Druhé čtení Sk 14, 8-20
Pavlovi a Barnabášovi se kvůli zvěstování evangelia děly samé nepříjemné věci. Kde se evangelium dostalo ke slovu, přineslo rozdělení, nenávist a utrpení. Četli jsme, že výsledek Pavlovy a Barnabášovy kazatelské činnosti byl ten, že se Pohané i židé se svými představiteli se chystali apoštoly ztýrat a ukamenovat. (Sk14:5).
Ani tu však nepřestali kázat evangelium. Evangelium sice ve světě přináší rozdělení, ale také vnitřní odvahu a sílu uprostřed bouří tohoto světa. A tak se Pavel s Barnabášem nebáli. Aby neumřeli týráním a kamenováním, utekli do Lystry a Derbe a okolí.
Jak je to zvláštní (!), Pavla na jeho misijní cestě žene z města do města nenávist těch, kteří nepřijali evangelium. Někdo by si mohl ztěžovat na nepřízeň osudu nebo na věčnou smůlu, která se mu lepí na paty. Tam ho chtějí umlátit, tam ho chtějí popravit, jinde kamenovat.
Samá zášť, zlo, agrese.
Vždycky to probíhalo podobně. Nejprve vřelé přijetí a potom rozdělení a nenávist. Pavel i Barnabáš nasazují za evangelium sami sebe – uprostřed světa plného závisti, násilí i beznaděje.
Navíc - proti Pavlovu zvěstování vystupují lidé věřící, lidé, kteří propadají závisti nebo ukřivděnosti z neúspěchu. Bez ohledu na to, že jsou věřící.
V Pisidské Antiochii naplnila mnoho pravověrných závist – protože viděli, že Pavel mají s Barnabášem radostnou odezvu na své kázání.
Podobně se to stalo v Ikoniu.
Za nenávistí, kterou evangelium způsobuje tedy často stojí vlastní neúspěch, pocit méněcennosti, ukřivděnost, strach ze změny.
Naproti tomu: Pavel s Barnabášem přináší zvěst o naději, která má moc vytrhnout lidi z letargie a pocitu, že ve světě se nic nemění a nezmění.
Tak uslyšel radostnou Pavlovu zvěst o vysvobození v Lystře i ochrnutý člověk, který nikdy nechodil.
Už v evangeliích jsme narazili na to, že postižení lidé byli jakýmsi zvětšovacím sklem nemoci celé společnosti. Posedlý člověk, který sám sebe zraňoval ukazoval na tuto posedlost celé gerasenské krajiny. Gerasenští nakonec Ježíše vyhnali, když toho posedlého vyléčil. Nemohli snést uzdravení, protože by to znamenalo změnu jejich chorobných pořádků. Možná proto se lidé podobně chovají k Pavlovi.
Tento ochrnutý v Lystře taky ztělesňoval beznaděj těch lidí. Ale právě tento člověk poslouchal Pavlovo kázání. A právě tento člověk věřil v Boží pomoc. Možná proto, že je skutečně v bezvýchodné situaci?
Ochrnutý člověk začal mít naději, když slyšel o vysvobození z otroctví, když slyšel o Božím díle vrcholícím v Ježíši Kristu.
Pavel tomu člověku řekl, aby se postavil zpříma na nohy. A chromý se nepostavil, on doslova vyskočil. Potom začal chodit. Vyskočil přesně tak jak to líčil prorok Izaiáš. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. (Izajáš 35:6).
Evangelista Lk – autor skutků, nám tak ukazuje, že v Kristu se naplňují dávná proroctví.
Kristus přiblížil Boží záchranu všem lidem, takovou naději přináší i nám.
Člověk může najednou ze své beznaděje s radostí vyskočit.
Pavel s Barnabášem vyhlašují vysvobození a záchranu pro všechny. Bůh přichází, aby zachránil, aby dal sílu a odvahu, přichází, aby člověk přemohl strach z nenávisti a zloby.
Člověk už nemusí žít v ochromenosti z tíhy tohoto světa.
Tak vnímali Pavlovu zvěst osvobození lidé.
To je zvěst, která má moc vyléčit i ostatní v té krajině.
Jenže i tento krásný a mocný čin přinese zmatek a nenávist a nakonec Pavlovi málem smrt.
Evangelium opět nepřineslo svatý mír nebo všeobecný pokoj, ale přineslo vyhrocení situace, nenávist a agresi.
Možná právě proto, že evangelium má moc posvítit světlem na to, co nás svazuje a vrhá do temnot.
Člověka svazuje touha po zbožštění. Když něco zbožštíme a klaníme se tomu, nemusíme v té chvíli např. prokazovat skutečné dobro.
Dnešní příběh líčí podivnou událost. Lidé, kteří se to dověděli, chtěli Pavlovi a Barnabášovi obětovat jako bohům.
Co nám ten dnešní příběh o zbožštění Pavla a Barnabáše chce předat? Jaké ponaučení z toho plyne?
Lidé si dovedou udělat modlu i z apoštolů, z Krista. A to je pohanské. V uctívání totiž víra nespočívá.
Jak na uctívání odpovídá Pavel s Barnabášem? Vždyť by se jim to mělo líbit!
Kdejaký politik nebo i herec má radost, když jeho podobizny visí na každém rohu, když je známou osobností. Když se stává tak trochu polobohem.
Nakonec kdyby Pavel s Barnabášem přijali titul Bohů, mohli by jistě mnoho věcí ovlivnit, evangelium by se jim kázalo lépe, protože by měli třeba více prostředků.
Jenže: Pavel s Barnabášem odmítají tuto pohodlnější cestu, místo toho chtějí lidem vysvětlit, že Kristus není stejný jako ostatní bohové a bůžci.
Kristus není lístek na bezplatnou cestu do ráje, není to knoflík na vítězné bitvy, není to formulka na bezstarostný život.
Apoštolové roztrhnou svůj oděv, vběhnou mezi rozvášněný dav a začnou křičet:
Co to děláte - vždyť jsme lidé jako vy - vždyť jsme lidé PODDANÍ LIDSKÉ BÍDĚ!
Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy!
Apoštolové říkají: my nezvěstujeme nějakého poloboha, nadčlověka, kterého bychom měli zbožšťovat či nedejbože nosit s nábožnou úctou v procesích nebo dávat na prapory armád!!
My zvěstujeme toho, který byl poddán vší lidské bídě.
Zvěstujeme toho, který odmítal laciné pocty i chvilkové nadšení nebo zbožňování!
Zvěstujeme toho, který šel cestou kříže.
Zvěstujeme vám toho, který chce, abyste se právě od těchto marných věcí obrátili k Bohu, který je dobrý a který vás má moc vyvést z vaší letargie.
Rozvášněný dav se vrhl na ty, kterým chtěl ještě před chvílí obětovat jako bohům.
A tak by se dalo říct, že to zvěstování evangelia zase dopadlo bídně. Pavel málem přišel o život. Lidi se nechali snadno strhnout na stranu pravověrných, kteří mezi tím dorazili z Antiochie a Ikonia...
Pavel chtěl lidem říct, že nemají evangelium zneužívat a málem za to zaplatil životem.
Od té doby lidi nejen evangelium zneužili nesčetněkrát. Člověk by si řekl: Má vůbec něco na světě smysl? Osvobozující je, že takhle se Pavel neptá. Jeho přátelé mu pomohou vstát a Pavel jde s Barnabášem dál.
V tom místě jistě zůstalo pár lidí, kterým evangelium změnilo život – nejen ten ochrnutý.
I tam, kde se zdá, že zlo vítězí, klíčí naděje...
Žádné komentáře:
Okomentovat