První
čtení
Někteří
lidé stále Mojžíšovi nevěřili, že jeho cesta má smysl.
Chtěli se spoléhat jen na sebe.
Lidé
zapomněli, že je Bůh vede a nese. Zapomněli v něj každý den
doufat i děkovat. Zapomněli na Hospodinovo Slovo.
Lidi
si řekli: když nebude tak jak my si představujeme a chceme, tak je
to důkaz, že Hospodin není s námi...
Příběh
nám chce předat šokující poznání: je lépe být bez vody, než
bez víry.
Bůh
určil směr a lidi selhali.
Podobně
jako jednou Ježíš určí směr, kterým mají učedníci plout na
lodičce a oni se leknou vichřice. Ježíš je tenkrát zachránil
(když si vynutili jeho přítomnost), ale z toho jejich jednání
zbyla hořkost.
Podobně,
když si lidi vynutili vodu ze skály - čteme o tom, že to místo
má připomínat lidskou nedověru - masa a meriba – pokušení a
svár.
Druhé
čtení
Mt
4, 1-4


