 2015

promluva na václavském náměstí 18/7 2015

Několik posledních let často slýchám, že se někdo odvolává na naše křesťanské hodnoty.
Tyto tzv. křesťanské hodnoty pak dotyčný začne ztotožňovat s národem, rasou, bílým mužem, čistotou, strachem z přistěhovalců.
Jako pravidelný čtenář bible se domnívám, že bible je v příkrém rozporu s tím, co se poslední dobou v Českých zemích nazývá tzv. křesťanskými hodnotami.

V Bibli splývá pojem host/cizinec.

Žalmista říká: my všichni jsme na této zemi hosté/cizinci.
(Žalmy 119:19  Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání).


Abrahamovi hosté - Gn 18
Praotec víry - Abraham přijal cizince - hosty - a - dozvěděl se, že jeho život bude naplněn, Bůh mu otevřel zcela nové obzory.

Přijímat cizince je už ve SZ prvořadý úkol.
Tak to pochopil apoštol Pavel, když řekl:
Židům 13:2  s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud - tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.

To jsou křesťanské hodnoty - které dnes mnozí lidé berou do úst.

V bibli máme příklady i společností, které se rozhodly, že budou cizince nenávidět a nepřijímat.
Hřích/vina Sodomy spočíval právě v tom, že obyvatelé Sodomy chtěli umučit cizince. Doslova je chtěli znásilnit. Tito cizinci však byli nakonec ti, kdo vyhlásili nad Sodomou soud.

Sodoma - Gn 19
Sodoma se stala symbolem jednání, které vede ke smrti.

A tak bych mohl pokračovat přes celý SZ mnoha a mnoha příklady. (Jákob se setkal s Hospodinem právě na útěku jako běženec, Mojžíš také, Dt 23:8   Nebudeš si hnusit Egypťana, neboť jsi byl hostem v jeho zemi.)

V NZ čteme tento příběh:
Matouš 2:13  anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil."

Totalitní režimy plodí neštastné a zoufalé lidi, lidi na útěku.

Kdo je křesťan? Co jsou křesťanské hodnoty?
Křesťan je člověk, který uprchlého přijímá bez ohledu na jeho víru - když už ne proto, že z lásky - tedy aspoň proto, že ho o to žádá Bůh (v něhož jak sám tvrdí - věří)
Vždyť sám Bůh je cizincem na této zemi a nemá kde by hlavu složil.
(Lukáš 9:58   Ježíš řekl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil.")
Sám křesťanský Bůh je běženec, uprchlík na tomto světě.
Kdo nepřijímá uprchlíky, provinil se vůči Bohu.

Kdo odmítá uprchlíky a cizince (kteří jsou navíc vyčerpaní a hladoví) - ten odmítá a zabíjí samotného křesťanského Boha. A nad ním je potom vyhlášen soud.
Civilizace, která odmítá uprchlíky a cizince - se sama odsuzuje k definitivnímu zániku.

Mistr Jan Hus v jednom kázání řekl, že kdo vyhání trpícího Lazara od svého domu, ten odmítá svého přímluvce u Pána Boha.
Uprchlíci a trpící lidé jsou ti, kteří se za nás jednou budou přimlouvat. Tak věřil Mistr Jan Hus.

Jak tedy můžeme říkat, že navazujeme na křesťanské hodnoty, ale přitom nejsme schopni dodržovat ani nejzákladnější biblické slovo?
A to vůbec nemluvím o přikázání milovat nepřátele.

Pokud se nenávidíme a zároveň tvrdíme, že navazujeme na křesťanské hodnoty - sami jsme důkazem, že jsme Boha nepoznali a on není s námi.

Na závěr Ježíšovo slovo o milosrdném Samařanu (za Samařana si můžeme dosadit Muslima - pro věřící té doby byl Samařan - příslušník nejbližšího náboženství - a jak známo - nejvíc se nenávidí v bratři či nejbližší náboženství - o tom je zpráva už na začátku Bible (Kain a Abel)).

Ježíš toto slovo říká lidem, kteří o sobě tvrdí, že jsou věřící a ptají se jak se mají chovat k druhým lidem. Ježíšovo podobenství jsem si dovolil aktualizovat.

