pondělí 22. února 2016

zbav nás od zlého nebo vysvoboď nás od zlého?

První čtení
1 Samuelova 17:1  - 11



Druhé čtení
Matouš 27:35-44  




Kázání
V Gruberově katechismu je napsáno: Poslední prosba zní správně: vysvoboď nás od zlého.
Zlo na nás doléhá od lidí, v přírodních a dějinných událostech, často však vychází i z našeho vlastního sobeckého srdce. Toho všeho využívá nepřítel Boha i člověka – satan, který chce Kristovo dílo spásy zmařit. Poslední prosbou křesťan vyznává svou slabost a současně naději, že Bůh má moc vytrhnout nás z moci zlého.
I když nás zlo často přemáhá, Boží láska zvítězí nade vším.


V Gallusově katechismu jsou k tématu zla uvedeny různé citace slavných osobností. Citáty nás mají provokovat k vlastnímu přemýšlení:
Např. Bratr Jan Augusta – biskup Jednoty bratrské (který trpěl 16 let ve vězení na Křivoklátě) řekl: všechno zlo, které mě potkalo, chápu jako Boží trest za nedostatek víry.


A ještě jeden citát: bývalý vězeň z Osvětimi říká: Byl tam s námi Maxmilián Kolbe, katolický kněz. Jednou údajně kdosi utekl, a tak mělo být pro výstrahu popraveno rovnou několik lidí. Kolbe požádal dozorce, aby byl popraven namísto jednoho, který měl ženu a dvě děti. Spolu s ostatními byl zavřen do cely, kde měl umřít hlady. Po 14ti dnech byli Kolbe a další tři stále ještě naživu a byli popraveni injekcí. Zachráněný muž válku přežil. Je pravda, že válečné utrpení smysl nemělo, ale Kolbe dokázal svému utrpení smysl dát.


Martin Luther k prosbě píše: Prosba znamená: vytrhni nás zlému. Vytrhni nás všemu, co způsobuje ďábel. Jsou to tyto věci: chudoba, hanba, smrt, hoře, utrpení. Kdyby nás Bůh neochraňoval, nebyli bychom si před tímto utrpením jisti ani hodinu.
Proč je tato prosba na konci? Má-li nás Bůh všeho zlého zbavit, musí se mezi námi nejprve posvětit jeho jméno, přijít mezi nás jeho království a uskutečňovat se jeho vůle. Potom nás konečně ochrání i před hříchem či hanbou a nadto i před vším, co nás bolí, trápí a co nám škodí.


Prosba o zbavení od zlého umožňuje podobné nedorozumění jako prosba o nevydání v pokušení. Minule jsme si ukázali, že neprosíme Pána Boha, aby nás uchránil zkoušek, ale prosíme ho, aby nám dal obstát ve zkouškách – aby se z nich nestalo pokušení.


Víra, kterou v nás vzbuzuje Ježíš, není ustrašenost před tímto světem, ale je to naopak odvaha – až i troufalost.
Víra, kterou vzbuzuje v člověku Ježíš, vede člověka k zápasu i v místech, kde ostatní utíkají pryč.
Víra darovaná Kristem vzniká tam, kde Bůh vysvobodil člověka ze zlého otroctví.
Takovou víru nalezli učedníci po velikonocích, kdy se setkali se vzkříšeným Pánem.


Ježíš nás v modlitbě Páně učí přijmout fakt, že zlo na nás bude útočit (stejně jako se nám bude stávat ledasco pokušením).
Nejen, že člověka zlo sevře ze všech stran, ale ještě se dokáže smát – podobně jako se smál Goliáš Izraeli.


Zlo se snaží člověku namluvit, že nic nemá cenu, protože svět je zkažený. Snaží se nám namluvit, že je lepší rezignovat a přestat mít naději vycházející z víry. Zlo se snaží udělat ze zkoušky pokušení – jak jsme o tom mluvili minule.
Pokud člověk rezignuje, tak výsledná rezignace je vítězství moci zla, rezignovaný věřící je člověk, který podlehl pokušení a zradil Krista.


