Štěpán svědčí o moci, slávě, vznešenosti a soudu Božím

První čtení

Izajáš 66:1  Toto praví Hospodin: "Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí? 2  Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův. Laskavě pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem."

Druhé čtení

Sk 6, 8-15

Skutky apoštolské 6:8  Štěpán byl obdařen Boží milostí a mocí a činil mezi lidem veliké divy a znamení.

9  Tu proti němu vystoupili někteří židé, patřící k synagóze, zvané synagóga propuštěnců, a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských, a společně se židy z Kilikie a z Asie se začali se Štěpánem přít.

10  Nebyli však schopni čelit Duchu moudrosti, v jehož moci Štěpán mluvil.

11  Navedli tedy několik mužů, aby prohlašovali: "My jsme slyšeli, jak mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu."

12  Tím pobouřili lid a starší se zákoníky; pak si pro Štěpána přišli, odvedli ho a postavili před radu.

13  Přivedli křivé svědky a ti vypovídali: "Tenhle člověk znovu a znovu mluví proti tomuto svatému místu i proti Mojžíšovu zákonu.

14  Na vlastní uši jsme slyšeli, jak řekl, že Ježíš Nazaretský zboří tento chrám a změní ustanovení, která nám dal Mojžíš."

15  Všichni, kteří v radě zasedali, pohlédli na Štěpána a viděli, že jeho tvář je jako tvář anděla.

Kázání

Včera jsme si připomněli, že Bůh se lidem ukazuje jinak, než je to přirozené. Místo v hromu a blesku se Boží moc projevila v Ježíši, který se narodil v Betlémě jako lidské děťátko.

A tak i odpovědi na otázky po tom, jak se Bůh projevuje – jsou odvozené od víry v Ježíše jako mesiáše.

A tak se můžeme ptát:

Jaká je asi Boží sláva a vznešenost? – stejná jako ponížený a ukřižovaný Ježíš.

Jaká je Boží moc a síla? – stejná jako bezmocný a násilím zabitý Ježíš.

Jaká je Boží spravedlnost a jeho soud? – stejná jako odpouštějící a milosrdný Ježíš.

Příběh o Štěpánovi – který jsme dnes slyšeli - nám ukazuje, co může konkrétně v životě znamenat to Pavlovo:

„Oblecte se v Pána Ježíše Krista.“ (Ř 13,14)

Štěpán je v Jeruzalémě známý. Mezi těmi, kdo se scházejí každý den v chrámě má na starosti službu u stolů a všelijakou jinou práci, kterou zajišťuje, aby nikdo nestrádal.

Je mezi lidmi velmi oblíbený – to proto, že každý vidí, že opravdu žije z Boží milosti.

Štěpán má ale i spoustu nepřátel. Říká, že Ježíš je Kristus a tím hodně lidí provokuje.

Takový výklad uráží víru mnohých, protože přece Bůh se nemůže zjevit v člověku, a ještě ke všemu člověku popravenému na kříži. Bůh přece nemůže mít tvář...říká tradiční odpověď.

Tito lidé se přišli se Štěpánem hádat, byli přesvědčeni, že ho snadno usvědčí z omylu, vždyť určitě Štěpán není moc chytrý. Říká se, že křesťané jsou vesměs takoví naivní prosťáčci – rybáři a jim podobní. Možná hodní, ale hloupí.

Jenže se ukázalo, že Štěpán až tak hloupý není a že není snadné najít proti němu nějaké vhodné argumenty. Bůh Štěpána posiloval Duchem moudrosti.

Ke zralé víře patří rozum a moudrost. Všechny tyhle disputace vedly nakonec k tomu, že Štěpánovi důvěřovalo stále víc lidí.

Když Štěpánovým nepřátelům a odpůrcům nevyšel jejich plán, rozhodli se bojovat jinak. Navedli několik mužů, aby pustili do světa lež: “Slyšeli jsme, jak Štěpán mluví o tom, že Bible už neplatí a Bohu se nemá ve všem věřit!”

A tak dojde k Štěpánovu zatčení.

.

Proces je třeba zmanipulovat a tak se hledají podplatitelní svědci. Ti se najdou. A svědčí: Tenhle člověk mluvil proti našemu krásnému chrámu!” “A říkal to znova a znova.” Říkal, že ten mrtvý Ježíš přijde a zboří chrám. A přestanou prý platit přikázání.

Místo aby se Štěpán zhroutil, tak zůstal klidný a jeho tvář prý vypadala jako tvář anděla. Dokonce ta jeho tvář způsobovala, že se lidé začali přiklánět na jeho stranu. Vždyť musí být nevinný. Podívejte na ten pohled.

Štěpán začne vysvětlovat, co znamená víra v Hospodina a začne od Abrahama. Pronese jedno z prvních křesťanských kázání:

Bůh se stará o svůj lid v různých dobách. I když ho lidé odmítají, on zůstává věrný. Boha nejde zavřít do chrámu. Vždyť Bůh stvořil i kameny, ze kterých chrám je, tak jak by mohl být zavřený v chrámu? A navíc – i kdyby se chrám proměnil v prach, tak Bůh zůstane svému lidu věrný.

