Ukázka z knihy: hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě (Praha 2012)

str. 28

Potlačování Talmudu se odrazilo v relativním nedostatku exemplářů, v omezení jeho vydávání a potažmo rostoucí ceně: na­příklad v Praze nesměl Talmud kvůli odporu církevních institucí během 16. a 17. století ani jedenkrát vyjít tiskem, a když si přední křesťanský hebraísta Johannes Buxtorf st. zakoupil kompletní basilejské vydáníTalmudu, zaplatil za něj trojnásobek svého profesor­ského platu. Popsaný antitalmudismus se však projevil také přímo v textu raně moderních tisků Tal­mudu. V naprosté většině případů byl totiž text již vydavateli upraven tak, aby církevní instituce nepobuřoval a nedošlo k zabavení výtisků. Tyto úpravy nejsou v tiscích nijak značeny a mnohdy přešly i do dnes běžně používaných vydání. Zcela extrémním případem cenzury bylo zmíněné basilejské vydání Talmu­du, jež vyšlo v tiskárně Ambrosia Frobenia mezi lety 1578-1580 a jež Marvin J. Heller označil za cenzurou nejpostiženější vydá­ní Talmudu vůbec. Vydavatelé museli zcela opomenout traktát Avoda zara, pojednávající o idolatrii, a svazky mají na titulní straně vedle hebrejského textu latinský připiš informující o tom, že knihu „očistil" Otec Marco Marino.