První čtení
Genesis
40:14 Vzpomeneš-li si na mě, až se ti dobře povede, prokaž mně
milosrdenství: upozorni na mě faraóna a vyvedeš mě z tohoto domu.
15
Vždyť jsem byl ukraden z hebrejské země a zde jsem se nedopustil naprosto
ničeho, zač by mě měli vsadit do jámy."
Genesis
45:5 Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali,
neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života.
Galatským
1:3 JK sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil.
Galatským
2:19 Jsem ukřižován spolu s Kristem,
20
nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji
ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Všechny tyto texty souvisí s
osmým přikázáním: nepokradeš.
Nyní si můžeme zopakovat
desatero:
1 nebudeš mít jiného Boha
2 nezobrazíš si Boha
3 nezmarníš jméno Hospodina
4 pamatuj na den odpočinku
5 cti svého otce i matku
6 nezabiješ
7 nesesmilníš
8 nepokradeš
9 nevydáš proti bližnímu svému
křivé svědectví
10 nebudeš dychtit po domě svého
bližního, po ženě bližního ani jeho otroku, otrokyni, býku, oslu a prostě vůbec
po ničem, co patří tvému bližnímu.
Druhé čtení
Ex 20,
15
Kázání
Martin Luther napsal ve svém
výkladu Desatera: “Jestliže se dnes díváme na svět se všemi stavy, pak není
ničím jiným než velkou ohromnou peleší velkých zlodějů. Ano o malých
jednotlivých zlodějích by se dalo ještě pomlčet, kdybychom mohli sáhnout na ty
velké, mocné arcizloděje, se kterými se spolčují páni a knížata, kteří
každoročně vykrádají ne jedno nebo dvě města, ale celá země (Německo)...”
Přikázání nepokradeš má i další
významy, dotýká se ekologie i svobody jednotlivce. Osmé přikázání nám klade na
srdce zodpovědnost za druhé lidi i za budoucnost, kterou odkážeme dětem a
vnukům.
V našem katechismu čteme o
zodpovědnosti za svět, v němž žijeme:
Cílem života není shromažďovat
majetek, ale navzájem si pomáhat a být vděčný. Osmé přikázání nám brání
využívat přírodu na úkor generací, které přijdou po nás. Kdo chce být věrný
Bohu, žije z jeho darů a vlastní práce, a ne na úkor druhých.
Přikázání NEPOKRADEŠ nám tedy připomíná,
že neseme spoluzodpovědnost za stav světa, v němž žijeme.
Z této myšlenky vychází i dopis biskupů
dvaceti evangelických církví, které dohromady tvoří Evangelickou církev Německa
(EKD) k aktuální situaci uprchlíků:
Jakožto církev spoluutváříme vzájemnou koexistenci v naší společnosti. Z
této pozice se zasazujeme o to, aby se skutečně žité vítání přišedších a s tím
spojená integrace stala centrálním úkolem našich sborů a dalších církevních
zřízení.
Se starostí též sledujeme pozadí a příčiny těchto migračních vln:
klimatické změny, války, pronásledování, státem řízené násilí či extrémní
chudobu.
Naše společnost je též do příčin, které toto způsobují, hluboce zapletena –
skrze své obchodní vztahy, dodávky zbraní a nikoli v posledku svým životním
stylem plýtvání vším, co nám země dává. Je na čase se od těchto nespravedlivých
vztahů odvrátit.
Duchovní německé evangelické
církve tedy přijímají zodpovědnost za stav světa.
Toto vyjádření není samozřejmé.
Mohli by říci: situace ve světě není náš problém. My žijeme podle příkladu JK a
tudíž problémy ve světě nejsou naše problémy... A vůbec - ať nám je sem nikdo
netahá, ať se problémy řeší tam, kde vznikly.
I v našem katechismu stojí, že
křesťan žije ve světě a nese zodpovědnost za to, co se děje. Křesťan je evangeliem podněcován k vytváření
hluboce lidské solidarity uprostřed tohoto světa (zásady ČCE, str. 95).
V katechismu naší církve pro
náctileté je napsáno:
Víte jaký je původní smysl osmého
přikázání?
Víte že?
Původní smysl 8. přikázání
směřuje ke krádeži člověka? Zakazuje brát druhému svobodu nebo ho nějak
zotročovat. Zakazuje manipulaci s druhým člověkem, snahu využít druhé jako
prostředek k dosažení vlastních cílů. Ochrana osobního vlastnictví člověka s
tím úzce souvisí, protože nemá-li člověk žádný
majetek, je snadnější ho zotročit.
“ Exodus 21:16 Kdo někoho ukradne, ať už jej prodá nebo jej u něho naleznou, musí
zemřít.”
Toto je jádro osmého přikázání.
V Bibli je nejvyšší hodnotou
svoboda - základní evangelijní zvěstí je v SZ i NZ vyvedení z otroctví do
svobody.
Proto je ukradení svobody člověka
v zákoně trestáno smrtí. Jestliže šifrou Božího Jména je svoboda - pak se jedná
se o čin směřující přímo proti Bohu.
Krádež člověka - krádež, která
bližního olupuje o svobodu - a uvrhuje do otrockého vykořisťování patří k tomu
nejhoršímu, co člověk člověku může udělat.
Stejně jako u ostatních přikázání
se ve světě lidí setkáváme s tak častým porušováním tohoto přikázání, že nám to
vlastně ani nepřipadne tak hrozné.
