První čtení
Numeri
5:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2
"Přikaž Izraelcům, ať vyhostí z tábora každého malomocného, každého,
kdo trpí výtokem, i každého, kdo se znečistil při mrtvém.
3
Vyhostíte osoby jak mužského, tak i ženského pohlaví, vyhostíte je ven za
tábor, aby neznečišťovaly tábory těch, uprostřed nichž já přebývám."
4
Izraelci tak učinili a vyhostili je ven za tábor. Udělali to tak, jak
mluvil Hospodin k Mojžíšovi.
Druhé čtení
Mt 8, 1-4
Kázání
Ježíš sestupuje z hory. Co
se na hoře stalo? Po několik nedělí jsme naslouchali Ježíšovu kázání. A říkáme:
je to jen zbožné přání, co Ježíš říká nebo se ta slova nějak dotýkají reality?
Jsou ta krásná slova
v blahoslavenství o síle milosrdenství a solidarity, o milování nepřátel, o
tom, že nemáme pečovat o své živobytí, že máme raději hledat Boží království a
jeho spravedlnost – jsou ta krásná slova vůbec k něčemu? V realitě
tohoto světa, v bolestech, v úzkostech, v konfliktech,
v nenávisti, závisti se ta slova rozplývají jako sen.
Vždyť i lidé, kteří si říkají
věřící, tato Ježíšova slova nejsou schopni následovat, a tak se zdá, že ta
Ježíšova slova vlastně neobstojí.
Možná právě proto nám evangelista
vypráví příběh o uzdravení malomocného - ten příběh je odpověď na naše pochybnosti.
Ježíš sestupuje z hory. Co se
ukáže?
Za Ježíšem jdou velké zástupy,
jeho obdivovatelé, následovníci. Ten obraz může být také podobenstvím nás
samotných. I my patříme k zástupu. Zástup - to neznamená - jen zástup
obdivovatelů, ale také zástup těch, kteří slovo Ježíšovo dokáží nejen
obdivovat, ale také všelijak ohnout, manipulovat, pokřivit.
Nyní jim do cesty vstoupí
malomocný. Tedy ten, který nesmí být v běžné (slušné) společnosti. Je nečistý,
Bůh ho poznamenal těžkou nemocí, proto musí být tento člověk oddělen od běžného
lidského světa. V dnešním světě nemáme kulticky nečisté, ale máme třeba
lidi, kteří nesou určité stigma. Například se o někom může říct, že je vychován
v jiném civilizačním okruhu a tak nás ohrožuje. Takový člověk je
stigmatizovaný a předem v očích lidí odsouzen.
A takových odsouzených bychom
nalezli celou řadu. Navíc, pokud je takových „nečistých“ víc, nedej Bože
zástup, tak může vzniknout snadno ve společnosti doslova panika.
Z příběhu můžeme vnímat toto
napětí. Ten, který se nesmí pohybovat mezi zdravými a čistými najednou vstoupí
mezi Ježíše a zástup.
Lidi často řeší tyto problémy
tak, že odstraní nepohodlného či nečistého člověka k okraji. Aby nebyl na
očích. Tím se problém samozřejmě vyřeší jen zdánlivě. Protože platí – pořekadlo
- , že "sejde z očí, sejde z mysli" – tak se zdá, že problém je
vyřešen.
Ale není vyřešen. Dotyčný člověk
či skupina lidí nepřestanou existovat, tito lidé nepřestanou být Božími dětmi,
to jen my se k nim nechováme jako k Božím dětem. Takže takové řešení
zvýší množství zla.
Někdy se nám malomocní – tedy
bezmocní – tohoto světa nepříjemně připomenou. Třeba jako zástup těch, kterých
se podle některých hlasatelů apokalyps máme bát.
Zástupy raněných táhnoucí krajem.
Zástupy nemocných nebo vyhnaných
válkou.
Zdraví mají strach, že je tato
lůza přepadne a zabije.
Teď se ten malomocný (zástupce
této lůzy) nepříjemně připomenul, objevil se Ježíšovi a zástupu na očích.
Zástup může (a často má) jasno:
malomocný – nečistý – nenormální - tady nemá co dělat. Je přece vyloučený lidmi
i Bohem. Většina se tedy shodne. Trochu nám ta situace připomene podobenství o
široké a slavné bráně z minulé neděle - kterou vcházejí mnozí, která je
ověřená a důležitá a jaksi posvěcená.
Ježíš ale na své cestě hledá
neprozkoumané cesty výkladu Božího Zákona. Hledá je ve jménu lásky.
Mt nám zvěstuje tímto dnešním
příběhem – jak Ježíš pootevřel malou, na první pohled podezřelou branku.
Malomocný je jeden, ale víme, že těchto
lidí bylo v té době veliké množství. Tento jeden bezejmenný malomocný nemá
jméno, zastupuje tedy celek - tisíce vyvržených lidí ze společnosti - ale
přesto má tento bezejmenný trpící - svůj jeden konkrétní osud.
Malomocný je příkladem člověka,
který - nepřijat lidmi (kteří ho odsunuli na okraj) - vsází vše na Ježíše. Toto
očekávání totiž vzbudil Ježíš svým kázáním na hoře. Vždyť řek, že blahoslavení
jsou chudí a všelijak trápení. Proto malomocný hledá pomoc u Ježíše.
