První čtení
Joz, 2, 1-15
Druhé čtení
Sk 9,19-31
Kázání
Saula na jeho cestě
zastavil vzkříšený Pán. Řekl Saulovi, že se v Damašku dozví, co má dělat.
A tak za ním přišel Ananiáš, který Saulovi řekl, co po něm vzkříšený Pán chce.
Že se stane Božím nástrojem – nádobou – pro zvěstování evangelia národům.
Sám Ananiáš nemohl
uvěřit, že se Kristus vybral zrovna Saula a ne třeba někoho
z povolanějších apoštolů – učedníků.
Vybrání Saula byla lekce.
Kristus si opravdu může povolat kohokoli – i ty, které my lidé navždy
odsoudíme.
Saul se znovu narodil.
Tři dny nejedl, nepil. Ananiáš byl první člověk, který se mu stal bratrem.
Najednou Saul poznal, že Kristus ho nechal znovu se narodit do nové rodiny.
Najednou má Saul bratry a sestry.
Saul byl naplněn Duchem
svatým (Sk 9,17) a nechal se pokřtít.
Kam ho toto naplnění
vedlo? Už v evangeliích čteme, že Duch Boží vyvádí Syna člověka do míst
nehostinných, nebezpečných. Byl to Duch Boží, který dosl. VYPUDIL Ježíše na
poušť.
Aby byl Ježíš podroben
zkoušce.
Stejně tak Duch Boží vede
Saula do nebezpečí. Saul začíná kázat v Damašku s podivuhodnou
svobodou. A tato svoboda Boží, či svoboda, kterou mu dodává Duch svatý – vede
Saula do nebezpečí.
Káže o Ježíši jako
Mesiáši, tedy Kristu. K čemu tedy tato svoboda Saula přivedla? Přiváděla
ho ke kázání o tom, že pronásledovaný a vysmívaný Ježíš je Mesiáš, tedy
Kristus. A tato činnost ho zase přivedla k tomu, že ho pravověrní věřící
začali nenávidět a uradili se, že ho zabijí (Sk 9, 22).
Duch Boží, kterého si
dnešním dnem zvláště připomínáme tedy je Duch, který vede Saula k vyznání,
že pronásledovaný Ježíš je Kristus. A vede také do nebezpečí, protože věřit
v takového Mesiáše je nebezpečné.
Marek 8:35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten
o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.
Saul byl naplněn Duchem
Božím a začal se uprostřed tohoto světa chovat jako svobodný člověk. Hlásal, že
Ježíš je Mesiáš.
Saulovi se s pomocí
nových bratří podařilo utéct z Damašku. Vydal se do Jeruzaléma, ale
všichni se ho tam báli. Ujal se ho Barnabáš, který se stal prostředníkem mezi
Saulem a apoštoly.
Je možné, že se
apoštolové Saula nejen báli, ale že jim nebylo příjemné – podobně jako
Ananiášovi, že byl měl evangelium hlásat člověk, který má přece tak špatnou
minulost.
Možná jim Barnabáš řekl:
bratři - teď už není důležitá Saulova odstrašující minulost - teď už je
důležité, jak zvěstuje, co káže.
To je důležité i pro nás.
Saul je naplněn Duchem, od té doby mu jde stále o život, důležité není to, co
dělal dřív, ale co nyní zvěstuje a káže, na koho zavěsil své srdce. A taky to
přináší plody.
Ananiáš a po něm i
apoštolové se bojí Saulovi uvěřit. Je to pochopitelné, Saul přece pronásledoval
křesťany. Učedníci i apoštolové mají velké zábrany toto obrácení přijmout.
Celým životem Saula se
táhne jako nit napětí mezi tím, co dělal dřív a co dělá teď. A jak to vnímají
ostatní. Ostatní jsou natolik v zajetí vlastních zkušeností – pocitů a
zvyků, že se nakonec ukáže, že Kristově moci až tolik vlastně nevěří.
Nevěří, že by Saul mohl
být opravdu tím Božím nástrojem, kterého si Kristus vyvolil.
A tak se paradoxně
dostávají do role těch, kteří z podobných důvodů odmítli Krista a nakonec
ho ukřižovali.
I to byli oddaní věřící
lidé. Ne ateisté.
Saul byl naplněn Duchem
svatým – tedy kázal o Ježíši jako Kristu.
Saul neměl
k dispozici Nový zákon. „Jen“ zákon starý.
Souvislost Ježíšova
příběhu s příběhy Starého Zákona apoštol ukazuje na dvou zvláštních titulech:
SYN BOŽÍ - A MESIÁŠ.
Ve shromážděních učedníků
zvěstoval o Ježíši, že právě on je Syn Boží
- a damašské židy vyváděl
z míry - když dokládal, že Ježíš je Pomazaný, tedy mesiáš - Kristus.