Lukáš 10:29  Silně věřící se chtěl ospravedlnit a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"
30  Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk utíkal ze Sýrie do Prahy a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
31  Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu - musel se postarat o svého nového superba.
32  A stejně se mu vyhnul i státní úředník, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
33  Ale když jeden muslim na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem;
34  přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej do svého auta, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
35  Druhého dne dal hostinskému 5 tisíc korun a řekl: `Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.´
36  Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"
37  Silně věřící odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."



Na závěr dovolte slovo Žalmistovo jako modlitbu:
Žalmy 39:13  Hospodine, vyslyš mou modlitbu, přej mi sluchu, když o pomoc volám, nebuď k mému pláči hluchý. Vždyť jsem u tebe jen hostem - cizincem, příchozím, jako všichni otcové moji.
Amen.

sobota 11. července 2015

Úvod desatera

První čtení
Matouš 13: 3-9

Rozsévač je zranitelný, své slovo nerozsévá násilně. Nestaví kolem zahrádky barikády nebo ploty.


Druhé čtení
Ex 20, 1-17

neděle 24. května 2015

Duch svatý jako dar, který přináší mj. nejistotu, osamění, protivenství...

První čtení
Ex 20, 1-21


Druhé čtení
Skutky apoštolské 20:22  Nyní jdu do Jeruzaléma, protože mě Duch nutí, a nevím, co mě tam potká.
23  Vím jen tolik, že mi Duch svatý město od města ohlašuje, že na mne čekají pouta a utrpení.

Sk 28, 11-30

neděle 10. května 2015

Jak to vypadá, když mají lidi hnedle jasno

První čtení
Iz 49,1 Slyšte mě, ostrovy, daleké národy, dávejte pozor! Hospodin mě povolal z života mateřského; od nitra mé matky připomínal moje jméno.
6  On dále řekl: "Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země."
8  Toto praví Hospodin: "Odpovím ti v čase přízně, pomohu ti v den spásy, budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu, abys pozvedl zemi a zpustošená dědictví vrátil,
9  abys řekl vězňům: »Vyjděte«, těm, kdo jsou v temnotách: »Ukažte se!« Při cestách se budou pást a na všech holých návrších naleznou pastvu.
10  Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet sálající step a sluneční žár, neboť je povede ten, jenž se nad nimi slitovává, a dovede je ke zřídlům vod.

=================
   Hospodin ústy proroka zaslíbil, že pomůže i těm, kteří žijí za periférií známé země.
Pro různé civilizované národy jsou ti, kteří žijí na ostrovech pouzí barbaři.
Hospodin má ale radostnou zvěst i pro ty, kteří žijí na okraji.

Druhé čtení
Sk 28, 1-10

čtvrtek 30. dubna 2015

Pavlovo svědectví před Agrippou má styl

První čtení
Exodus 6:10  Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
11  "Předstup před faraóna, krále egyptského, a vyřiď mu, ať propustí Izraelce ze své země."
12  Mojžíš Hospodinu namítl: "Když mi nenaslouchají Izraelci, jak by mě poslechl farao! Nejsem způsobilý mluvit."


   Víra není věc soukromá, ale veřejná. Svědkové víry se nebojí svědčit o své víře před mocnými tohoto světa.



Druhé čtení
Sk 26

Kázání

sobota 11. dubna 2015

Pavlova konfese

První čtení
Genesis 49:18 (Jákob vyznává) Ve tvou spásu naději jsem složil, Hospodine!

Isa 8:17 Budu očekávat Hospodina, ačkoli skryl tvář před domem Jákobovým, s nadějí budu na něho čekat.

Mic 7:7 Ale já budu vyhlížet k Hospodinu, čekat na Boha, který mě spasí. Můj Bůh mě vyslyší.

(Luk 2:28-31 CEP)
28 Simeon vzal Ježíše do náručí a takto chválil Boha:
 29 "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,  30 neboť mé oči viděly tvé spasení,  31 které jsi připravil přede všemi národy -


Dnešní oddíl nám připomene, odkud přichází záchrana - spása. V Bibli čteme, že spása přichází z budoucnosti - že je skryta v Bohu.
Svědkové víry byli zaměřeni do budoucnosti. Naděje je skryta v Bohu a přichází člověku naproti.

sobota 4. dubna 2015

Vzkříšení potvrzuje CESTU, kterou si vybral Bůh. Cestu z lidského pohledu nevzhlednou...

První čtení
1Kr 19, 1-7


Druhé čtení
Lk 9,28-36
Lk 24,1-10
Lk 24,13-15.   25-27

Zabít nebo obejmout?

