neděle 16. listopadu 2014

Ke státnímu svátku 17. listopadu, aneb SMĚLE A SVOBODNĚ!

První čtení
Deuteronomium 5:6  "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 7  Nebudeš mít jiného boha mimo mne.


Druhé čtení
Sk 16, 35-40

neděle 31. srpna 2014

Evangelium - cesta k pokoji a svatému míru???

     
První čtení
Dt 9,7. 23-24

  
Mojžíš Izraeli (před vstupem do zaslíbené země) říká - jen si připomínejte svoji nevěru - třeba jak jste byli chytřejší než Bůh a odmítli jste vstoupit do zaslíbené země!


Druhé čtení
Sk 14, 1-7

úterý 5. srpna 2014

Naši předci už nechtěli být bratry divočáka, nicméně dál sídlili na skládkách odpadu z mušlí


Mezi současnými obyvateli Evropy sice převažuje genetická výbava původních mezolitických lovců-sběračů, nicméně jejich způsob života už definitivně vzal za své někdy kolem roku 4000 př. Kr. Jen na vzdáleném severu kontinentu se lov a sběr udržel déle, až asi do roku 1000 př. Kr., kdy byl vystřídán pastevectvím. V regionech mírného pásma platí, že divoši, tančící a zpívající nad hroby v Tévieku a Hoëdiku, byli v Evropě posledními reprezentanty mezolitu.
Mezolitické komunity ve Švédsku a Dánsku, v lokalitách jako Skateholm, Vedbaek, Tybrind Vig a Ertebölle, nakonec zanikly díky novému duchu soutěžiovsti, který přinesla kultura LBK.
(http://en.wikipedia.org/wiki/Linear_Pottery_culture)
Přispěl k tomu i nenápadný odliv žen, které si brali noví zemědělci za manželky, i mladých mužů, kteří pro ně začínali pracovat. Ti, kdo zůstali, už se nepovažovali za bratry jelenů a divočáků, nýbrž také zatoužili po materiálním bohatství, společenské vážnosti a ovládnutí přírody. Sami se toužili stát zemědělci, což také někdy kolem roku 3900 př. Kr. učinili.
Jakožto novopečení zemědělci se od lidí kultury LBK značně lišili. Chovali skot ve velkých stádech, dál stavěli mezolitická obydlí starého typu a dál sídlili na skládkách odpadu z mušlí jako jejich předkové. Jako kompenzaci za chybějící vlastní architektruru obytných stavení si začali budovat ohromné hroby, jimž říkáme dnes dlouhé mohyly - jako by raději stavěli pro mrtvé než pro živé. Inspirací jim zřejmě byly "dlouhé domy" zemědělců kultury LBK. Dlouhé mohyly byly jen pokusem vyrovnat se přistěhovalcům z východu a popřením vlastní mezolitické minulosti.

Steven Mithen, Konec doby ledové, str. 224

neděle 20. července 2014

neděle 13. července 2014

Když přijmeš Pána Ježíše, tak se ti bude dařit dobře?

První čtení
Přísloví 10:6  Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.
7  Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví.
8  Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne.
9  Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen.


Druhé čtení
Sk 13, 1-12

sobota 19. dubna 2014

úterý 15. dubna 2014

Na čem je založena věrnost následování?

První čtení
Gn, 45, 1-8

Bratři zradili svého bratra Josefa a prodali ho do otroctví. Čekali, že se jim pomstí. Místo toho jim Josef řekl, že je všechny zachránil Bůh pro veliké vysvobození.
Když zradil Petr Ježíše, rozplakal se, když mu došlo co udělal. Ježíš ale za něj prosil, aby se stal posilou pro ostatní, aby setrval ve své víře. Člověk není věrný, Bůh je věrný. Podobně jako kdysi Josef zachránil díky Bohu své bratry, stejně Ježíš zachránil Petra a ostatní, i když se k němu zachovali špatně.
  

Druhé čtení
 Lk 22, 54-62

pondělí 31. března 2014

spánek a boj - velké míjení

První čtení
 Izajáš 1: 10-20


Lidé konají náboženské obřady, přeneseně řečeno – líbají Boha, ale nechovají se vůči sobě navzájem dobře.
Je to podobně jako když Jidáš políbil J-e, aby ho udal.
Na venek to vypadá, že lidi Boha znají, ale svými činy ukazují, že v srdci mají jen sami sebe.
Luk 6:46 Proč mne oslovujete 'Pane, Pane', a nečiníte, co říkám?
Jidášův polibek nám připomene, jak lidé umí navenek říkat krásné věci, ale když přijde na zkoušky, tak dovedou zradit.
Lid, který Boha ctí slovy, ale skutky mají zlé.



Druhé čtení
Lk 22, 47-53

neděle 23. března 2014

Jaký má smysl modlitba, když nejde o naší vůli, představy a chtění?

První čtení
1 Samuelova 2:1 -10

Ta modlitba vyjadřuje sílu, kterou dává naděje. Posmívali se jí, že nemůže mít děti, ona byla zoufalá.