Oba dva tituly - Syn Boží
- i Mesiáš - souvisejí s tím, co od svého lidu Bůh očekává - a proč si zvláštní
svědky víry vůbec povolává.
Jestliže se touží člověk
setkat se samotným Hospodinem, tak má hledat u Syna Božího. Syn Boží byl celý
Izrael ale také Ježíš, který smysl Izraele naplnil.
Jinak se k Bohu
dostat nejde. To kázal Saul.
Čteme, že těmito slovy
přiváděl Saul věřící do úzkých. Přiváděl do úzkých nejen Židy, ale mnohokrát i
křesťany. Protože lidé se uzavírají do svých hotových pravd.
Jinými slovy:
Saul vnášel do hotových
pravd o Bohu chaos. Podobně, jako vnášel chaos Ježíš, podobně jako vnesli chaos
do církve reformátoři – mistr Jan Hus nebo Luther. Tady vidíme, že není rozdíl
mezi tím, jestli protivníci jsou Židé nebo křesťané. Protivník není vyznavač jiného
náboženství, ale člověk, který se uzavřel do hotových pravd o Bohu.
Saul byl podobně
nebezpečný jako Ježíš nebo jemu podobní buřiči. A tak ho chtěli zabít.
Saul lidem připomínal, že
nemají patent na Pána Boha ani na pravdu.
To bylo nebezpečné puzení
Ducha Božího, který se v Saulovi usídlil.
Z dnešního příběhu
se dozvídáme, že Saul, naplněn Duchem Božím nedbá na to, co by si přáli slyšet
jeho posluchači. Nejde mu o to, aby se zalíbil. Nejde mu o vlastní prospěch.
Saul káže zvěst o
pronásledovaném Mesiáši, zvěst o Synu Božím, zvěst, která se příčí zaběhaným
názorům na to, co je správné a dokonce nábožné.
Proto ho chtějí zabít.
Podobně jako Ježíše.
Matouš 5:11 Blaze vám, když vás budou tupit a
pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.
Saul uniká
pronásledovatelům v koši a potom je poslán tajně do Tarsu. Uniká
pronásledovatelům podobně jako když zvědové prchali z Jericha, podobně
jako unikal David, když prchal před králem Saulem..
Příběh se opakuje, osudy
Božích vyvolených jsou vždy ve velikém ohrožení. Ve velikém ohrožení je tak i
samo dílo Hospodinovo.
To se opakuje celou
Biblí, to se opakuje i v tomto světě. Ano, i uprostřed tohoto světa, i
dnes – se Boží dílo děje ve velikém ohrožení. Kdyby nebylo působení Ducha
Božího, museli bychom logicky odvodit, že toto dílo nemá šanci.
Co drželo Saula nad
vodou? Co mu dávalo sílu? Důvěra v Boží dílo – a my smíme věřit, že tato
důvěra je zaslíbena i nám. Vždyť ten příběh o podivuhodné proměně Saula a jeho
naplnění Duchem Božím je napsán i pro nás, abychom nepropadali smutku.
Píseň Důvěřuj se
v Pána nezpíváme proto, abychom žili bez problémů, ale abychom se nebáli.
Právě proto, že žijeme uprostřed světa, kde se zdá, že Boží dílo nemůže obstát,
abychom neztráceli důvěru, odvahu i svobodu víry.
Podobně jako neztrácel
důvěru Saul naplněný Duchem Božím.
Když to shrneme:
Saul-Pavel - tedy od
začátku na vlastní kůži zakouší, co to znamená být naplněn Duchem Božím a vydat
se tímto světem jako svědek ukřižovaného Mesiáše.
V Damašku mu to vyneslo
nepřátelství. Pak v Jeruzalémě - mu to vyneslo nedůvěru od členů jeruzalémského
sboru - pak mu to vyneslo ještě další nepřátelství - a nakonec ho uklidili do
Tarsu.
Jako kazatel cesty syna
Božího byl příliš svobodný, příliš neskladný i pro jeruzalémský sbor.
Nemusíme mít však strach,
že to špatně dopadne, že tato cesta nemá smysl.
Nemusíme mít strach.
Dokonce i když se někdy
zdá, že Boží dílo v tomto světě neobstojí.
Vždyť
Matouš 7:14 Těsná je brána a úzká cesta, která vede k
životu.
Děkujeme ti Pane, že nám
ukazuješ, kde je hloubka a šířka naplněného života. Děkujeme za tvého Ducha,
jenž nás pudí k aktivitě, ke svobodě vyznávání a důvěře, že Mesiáš je
ukřižiovaný Ježíš z Nazareta.
AMEN.
Žádné komentáře:
Okomentovat