Velkopáteční zamyšlení po čtení pašijí z Lukášova evangelia.



Ježíš miloval své učedníky a ti ho zradili. Zatímco Ježíš vede zápas o smysl své cesty, učedníci řeší, kdo z nich je nejdůležitější a postupně různým způsobem selhávají. Takoví jsme i my. Taková je často církev.

Ježíš nikoho neodsuzuje, přesto pro něj samého nemá nikdo láskyplné slovo.
Učedníci se stydí za Ježíšovu bezmocnost.
Není ta jeho bezmocnost důkazem, že Bůh není na jeho straně?
Učedníci ten tlak nakonec nevydrží a rozprchnou se.
Co dělá Ježíš? Ježíšovy ruce uzdravují i v hodině zatčení.

neděle 29. března 2015

Pavla před věřícími zachraňuje římské právo

První čtení
ž 71, 1-15


Žalmista vyznává, že je cele odkázán na Hospodina, i když se mu zle vede, i když druzí říkají, že ho Bůh opustil. Žalmista bude vyprávět o spáse, bude mít naději – i když se zdá, že je všemi opuštěn.
Věří, že budoucnost je v Božích rukou.  


Druhé čtení
Sk 22, 23 – 23, 30


neděle 22. března 2015

sobota 7. března 2015

Vlci hltaví - fanatici uprostřed církve

První čtení
Ez 34, 1-10

   I mezi věřícími povstávají lidé, kteří mají plná ústa zbožnosti, ale Pána Boha neposlouchají. Tito lidé byli proti Ježíšovi.
Tito lidé jsou v každém čase.
I v evangeliu čteme: Mat 7:15 Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.
  
Druhé čtení
Sk 20, 17-32

Václav Malý o povrchnosti


sobota 28. února 2015

Nechali ho ležet, protože jim dělalo dobře, že jsou živí

První čtení
1Kr 17, 17-24


Spolehnout se na Hospodinovo slovo zaslibující uprostřed tvrdých podmínek nečekanou cestu dál - to je víra. 


Druhé čtení
Sk 20, 1-16

sobota 21. února 2015

iniciativa: KŘESŤANSTVÍ V EFEZU NECHCEME!!!!!

První čtení
Jeremjáš 10:2  Toto praví Hospodin: "Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody. 3  To, čím se řídí národy, je pouhý přelud, dřevo poražené v lese, výrobek přitesaný řemeslnou rukou. 4  Krášlí jej stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy upevňují, aby to nebylo vratké. 5  Jsou jako strašák v okurkovém poli. Nemluví, musí se nosit, sami neudělají ani krok. Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého ani dobrého."


Druhé čtení
Sk 19, 23-40

ZA TOLERANCI A MÍR MEZI LIDMI

Slovo pronesené na Staroměstském náměstí v rámci shromáždění ZA TOLERANCI A MÍR MEZI LIDMI

Římanům 12: 15  Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
17  Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. 19  Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud.
Matouš 5:4  Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
10  Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.

Pavel – inspirován  Ježíšem – neříká: plačte jen s plačícími křesťany, bělochy, s árijci...
Říká: plačte s plačícími.
Plačte s plačícími, potěšujte trápené - bez ohledu na jejich vyznání nebo barvu pleti nebo příslušnost.

Český myslitel a obdivuhodný člověk Přemysl Pitter pomáhal mj. po válce německým dětem a byl za to nenáviděn. Dostával anonymní dopisy, že zaslouží smrt, když pomáhá těm německým bestiím.
Vzít vážně Ježíšova slova znamená nést břemeno nepochopení.
Také v dnešní době - 2000 let po té, kdy za tato slova Ježíše ochránci tzv. tradičních hodnot - nenáviděli. Dnes tato slova, tyto myšlenky také vyvolávají vlny nevole. I ve společnosti, která se často chlubí svým křesťanstvím – a tedy - mírumilovností.
Přál bych nám, abychom se dokázali zamyslet a inspirovat myšlenkami, které Ježíš přinesl.
Ač je to v tomto kontextu zvláštní a nepochopitelné, Ježíšova slova v konečném důsledku mají moc přinést uzdravení, smíření, pokoj a lásku.
Přimlouvám se za to, abychom se nenechali zotročit strachem a nenávistí. Abychom uvěřili zvláštnímu biblickému poselství a vzkazu: Zj 2:10  Neboj se.