Izajáš 6:8 Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: "Koho pošlu a kdo nám půjde?" I řekl jsem: "Hle, zde jsem, pošli mne!"
Druhé čtení
Lk 2, 34-35
Sk 7,46-53
Kázání
Vyslechli jsme dnes druhou část chvalozpěvu Simeonova. Ta druhá část se přelévá z chvalozpěvu do proroctví.
Josefa a Marii naplňuje údiv. Údiv těch, kterým
Boží záměry kříží plány.
Údiv těch, jejichž život - a náboženství - se přestává pohybovat v zajetých kolejích. Údiv těch, kteří začínají zjišťovat – že vše bude jinak, než čekali.
To už Simeon nemluví jen jako radostný stařec, nadšený, že celý život nedoufal nadarmo.
Najednou mluví jako prorok - jako svědek té zvláštní
pravdy, která k nám bohužel přichází jaksi nevhod. I to je součást vánočního poselství, i když se to poslouchá mnohem hůř, než ta část první.
Simeon mluví - jako svědek pravdy, která nejen vyruší a vykolejí - ale ještě nás přinutí odhalit ledví - vybarvit se - ukázat, co v nás vlastně je.
Tuhle pravdu ztělesní narozený Mesiáš naplno. S touto pravdou ale také nebude vše snadné...
2:34 A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat 35 - i tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí."
Marii pronikne meč, aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.
Simeon nezamlčuje, že Zachránce Ježíš se
rodí do světa nemilosrdného. V němž jeho svědectví a služba Bohu bude působit jako meč.
Matouš 10:34 Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.
Ježíš se rodí do světa, kde se snáz prosazuje nenávist než láska, kde pravda nad lží vítězí tak často, že
jsme přestali komukoli věřit -
Ježíš se rodí do světa, kde se ze zbožných lehce stanou padouši, kteří usilují jen o svůj prospěch.
Vždyť Ježíše poženou na popravu věřící lidé, mučedníka Štěpána také.
Ježíš všechnu tu lidskou zlobu začne pojmenovávat, ukazovat, nasvětlovat a uzdravovat. Ukazuje se od té doby mnohokrát, že nemocní si nepřejí uzdravení. Ježíš se přesto nevzdává, k našim vinám a našemu zlému konání se chová jako k nemoci. Snaží se léčit. A zachraňuje mnohé.
Je za to nenáviděn.
Tato nenávist je odvrácená strana vánoc. Narození Mesiáše, který přišel lidstvu pomoci je jedna strana, jeho oběť a oběť těch, kteří se vydají na Kristovskou cestu je strana druhá.
Ježíš ty z věřících, kteří se považovali za mocné majitele pravdy, začal velmi brzy znejišťovat v jejich majetnictví a ty, kdo se na všechny strany chlubili svou zbožností a čistotou, usvědčoval z jejich samospravedlnosti.
A právě ti zaskočení a vyrušení mu začnou strojit úklady...
Přesto - my jsme - tváří v tvář tomu všemu - povoláni k důvěře, že právě skrze všechny tyhle konflikty a protivenství k nám s dítětem Ježíšem přichází spása.
Ihned po vánocích si následovníci Krista připomínali už od dávných dob příběh o mučedníku Štěpánovi, a na tuto dobu také připadá vyprávění o vraždění neviňátek.
V tradičních křesťanských vánocích stály tyto příběhy vedle sebe. Na jedné straně spása a záchrana – na druhé straně bolest, oběť a utrpení.
Bible nám zvěstuje lidskou zkušenost, že proti Božím povolaným se lidé bouřili.
- bratři žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta
- Mojžíše opakovaně odmítali poslouchat
- a proroky - Boží svědky? - když někdo z nich přijal poslání “Půjdu když mne posíláš” - čekaly ho urážky a posmívání, někdy i smrt. Téměř vždy od vlastního lidu - od věřících.
Přesně to ve svém kázání zmínil i Štěpán.
Co vlastně stojí za tak velikou nenávistí? Jak to pojmenovat?
