Nechali ho ležet, protože jim dělalo dobře, že jsou živí

První čtení

1Kr 17, 17-24

Spolehnout se na Hospodinovo slovo zaslibující uprostřed tvrdých podmínek nečekanou cestu dál - to je víra. 

Druhé čtení

Sk 20, 1-16

iniciativa: KŘESŤANSTVÍ V EFEZU NECHCEME!!!!!

První čtení

Jeremjáš 10:2  Toto praví Hospodin: "Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody. 3  To, čím se řídí národy, je pouhý přelud, dřevo poražené v lese, výrobek přitesaný řemeslnou rukou. 4  Krášlí jej stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy upevňují, aby to nebylo vratké. 5  Jsou jako strašák v okurkovém poli. Nemluví, musí se nosit, sami neudělají ani krok. Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého ani dobrého."

Druhé čtení

Sk 19, 23-40

ZA TOLERANCI A MÍR MEZI LIDMI

Slovo pronesené na Staroměstském náměstí v rámci shromáždění ZA TOLERANCI A MÍR MEZI LIDMI

Římanům 12: 15  Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.

17  Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. 19  Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud.

Matouš 5:4  Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

10  Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.

Pavel – inspirován  Ježíšem – neříká: plačte jen s plačícími křesťany, bělochy, s árijci...

Říká: plačte s plačícími.

Plačte s plačícími, potěšujte trápené - bez ohledu na jejich vyznání nebo barvu pleti nebo příslušnost.

Český myslitel a obdivuhodný člověk Přemysl Pitter pomáhal mj. po válce německým dětem a byl za to nenáviděn. Dostával anonymní dopisy, že zaslouží smrt, když pomáhá těm německým bestiím.

Vzít vážně Ježíšova slova znamená nést břemeno nepochopení.

Také v dnešní době - 2000 let po té, kdy za tato slova Ježíše ochránci tzv. tradičních hodnot - nenáviděli. Dnes tato slova, tyto myšlenky také vyvolávají vlny nevole. I ve společnosti, která se často chlubí svým křesťanstvím – a tedy - mírumilovností.

Přál bych nám, abychom se dokázali zamyslet a inspirovat myšlenkami, které Ježíš přinesl.

Ač je to v tomto kontextu zvláštní a nepochopitelné, Ježíšova slova v konečném důsledku mají moc přinést uzdravení, smíření, pokoj a lásku.

Přimlouvám se za to, abychom se nenechali zotročit strachem a nenávistí. Abychom uvěřili zvláštnímu biblickému poselství a vzkazu: Zj 2:10  Neboj se. 

Prohlášení o vztahu křesťanů k muslimům

Prohlášení o vztahu křesťanů k muslimům

V Evropě se v posledních několika desetiletích výrazně zvýšil podíl muslimů. Již od raného  středověku muslimové žijí mezi námi a nejsou cizorodým prvkem, protože se podíleli na vytváření kulturního života Evropy podporou univerzitní vzdělanosti, literární i vypravěčské tvorby, matematiky a ostatních věd. Přítomnost islámu a muslimů se stala i v České republice blízkým a bezprostředním jevem. Uvědomujeme si, že existuje více modelů vztahů mezi křesťany a muslimy. Ve Východní Evropě a na Balkánu žijí křesťané a muslimové společně již několik staletí, v Západní Evropě výrazně přibylo muslimů v posledních několika desetiletích. V zásadě však spolu křesťané a muslimové v Západní i východní Evropě vycházejí převážně dobře. Z obou stran proti společnému soužití vystupují extremisté, kteří jsou ovšem v menšině, přestože média zprávám o činech extremistů i u nás poskytují nepoměrně více prostoru. Chceme proto vyjádřit svůj názor na islám a na vztahy křesťanů a muslimů. 

