neděle 29. listopadu 2015

Přijď tvé království - rodinné bohoslužby

První čtení
Izajáš 11:1-10 (výběr veršů)  I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši, 4  nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. 6  Vlk bude pobývat s beránkem. 8  Kojenec si bude hrát nad děrou zmije (...) 9  Nikdo už nebude páchat zlo, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře.



Druhé čtení
Mk 1,21-28

pátek 27. listopadu 2015

NA NEBESÍCH ?? jako neškodný důchodce?

První čtení

(Mt 28,20): "A hle - já s vámi jsem po všechny dny až do skonání věku.


Druhé čtení
Gn 28, 10-17

středa 18. listopadu 2015

Projev Martina C. Putny na úterní demonstraci REFUGEES WELCOME

DOKUMENT: Těžká doba, těžká řeč

Projev Martina C. Putny na úterní demonstraci REFUGEES WELCOME

Areopag / Martin C. Putna / 18. listopadu 2015
DOKUMENT: Těžká doba, těžká řeč
Martin C. Putna
Autor: facebook.com/Tahle Země patří všem / Petr Brož
Není pochyb, že islámský fundamentalismus je jedním z největších problémů naší doby. Ale stejným problémem je i pravoslavný fundamentalismus, který se k nám šíří zvláště po internetu z Ruska. Ten také tvrdí, že naše západní společnost je špatná a že on nám ukáže, co máme a nemáme dělat a jaké je to jediné správné náboženství. A problémem je i fundamentalismus katolický, židovský, hinduistický a jakýkoliv jiný. Fundamentalismus je vždycky špatně.
Není pochyb, že islámská komunita se těžko srovnává s moderní, liberální, otevřenou společností. Nevíme, jak a jestli se jí to podaří. Je v zájmu všech, aby se jí to podařilo. Kdo tvrdí, že má jednoduchá řešení, lže.
Víme, že Evropa procházela podobně těžkou dobou na podzim 1938. Na jedné straně byl Hitler, na druhé straně Stalin. Na třetí straně byli různí ti malí polodiktátoři, takoví malí autoritáři, kteří tvrdili, že mají jednoduchá řešení. Také se tehdy příznivci autoritářů dovolávali křesťanství a národa. Volali „Ať žije svatý Václav“ a hned potom „Židi ven“. Plivali po odkazu mrtvého T. G. Masaryka.
Bohužel jsem musel při své práci na dějinách české katolické literatury přečíst Vlajku a celou publicistiku druhé republiky, protože tehdy si zadali i mnozí čeští katoličtí intelektuálové. Co se děje dnes, se atmosféře druhé republiky dost podobá. Zase se zneužívá národních a křesťanských symbolů. Zase se odpůrcům autoritářství vyhrožuje. Jen některé nadávky jsou nové, říká se třeba „havloid“.
Československým prezidentem byl v tom temném podzimu 1938 Emil Hácha. Slušný člověk, který se snažil dělat to málo, co se dalo. Dovedeme si představit, že by se sešel na jednom pódiu s tehdejšími vlajkaři? Ne!
Věru jsem si nemyslel, že já, starý katolík a havlovec, budu někdy mluvit na demonstraci, na které mají své prapory třeba i anarchisté. Ale tak to dnes je. Vidím tady i portréty Václava Havla. Nepokládal jsem nikdy Václava Havla za vůdce, kterého je třeba poslouchat na slovo. Ostatně, je vždycky špatně si myslet, že nějaký politik je vůdce, kterého je třeba poslouchat na slovo. Ale jednu myšlenku z jeho odkazu bych teď rád připomněl: Když je celá společnost ohrožena autoritářstvím – musí se spojit demokratická levice, demokratická pravice i demokratický střed. Jedině tak můžeme obstát.
Já nevím, jestli obstojíme. Ale vím, že to nesmíme vzdát.

Předneseno na demonstraci Refugees welcome, v Praze na Náměstí míru 17.11.2015
Martin C. Putna je profesorem Fakulty humanitních studií UK.


zdroj:
http://christnet.cz/clanky/5624/tezka_doba_tezka_rec.url#.VkygIJ3dsho.facebook

sobota 14. listopadu 2015

Otče náš nebo Matko naše?

První čtení
Exodus 19:4  Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě.

Izajáš 64:7  Ale nyní, Hospodine, tys náš Otec! My jsme hlína, tys náš tvůrce, a my všichni jsme dílo tvých rukou.



   Dnes vstupujeme do modlitby Otčenáš.
Njedůležitější křesťanská modlitba začíná oslovením: Otče náš.

V katechismu pro náctileté se dočteme
Modlitba egoisty
Otče můj, který jsi mi doufám po ruce,
posvěť mi mé plány,
přijď úspěch finanční,
buď vůle má všude, kam se pohnu.
Řízek můj vezdejší dej mně nejen dnes,
a dej ať nemám žádné dluhy.
Odpuštění nepotřebuji, jsem přece slušný člověk.
A neuveď mne do neštěstí, ale zbav mě zloby mých nepřátel.
Nebo tento život je můj a chci si ho užít,
a nejsem jen tak někdo.


Druhé čtení
Římanům 8, 14 - 17

čtvrtek 5. listopadu 2015

Michael Kocáb - rozhovor

"Například tvrdošíjné odmítání uprchlíků našimi současnými čelnými politiky vyjevilo, že to s lidskými právy nemyslí až tak úplně vážně a že všechny ty úmluvy, charty, konvence, jichž jsme signatáři, jsou nám dnes trochu těsné. S ostatními státy EU být solidární nechceme a pan prezident již není jediný, komu se hlava samovolně stáčí na Východ. Jako by ožívaly některé přízraky minulosti. Selhává však i základní morálka. Prohlašujeme se za sekulární stát, ale základních křesťanských či humanistických zásad bychom se držet měli. Například když je člověk v nouzi, tak mu nejprve bezodkladně pomůžeme a teprve později zjišťujeme, s kým máme tu čest. Máme mnoho zkušeností, kdy naši lidé při různých přírodních pohromách obětavě nabízeli pomocnou ruku. Když někoho taháte z vody za vlasy, neřešíte přeci, jestli vás později neokrade. Kam se ta empatie dnes vytrácí?"

http://svobodneforum.cz/michael-kocab-ten-kagebak-mi-tehdy-rekl-my-se-brzo-vratime/



neděle 1. listopadu 2015