Kněz Elí jí řekl: Bůh ti dá, zač jsi ho prosila. Narodil se jí potom Samuel, který se stal slavným prorokem.
Čteme tu o zápase Chany, modlitba je její oslavou Hospodina, oslavou naděje...
Takovou oslavu může dokonce člověk zpívat i ve chvíli, kdy to vypadá, že všechno špatně skončí. Stejně jako si v dobách zlých můžeme vyprávět příběhy s dobrým koncem. Taková modlitba nám dá sílu vydržet.



Druhé čtení
Lukáš 22,31-53

Amálek - starozákonní pokušitel

První čtení
Mt 4, 1-11

Ten dnešní příběh o Amálekovi nás přvevede k tomu, že je důležité rozpoznat, co člověku brání na cestě za BK, za zaslíbenou zemí.
Díky tomu, že Ježíš rozpoznal, kdo mu nabízí všechny ty krásné věci - kdo z vás by nechtěl tolik pěkných věcí - tak ty věci odmítl.


Druhé čtení
Ex 17, 8-16

pátek 21. března 2014

Prvně hlad, teď žízeň? Jaký to má smysl, když náboženství nenabídne pokoj, klid a mír?

První čtení
Jan 7:37  V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! 38  Kdo věří ve mne, `proudy živé vody poplynou z jeho nitra´, jak praví Písmo." 39  To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven.


Ježíš vzal vážně slova Hospodinova: Iz vyhlásil: Izajáš 58:10  budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne."
11  Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí.  

Lidi zapomněli důvěřovat Pánu Bohu. Ježíš jim to připomněl tak jako nikdo před ním. Kdo jde za Ježíšem, zažije tuto radost a bude se na této radost podílet.


Druhé čtení
Ex 17, 1-7

sobota 8. března 2014

poušť víry

Jan 7:37  -  39;  Ex 17, 1-7                                                    

neděle 23. února 2014

Píseň ať zní proti oligarchům a pohlavárům světa vezdejšího!


První čtení
Lukáš 1: 46-55


Proč zpívá Marie tuto píseň? Protože věří, že Bůh vstupuje do tohoto světa a pomáhá lidem. Protože znala prastarou píseň, kterou zpíval Mojžíš o Božím vítězství nad lidskou zlobou.
Píseň o vítězství si zpívají lidé v těžkých dobách a ta píseň má kouzelnou – doslova kouzelnou moc – dávat lidem odvahu, aby se nechovali tak, jak po nich ta zlá moc chce.
Marie věří, že Bůh zbavuje člověka všech pout. A že poslední den patří jemu a jeho vítězství.
O Božím vítězství zpíváme i my v kostele nejčastěji, řekl bych, že úplně v každé písni.
 

čtvrtek 20. února 2014

V byzantské říši se dala nalézt konstruktivní kritika panovníka

O císaři Romanu III. (a jeho výstavbě kláštera Matky Boží – Peribleptos (všemi viděná))

Ačkoli tedy císař ctil Boha, od samého počátku jednal špatně, poněvadž zneužíval peněz od poplatníků k stavbě chrámu. Krásné je milovat nádheru domu Páně a stánek slávy jeho, jak říká žalmista, a často raději pro to upadnout v opovržení než mít štěstí od jiných. Jistě je to krásné a kdo z těch, kteří horlivě milují Pána a hoří jeho plamenem, by tomu odporoval? Ale pak by nic nesmělo poskvrňovat tento zbožný cíl, ne¬směly by se vršit křivdy na křivdy, veřejné záležitosti by se nesměly hroutit a tělo státu rozpadat. Nikdy by neměl vstoupit do nákladné a skvostné budovy, pro niž bylo spácháno mnoho zla, člověk, který odmítá mzdu nevěstky a pohrdá obětí hříšníka, jako by pocházela od psa. Čím prospívají božskému účelu zbožnosti rovno¬měrné stěny, sloupořadí, rozvěšené koberce a drahocen¬né oběti i jiné skvělé dary, když by k tomu měl stačit rozum zahalený svatostí, duše zbarvená purpurem vyššího rozumu, spravedlnost činů, ušlechtilost mysli a ještě spíše její prostota. Jen těmito prostředky můžeme v sobě vybudovat jiný chrám, milý a příjemný Pánu.

Michal Psellos, Byzantské letopisy, Odeon 1982, str. 43n.

Romanos III. (1028-34)
Michal Psellos (1018-96)

neděle 16. února 2014

Cesta je volná!

První čtení
Jan 14, 1-7


   Cesta je motiv dnešního druhého čtení. Bůh nám připravil cestu a my po ní můžeme jít. Člověk sám od sebe numí tu správnou cestu najít. Často končí v nesnázích. Z jedné strany nepřítel, z druhé strany propast. Ježíš ukazuje cestu i z této bezvýchodné situace.



Druhé čtení
Ex 14,15-31

neděle 9. února 2014

Happyendem to teprv začíná!




První čtení Mk 1, 9-13; Druhé čtení Ex 12, 37-42                      

neděle 26. ledna 2014

On přeskočil a my se směli narodit k nové naději

První čtení
Jan 3, 1-21


Narodit se znovu znamená uvěřit, že vysvobozující moc Hospodinova je skutečnost. Že Hospodin vysvobozuje svůj lid vyjitím z moci temnot přes rudé moře.
Znovu se narodit znamená vzdát se stereotypu, zvyku, zatuchlosti.


Druhé čtení
Ex 12,21-36