                                               Vyznáváme

Jako křesťané vyznáváme víru v jediného Boha, zjeveného v Ježíši Kristu. Víra v něj proto nemůže vést k nenávisti nebo nesnášenlivosti vůči jinověrcům. To, že s židy a muslimy sdílíme řadu společných témat monoteistického náboženství, neznamená oslabení naší víry v Krista. Přiznáváme se k mnohaletým mírovým iniciativám, které iniciovalo Prohlášení parlamentu světových náboženství (1993), proto usilujeme o smír mezi náboženstvími. V duchu Všeobecné deklarace lidských práv (1948) i  my se považujeme za členy jedné rodiny lidstva, v níž požívají lidskou důstojnost lidé věřící i nevěřící. Přiznáváme se k lidským právům i povinnostem, a důstojnosti každého člověka, jak to vyjádřila encykliky svatořečeného papeže Jana XXIII. Pacem in terris (1963) a kolektiv autorů v evangelických Zásadách Českobratrské církve evangelické (1968).  

                                                Odmítáme

-Násilí ve věcech víry.

-Neoprávněné zevšeobecňování, které vede k projevům nepřátelství vůči muslimům v České republice, ačkoliv místní muslimská komunita se od islámského extremismu opakovaně distancovala. Znepokojuje nás šíření jednostranného negativního obrazu islámu v médiích, nevhodné výroky politiků o islámu a populistické využívání protimuslimských nálad v předvolebních kampaních.

-Jakékoliv strategie boje proti islámu jako světovému náboženství, jak je veden například iniciativou White Media a Islám v ČR nechceme.

                                                 Vyzýváme

-Muslimy a islámská společenství v České republice, aby vystupovali proti jakémukoliv zneužívání svého náboženství k šíření nepokojů a násilí.

-Muslimy k dialogu s křesťany na různých úrovních.

- Křesťany k tomu, aby přikázání lásky k bližnímu vztahovali i na muslimy otevřeně a pravdivě.

- K spravedlivému a vyváženému hodnocení každého člověka a k překonávání předsudků. Vážíme si všech, kteří k rozumnému dialogu, k pokojnému soužití jednotlivých skupin, a ke zklidnění ve společnosti již přispívají.

-Média a novináře, aby se ve snaze o zvýšení sledovanosti nepodíleli na šíření nenávisti ve společnosti.

                                                Doporučujeme

- Církvím a jednotlivým církevním společenstvím naplňovat bod 11 z Charty ekumeniky (2007), v němž se praví: „Již po staletí žijí v Evropě muslimové. V některých evropských zemích tvoří silnou menšinu. Odsud vycházely a vycházejí mnohé dobré kontakty a sousedské vztahy mezi muslimy a křesťany, také však hromadné výhrady a předsudky na obou stranách. Zakládají se na bolestných zkušenostech v historii i nedávné minulosti. Chceme zintenzivnit na všech úrovních setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Zvláště doporučujeme vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv. Zavazujeme se, že budeme k muslimům přistupovat s úctou a že se budeme spolu s muslimy podílet na společných záležitostech .“

-Pořádat setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Zvláště doporučujeme vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv.

-Jako základ pro rozhovor používat iniciativu Společný hlas, v němž představitelé tří náboženství prohlásili: „Iniciativa Společný hlas, fórum židů, křesťanů a muslimů v České republice, jednoznačně odsuzuje jakékoliv zneužívání náboženství k šíření a ospravedlňování nenávisti a násilí.“

- Studium odborné i populárně naučné literatury s možností kontaktovat katedry religionistiky teologických fakult a příslušné katedry na filosofických a pedagogických fakultách. Prosíme o to zejména senátory, zákonodárce, učitele, žurnalisty a redaktory všech médií, aby došlo ke skutečnému smíru v naší společnosti.

Praha  31.1. 2015  - Poselství účastníkům ekumenické bohoslužby

Ve spolupráci s Kateřinou Děkanovskou, Sandrou Silnou, Danielem Fajfrem a Pavlem Keřkovským vypracoval Mikuláš Vymětal

rubáše a zástěry, zaříkávači a zlí duchové

První čtení

Dt 10, 12-14

Druhé čtení

Sk 19, 8-18

Co se dělo ve velikém a slavném městě Efezu

První čtení

Gen 18:16-19

16 Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil.
 17 Tu Hospodin řekl: "Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit?
 18 Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země.
 19 Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil«."

Druhé čtení

Sk 18, 18- 19, 7