Příkladů manipulace a zotročování
lidí bychom každý nalezli nespočet.
Můžeme jmenovat nedávno medializovaný
příklad továren na oblečení v Kambodži, kde běžně pracují i děti 16hodin denně.
Podmínky pro práci jsou dosl. otrocké.
Tzv. civilizovaný svět tuto práci
ovšem často podporuje a vytváří pro ní podmínky, protože nakupuje toto
oblečení. Firmy dodávají oblečení do běžných řetězců, které mají své zastoupení
i u nás. A tak se na otrocké práci dětí může podílet i člověk, který má pocit,
že žije podle všech přikázání a že je křesťan a že Kambodža je mimo jeho obzor.
Proto má být život křesťana ve
společnosti životem člověka, který se aktivně zajímá např. o to, jak byly
vyrobeny věci, které běžně nakupuje. Žijeme v propojeném světě.
Lidem se dá ukrást svoboda různým
způsobem - třeba tak, že se zavřou např. při útěku z oblastí zasažených válkou.
Úkolem věřících je mít starost,
být solidární, nezavírat oči před utrpením druhých.
V Bibli je bezpočet příběhů o
krádeži lidí. Nejslavnější je SZ příběh o Josefovi, kterého bratři ukradli a
prodali do Egypta.
Josef sám to tak popisuje
“Byl jsem ukraden ze zaslíbené
země,” vylévá Josef své srdce číšníkovi v egyptském domě nesvobody - ve vězení
- a tím shrnuje, co mu provedli jeho bratři:
- ze žárlivosti a závisti ho
okradli o postavení milovaného syna - o domov a zaslíbenou zemi - o svobodu - a
v podstatě i o život. Neboť prodat někoho do otroctví znamenalo zabití,
vzhledem k tomu, jak se s otroky nakládalo.
Josefův osud nese rysy osudu
Ježíše Krista. I on byl svými bratry ukraden, nespravedlivě odsouzen, vydán.
Bible popisuje mnoho osudů těch,
kteří byli ukradeni, zotročeni.
Proto se také dozvídáme, co dělá
Bůh a jak se k zotročeným má.
V příběhu Josefa i JK je Bůh s
trpícím. Šifra Božího jména je přece: já
budu s tebou - na cestě vysvobození z domu otroctví.
Bůh je s těmi, kteří jsou
nespravedlivě okradeni o svobodu a majetek - ne s těmi, kteří svobodu a majetek
kradou.
V Bibli se dozvídáme, že Bůh
vydání Josefa i Ježíše proměnil ve vítězství. A že tento ukradený člověk -
Josef i Ježíš - nakonec přinesl záchranu i svým tyranům.
Josef při setkání s bratry
vyznává:
Genesis
45:5 Avšak netrapte se teď a
nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro
zachování života.
Ježíš svému údělu rozumí stejně, říká,
že rozdává sám sebe aby druhé zachránil.
To je evangelium pro nás. Ptáme-li
se, co je opakem krádeže - odpověď nalezneme právě u Ježíše.
Rozdávání.
(Lukáš 22:19 Pak vzal
chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: "Toto je mé tělo, které se
za vás vydává. To čiňte na mou památku.")
Skrze úděl Josefa i Ježíše Hospodin
vyhlašuje toto vysvobození:
Osvobozuji tě k tomu, aby ses
nebál.
Osvobozuji tě k tomu, abys byl
věrný - tzn. poctivý.
Osvobozuji tě k tomu, abys
nekradl ani majetek ani lidi.
Osvobozuji tě k tomu, abys žil
způsob života v sebeodevzdávání po vzoru Ježíšově.
Abys nelpěl ani na majetku, ani
na své osobě.
Abys místo toho přijal do svého
srdce Krista.
Vždyť člověk, který není schopen
důvěry a věrnosti, člověk, který se utápí ve strachu - upadá do pokušení myslet
si, že krást je v pořádku. Kradení ať už majetku či lidí je projevem slabosti -
ne síly.
Masarykovo heslo: nebát se a
nekrást v této souvislosti nabývá zajímavé hloubky.
Bůh byl s Josefem a tak byl Josef
silný a neukradl např. manželku svému nadřízenému. Nevykradl egyptské sýpky.
Nezotročil migranty, kteří
přicházeli pro obilí do Egypta v době hladomoru.
Bůh byl s Ježíšem a tak Ježíš
nezneužil svého postavení pro manipulaci se svými učedníky.
Nevyzval své následovníky k
násilí ve jménu ideologie.
Místo toho, aby sám sebe
obohacoval na úkor druhých, tak sám sebe vydal. Rozdal.
Vždyť život nespočívá v nadbytku
toho, co dnes mám - ale v tom, že přijmu dary a výhledy toho, který slíbil být
s námi. A že se o tyto dary budu dělit s potřebnými a příchozími.
Vždyť
Filipským 3:20 My však máme občanství v nebesích, odkud
očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.
Děkujeme Pane, že nás
vysvobozuješ k radosti, že nemusíme urvat nebo krást z cizího.
Děkujeme, že nás vysvobozuješ k
plnému lidství podle příkladu JK, které je založeno na rozdávání.
Prosíme dej, abychom měli dost
důvěry řídit se tvou vůlí.
Amen.
Žádné komentáře:
Okomentovat