SLOVO K ZADRŽOVANÝM LIDEM V DETENČNÍM ZAŘÍZENÍ DRAHONICE (21/2 2016)

Žalm 8511 Setkají se milosrdenství a věrnost, spravedlnost s pokojem si dají políbení.
(...)

13 Hospodin dopřeje dobrých časů , svou úrodu vydá naše země.
14 Před ním půjde spravedlnost a on bude kráčet její cestou.

KORÁN

„Vy, kteří věříte! Buďte vytrvalí ve spravedlnosti, (...) Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (4:135)

Milí přátelé
Věřím, že jsme bratři, že máme jednoho Stvořitele. Slova o spravedlnosti a naději nacházíme jak v Bibli tak v Koránu.
Jsou pravdivá tváří v tvář všemu neštěstí kolem nás?
Jak se srovnat se světem kolem nás?

Co každodenní realita v Syrii, Iráku, na cestách uprchlíků?

Zdá se, že ve světě vítězí - lhaní a bezohlednost,
která chladnokrevně přehlíží lidské utrpení.

Žalmistova víra nás provokuje – zvláštní nadějí.
Žalmista zpívá o běhu vstříc času, kdy se spravedlnost a pokoj potkají jak na svatbě - to je běh na dlouhou trať.

Člověk si při tom běhu možná nabije ústa, můžou docházet síly – člověku může připadat, že to nikam moc nevede.

Naděje žalmistova se obrací k těm, kdo padají a mají za to, že už nemohou dál – je to naděje, která bourá hradby mezi lidmi – je to naděje, která nazývá pýchu pýchou a nelidskost nelidskostí.
Tato naděje otevírá oči pro ty, kteří potřebují pomoc - posílá člověka, aby vyšel vstříc druhému člověku. Ne jako konkurent a nepřítel, ale jako bratr.

Žalmista volá k Bohu, který se kdysi přihlásil k Jákobovi, který byl uprchlík - utíkal a hledal azyl. Když byl na dně – bez rodiny a přátel, tak mu dal Bůh sílu jít dál.
- a vždy znova se tato naděje stávají nadějí těch - kteří jsou na cestě. Kteří poznali lidskou zlobu a nenávist.

Naděje, o které zpívá žalmista dává také sílu obstát proti těm, kteří rozsévají násilí a beznaděj.
Tato naděje nám dává zakusit, že ve všech zkouškách, kterými procházíme, je spolulidství a solidarita to nejdůležitější a nejhlubší, k čemu se můžeme v životě přidat.

Je to cesta, která má smysl a cíl a stojí za to pro ni i třeba trpět.

Jeden katolický kněz (Vácha) tuto naději vyjádřil takto:
Optimista věří, že nakonec vše dobře dopadne. Člověk, který má naději, ví, že nemusí mít jistotu dobrého konce, ale že musí udělat všechno, aby se tak stalo.

Člověk se smí podílet na naplňování Boží spravedlnosti a milosrdenství v tomto světě.

Nemusíme být v životě nutně optimisty, ale nikdy se nesmíme vzdávat naděje.