Zlo namlouvá člověku, že není potřeba pomáhat druhému, myslet na práva druhého člověka, že nemá smysl zápasit o pravdu či spravedlnost.


Věta: vysvoboď nás od zlého tedy znamená: věříme, že Bůh nad zlem vítězí. Jinými slovy říkáme a vyznáváme: Ano, náš Pane a Otče, na světě je spousta zla. My voláme z nitra našeho srdce: vysvoboď nás od zlého! Věříme, že ty jsi toho schopen.
Ne my sami, my na to nemáme, ale ty ano. Věříme, že nejsme odsouzeni, abychom skončili jako zajatci zla. Zajatci ďábla.
Problém není v tom, že na nás zlo přichází – podobně jako zkoušky. Problém je v tom, když zapomeneme volat: vysvoboď nás od zlého!


Goliáš různým způsobem dokazuje, že je lepší a silnější. Jak v technické tak náboženské oblasti. Má lepší zbraně, uráží Hospodina.
V tom příběhu nikdo z Izraelců nevolal: vysvoboď nás od zlého.
Nechali si tím zlem namluvit, že toto volání nemá smysl.
Nechali si namluvit, že tváří v tvář zlu – se člověk musí podřídit všeobecnému mínění většiny, držet ústa a krok.


David nezapomněl, nepodřídil se duchu většiny.
David si vzpomněl, že má k Bohu volat prosbu o vytržení od zlého. To je Davidova odvaha.
(1Sam, 37  A David dodal: „Hospodin, (...) mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce.“).


Na mnoha místech v Bibli čteme, že Hospodin je dárce vysvobození.
Žalmista vyznává: Naše pomoc je ve jménu Hospodina, on učinil nebesa i zemi. Toto vyznání slýcháváme na závěr Bohoslužeb jako požehnání – jako požehnání, abychom obstáli uprostřed zlého světa.
Této víře uvěřil např. Josef, David, Ježíš, Apoštol Pavel.
Hospodin je dárce vysvobození. To je vyznání, to je důvěra, to je víra.
Před zlem tudíž nemáme utíkat, i když nám spousta věcí nahání strach.


Modlitba Páně nás vede k poznání světa jako místa, kde působí Boží vůle, kde se také ukazuje sláva Jména Hospodinova, kam přichází Boží Království, kde se navzdory všelijaké zlovůli prosazuje Boží vůle. To vše nás Ježíš v modlitbě Páně učí poznávat a přijímat a věřit tomu.


Postní období a blížící se velikonoce nám připomínají Ježíšův zápas se zlem tohoto světa. Jeho protivníci vyslovují tato hrozná slova:
Matouš 27: 42 Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho! 43  Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: `Jsem Boží Syn!´"
Někteří lidé vidí v každé prohře důkaz Božího odvrácení. Jsi nemocný nebo chudý – je to prohra – něco jsi udělal zlého. Bůh tě opustil.
A naopak: jsi zdravý, bohatý – je to vítězství - Bůh ti žehná, udělal jsi něco dobrého.
Na Ježíšově díle nejvíc a v největší hloubce vidíme, že taková víra je naprostá lež.


Velikonoce – velký pátek, Ježíšův kříž tento pohled staví na hlavu. Ježíš se nasazuje za druhé až k smrti, až do potupného a nespravedlivého konce na kříži.
Právě tohoto Ježíše – nespravedlivě popraveného – Bůh Otec vzkřísil a ukázal tak všem jeho následovníkům, že i když podléháme, přesto naše volání: Otče, vysvoboď nás od zlého nezní naprázdno.


MODLITBA
Děkujeme ti náš Pane, že máš moc vysvobodit nás od zlého. Prosíme dej, aby se ze zkoušek, kterými procházíme jako lidé i jako společnost nestalo pokušení a past. Prosíme, abychom obstáli jako tví následovníci a nikoli následovníci toho zlého.
Prosíme tě o to skrze JK.
Amen.



Žádné komentáře:

Okomentovat