Jakoby říkal: U tebe je otevřená možnost - takhle jsem se
to o tobě doslechl - proto k tobě jdu. Prosím o to, co ty chceš.
Jsou to slova očekávání úplně
nové budoucnosti. Budoucnost nemohu
ovlivnit já, ale ty Pane Ježíši Kriste. Jsou to vážná slova...
Jsou to také slova velké odvahy
- protože ten malomocný se odvážil naděje, že to s jeho životem může být jinak,
než doposud - prorazil izolaci, do níž byl zavřen - a vyšel vstříc Ježíši:
Chceš-li, můžeš mne vysvobodit z těch nelidských podmínek, do nichž mne
malomocenství uvrhlo.
Chceš-li, - můžeš mne očistit -
zbavit toho negativního předznamenání - předsudků, s nimiž na mne zástupy
pohlížejí... můžeš mi otevřít cestu z nelidskosti a zoufalství - mně, kterého
vyloučili z Boží i lidské blízkosti.
Ježíš odpovídá.
A my smíme tu jeho odpověď také
vnímat jako víru a vyznání evangelisty, kterou - jako svědectví Ježíšovy moci -
předává i nám:
Ježíš odpovídá malomocnému - i
těm přihlížejícím zástupům, našim a jejich názorům, strachům z všelijak
malomocných. Ježíš odpovídá našim předsudkům, našemu odmítání.
Vztáhne k němu ruku a to gesto -
proráží izolaci, v níž ten, člověk byl – stříhá plot, proráží díru ve zdi, staví
most ven z bariéry, za níž byl malomocný izolován.
Vztahuje k němu ruku a už tím
říká - jsi bližní (můj bratr) - nechci se ti vyhýbat - chci navázat vztah, nést
s tebou tvé utrpení, být s tebou v lidském kontaktu.
Podaná ruka, objetí, to je
znamení spolulidství, přátelství, solidarity, skutečné účasti.
(Ježíš později zakusí přesně
naopak, až ho pak jeden z učedníků přátelsky políbí, aby ho tím nepřivítal, ale
zradil.)
Pak Ježíš řekne: chci. Tím,
že zopakuje slova prosby toho ubožáka, jakoby bral vážně celý jeho dosavadní osud.
Jinými slovy Ježíš říká: pro mne nejsi anonymní hrozba, které je třeba se
vyhýbat, abychom se nenakazili.
Pro mne jsi člověk, jemuž pohasly
naděje na smysluplný a bezpečný život uprostřed ostatních lidí. Chci s tebou
sdílet tvé trápení.
Chci na tobě ukázat vůli Otce
nebeského - chci abys poznal - i ostatní okolo-přihlížející zrovna tak - že jsi
Božím dítětem. Milovaným. Uzdraveným. Zachráněným.
Téhle Boží vůli jsem sám zasvětil
život jako Syn Otce nebeského. Chci - buď čist.
Zachráněného malomocného směřuje
Ježíš do chrámu - ke knězi.
- vždyť byl obnoven nejen jeho
vztah k lidem, od nichž se musel držet jak za plotem z ostnatého drátu - ale
byl obnoven i jeho vztah k Bohu.
Ježíš říká zvláštní věc - nikomu
to neříkej - nechce si dělat reklamu jako
nějaký mediální léčitel, nechce se stát náboženskou celebritou, hvězdou pořadů
o zázračných uzdraveních...protože mesiáš je víc, než pouhý léčitel. Jeho moc
zasahuje mnohem hlouběji – až - do srdce člověka, do samé podstaty lidství.
Ten příběh nám zvěstuje
svědectví, že i v naší realitě se nemusíme bát těch, kteří jsou většinovou
společností odmítáni.
Ten příběh nám zvěstuje svědectví,
že tam, kde je Ježíš přítomen, dostává se ke slovu slitování - a solidarita - a
bezútěšná realita tohoto světa přestává být pánem našich i cizích životů.
Tam, kde je Ježíš přítomen mizí
strach, který v nás třeba vyvolali různí falešní proroci nebo politici.
Vždyť- Ježíš ani od nás neodvrací
svou tvář, nestaví mezi sebou a námi plot ani zeď.
Ale přichází za námi.
Jaké je tedy evangelium toho
dnešního příběhu?: cesta následování, cesta vstříc obrazu Božímu, cesta plné lidskosti
- vede v Ježíšových stopách - v jeho CHCI –
Ježíš nás uschopňuje po této
cestě jít, pomáhá nám odstraňovat naše předsudky a představy o tzv. nečistých
či stigmatizovaných bratřích a sestrách. Ježíš nám pomáhá vstát a vydat se na
cestu pomoci a solidarity - i když to bývá někdy proti mínění druhých, kteří se
bojí nečistých či trpících. (zvlášť, když ten jejich strach vyvolá šikovný
politik nebo média)
Ježíš z diváků utrpení tvoří
následovníky, svědky toho, který nechce zklamat žádné očekávání lidí beznadějných,
vylučovaných nebo zaháněných.
Modlitba
Děkujeme ti Pane, že stavíš před
naše oči své milosrdenství a tím nás uvádíš do rozpaků. Prosíme, abychom díky
tvému evangeliu konali dobro a ne zlo.
Amen
Žádné komentáře:
Okomentovat