Je to pýcha spojená s pokrytectvím.
Lidé trpí často představou, že jen někteří mají patent na pravdu. Když se to spojí s kumulací moci a peněz, katastrofa je na světě...
Evangelista Lk ve skutcích apoštolských popisuje, že stejně tak jako Ježíše, někteří lidé nenáviděli Štěpána. Lidé spojení s určitým množstvím moci.
Štěpán tuto pýchu pojmenoval. Obvinil představitele víry z pokrytectví – stejně jak to učinil Ježíš.
Připomněl lidu víry, co dělal s proroky i jak odmítal Mojžíše.
Štěpán tedy mluvil pravdu, stejně jako Ježíš a stejně jako mnoho svědků pravdy a víry po něm.
Samozřejmě:
Štěpán mohl mlčet a tím si zachránit kůži. Mockrát jsme na to narazili u apoštola Pavla. Pavel taky mohl mlčet a nemlčel. Možná si Štěpán řekl, že kdyby mlčel, pak by ostatní nebrali vážně nejen jeho, ale především toho, který ho poslal.
Proto si tyto statečné svědky připomínáme. Abychom i my měli odvahu mluvit, když je čas mluvit.
Štěpán nahlas řekl to, co se mnohým jevilo a dodnes jeví jako nepříjemné.
Ježíšův život a dílo je životem a dílem pronásledovaného – a to také dosvědčuje, že Ježíše poslal Bůh.
Štěpánovi odpůrci měli peníze i moc a tak se neštítili podplatit nějaké lidi, kteří začali prohlašovat:
Štěpán uráží Mojžíše a proroky! - uráží bibli! - a taky uráží chrám, naše posvátné místo! Říká, že je zbytečný!
- poslouchejte lidi - Štěpán vlastně uráží Pána Boha!
Nepřemýšleli o tom, co Bohu může vadit víc. Jestli výroky o chrámu nebo podplácení a křivé svědectví.
Začaly se šířit zvěsti – překroucená Štěpánova slova, až došlo k tomu, že se začaly srocovat davy.
- učitelé bible - kněží - úředníci z chrámu - i lidé, co rádi křičí na někoho druhého.
- a všichni plni spravedlivého nadšení volali - musíme si to se Štěpánem vyřídit!
Štěpánova tvář ale zářila. Ztratil strach a nalezl slova a tak znovu začal mluvit nahlas o pýše těch, kteří ho nenávidí.
Doložil podle Bible, že odmítání Ježíše je stejné jako odmítání Mojžíše. Že je za tím pýcha, pokrytectví, samospravedlnost.
A Lk popisuje, že to bylo jakoby mluvil sám anděl poslaný z nebe. Jakoby to bylo poselství přímo z nebes.
Lidé ho odmítli poslouchat, zacpávali si uši.
Co si z toho dnešního příběhu můžeme vzít?
Štěpán za svá slova, za své postoje zaplatil nejvyšší cenu.
Přesto si byl jist – můj Pán je se mnou.
Když ho kamenovali, prosil za ně: můj Pane - nepočítej jim jejich nenávist- a zatvrzelost a předsudky.
Štěpán neumíral sám, uzřel nebesa otevřená. Podobně jako Simeon věděl, že tu je něco hlubšího a mocnějšího, než je smrt a než jsou různé mocnosti, které nás svazují a činí nemocné.
Viděl nebesa otevřená, věděl, že ani v této těžké chvíli není sám.
To je poselství vánoc - i my jsme - tváří v tvář mnohé lidské zlobě - povoláni k důvěře, že i přes všechny protivenství k nám s dítětem Ježíšem přichází spása.
MODLITBA
Děkujeme Pane, že jsi nám příběhem o Štěpánovi zvěstoval, že ani strach, ani násilnictví, ani lhostejnost ani fanatismus, ani nemoc ani zdraví - ani nenávist ani úzkost - ani život ani smrt - neodloučí nás od spásy Boží.
Děkujeme, že jsi přišel i za námi.
AMEN
Žádné komentáře:
Okomentovat