Štěpán pokračuje: ale podívejte se na sebe, copak jste nezrušili Mojžíšův zákon, když jste přivedli křivé svědky? A vzpomeňte na proroky! Cožpak většina z nich nebyla pronásledována, když ukazovala správnou cestu k Bohu a kritizovala nevíru Izraele? A co Ježíš? Ten byl spravedlivý, nikomu neublížil – a přesto jste ho zabili, bez důvodu, tak jako chcete odsoudit teď mě!”

A tu najednou členové rady poznali, že se sami stávají obžalovanými.

Co si to vlastně dovoluje?

Štěpán jim připomněl nedávnou historii odsouzení Ježíše Nazaretského, oni ji nechtěli slyšet. Štěpán jim připomněl jejich provinění a tím zpečetil svůj osud. Připomínat vládnoucí vrstvě nepříjemnou pravdu znamená vystavit se riziku smrti.

Ale znamená to také dát prostor Bohu.

Možná si Štěpán připomněl:

Lukáš 9:23  "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. 24  Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej.

Této Kristovské víry se odvažují jen málokteří.

Proto si také o Štěpánovi čteme v Bibli.

V naší době považujeme podobné činy za akty šílenství.

Snažíme se věřit tomu, že co je většinové je normální a správné. A tak mimořádnou odvahu nebo touhu po svobodě máme tendenci považovat za úchylku.

Už v tehdejší době se objevovaly pochybnosti o normálnosti Ježíše. Vždyť nebyl přece jen příliš velký podivín, když takhle chytrý a úžasný člověk se nechal popravit? Kdyby počkal, do Jeruzaléma šel jindy, kdyby míň provokoval, tak by mohl žít krásný život, mít rodinu a tím naplnit poslání Božího stvoření...

I vlastní rodina se snažila Ježíše stáhnout z veřejného působení, chtěli ho prohlásit za blázna.

Včera jsme narazili na to, jak Mojžíš s Aronem připomněli Faraonovi, že Bůh je jeden – nikoli Farao. Výsledkem byl ještě větší útlak Izraelského lidu. Lidé pak za to Mojžíše a Arona nenáviděli.

Štěpán také svým činem přivodil nejen smrt sobě, ale dokonce způsobil větší pronásledování křesťanů než bylo do jeho procesu běžné.

Bible ho však za tento čin oslavuje.

Velekněží se na Štěpána nemohou dívat, nesnesou pohled na jeho tvář. Přesto, že je Štěpán blízko smrti, vidí najednou nebesa otevřená a Ježíše po pravici Boží.

Je ubezpečen, že zvolil dobře. Vždyť takto se Bůh zjevil i Ježíšovi. Kdysi dávno totiž Izaiáš vyslovil tuto prosbu.

Iz 63:19 My jsme tvoji odedávna. ²⁰ Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely.

Štěpán tak věděl, že stojí po boku Izaiášovi i Ježíšovi a že mu člověk nemůže nic udělat. Tedy může – může ho zavraždit stejně jako Ježíše. Ale Štěpán svůj fyzický zdravotní život nepovažuje za nejvyšší hodnotu ve svém životě. Poznal, že jsou na světě důležitější věci, než lpění na těle a na vlastním JÁ.

Velekněží křičí, že Štěpán lže, vyvádí jej za město a rychle ho kamenují.

Štěpán se modlí. Modlí se k Ježíši, pro kterého trpí: “Pane Ježíši, přijmi mě k sobě!” Klesá na kolena, naposled ještě vykřikne velikým hlasem: “Pane, nepočítej jim tento hřích!”

Štěpán následuje svého Mistra Ježíše i zde – prosí za odpuštění pro ty, kdo mu berou život. Když to řekl, zemřel.

Lidé se pomalu vracejí ke svým kabátům. U plášťů stojí mladý muž. Jmenuje se Saul, a souhlasí s tím, že Štěpána ukamenovali. Kdyby nemusel hlídat ty šaty, taky by si rád kamenem hodil.

Štěpán si neřekl: obětoval jsem se Kristu a až sem to dospělo? Takto má skončit můj život?

Neřekl si: vsadil jsem svůj život na Krista a tak se mi Bůh odvděčuje? Jak to, že mu celý život sloužím a toto je cíl?

Místo toho spíš uvažoval takto:

Jaká je asi Boží sláva a vznešenost? – stejná jako ponížený a ukřižovaný Ježíš.

Jaká je Boží moc a síla? – stejná jako bezmocný a násilím zabitý Ježíš.

Jaká je Boží spravedlnost a jeho soud? – stejná jako odpouštějící a milosrdný Ježíš.

Modlitba: Pane Ježíši, děkujeme ti za tvého svědka Štěpána. On nám ukazuje, jak je dobré spoléhat na tebe a vždycky ti důvěřovat, i ve chvíli, kdy jsme v úzkých. Prosíme za všechny, kdo dnes trpí, protože tě znají. Prosíme také za ty, kdo mučí druhé. Proměň je tak, jak jsi to dokázal u Saula. Amen.