neděle 26. ledna 2014

On přeskočil a my se směli narodit k nové naději

První čtení
Jan 3, 1-21


Narodit se znovu znamená uvěřit, že vysvobozující moc Hospodinova je skutečnost. Že Hospodin vysvobozuje svůj lid vyjitím z moci temnot přes rudé moře.
Znovu se narodit znamená vzdát se stereotypu, zvyku, zatuchlosti.


Druhé čtení
Ex 12,21-36

sobota 18. ledna 2014

Deset znamení pro faraona, aneb Hospodin činí přítrž válkám


První čtení
Mk 6, 35-44

Pro děti
  
Učedníci jsou malé víry, stejně jako lid Izraele, když jej Hospodin pozval na cestu z otroctví Egypta. My to nezvládneme, je nás málo, jsme slabí, nemáme dost jídla.
Nemáme dost lásky, nemůžeme pomoci.
Jak máte hájit mou věc ve světě? Buďte citliví. Dávejte lidem jíst.
Ježíš ukazuje, že s Hospodinem nikdy nebudou mít nedostatek.


Druhé čtení
Ex 7, 1-7; 14, 5-14

Kázání

středa 15. ledna 2014

Středověká interpretace Božího jednání a příklad toho, jak má člověk oslavit Boha

Jindřich sledoval, v jakém ohrožení jsou jeho lidé a jak prudké je obléhání. Potom se vrátil ke svým druhům a vojsko odvedl tajnými cestami podél moře až k ústí [řeky] Travé. Odtud vystoupil po cestě, kudy měli přijet jezdci Slovanů. Když Ranové viděli, jak od moře přichází množství bojovníků, domnívali se, že to je jejich jízda, vystoupili z lodí a s radostí a jásotem jim vyšli vstříc. Příchozí však zvedli bojový pokřik, spolu s modlitbou a svatými zpěvy a vrhli se nenadále na nepřátele. Vyděsili je nečekaným útokem a zahnali je zpátky až k lodím. Toho dne utrpělo vojsko Ránů zdrcující porážku - padli pobití před hradem Lubeck a množství těch, kteří se utopili ve vodě, se vyrovnalo počtu těch, kteří byli zabiti mečem. Ranové vytvořili velikou mohylu, již navršili z mrtvých těl. Na památku vítězství se až dodnes nazývá Raniberg. Onoho dne Boha oslavil skutek křesťanů. Ti pak rozhodli, že den prvního srpna bude po všechny roky slaven na znamení a památku toho, že Pán pobil Rány před očima svého lidu. Ranové pak sloužili Jindřichovi a odváděli mu poplatek, stejně jako Vágrové, Polabané, Obodrité, Chyžané, Črezpěňané, Luticové, Pomořané a všechny slovanské kmeny, které žijí mezi Labem a Baltským mořem a obývají rozlehlá území až k polské zemi. Nad všemi těmito kmeny vládl Jindřich, kterého nazývali králem ve vší slovanské a nordalbinské zemi.

Helmold z Bossau, Kronika Slovanů, Argo 2012, str. 82.

(jest třeba připomenout, že autor je kněz)

Bůh svému lidu zjevuje význam svého Jména - díky tomu víme, co od Něj můžeme a nemůžeme čekat

První čtení
Matouš 6:22 
Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. 23  Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?


Druhé čtení
Ex 6,2-13

Hrát roli Ježíše v tomto světě vede k utrpení

První čtení
Izajáš 66:1  Toto praví Hospodin: "Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí? 2  Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův. Laskavě pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem."


Druhé čtení
Skutky apoštolské 6, 8-15

Má smysl dráždit mocné, když je ohrožena církev?

První čtení
Mk 3, 20-22

Pro děti
Ve světě je moc těžké to slovo dodržovat. Nechat ho v sobě zapustit tak, aby se osvědčovalo, když přijde strach o svůj majetek – nedejbože život.
Když bude Ježíš příliš dráždit mocné na trůnu, dopadneme i my ostatní špatně.
Víra se má žít v ústranní a nemá zasahovat ty, kteří nad námi vládnou.
A je to provokace, když si člověk, který vezme vážně to slovo začne uprostřed násilí a nespravedlnosti zpívat:
  
Píseň
   176 Někdo mě vede za ruku

Druhé čtení
Ex 5, 1 – 6,1

Scénky pro utlačovatele - podklad pro kázání s flanelografem

První čtení
Marek 1:14  Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
15  Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."



Druhé čtení
Ex 4,1-17

Bůh Izraele trpí, není to tedy příliš mocný a silný Bůh (?)

První čtení
Mk, 4, 35-41

Pro děti
Kdo jsme my, že máme sami zápasit s tak velikou hlubinou? Proč ten Ježíš spí? Vždyť utoneme!



Druhé čtení
Ex, 2, 23-25; Ex 3, 1- 15

Má smysl, aby lidem pomáhal idealista?

Mt 11,28-30

Pro děti
   Když nás někdo naštve, tak mu chceme odplatit stejnou mincí, nebo ještě přidat.
Když vidíme nespravedlnost někdy utečeme – jindy chceme chránit druhého.
Ale je to velmi těžké.
Chceme to často udělat moc prudce. Navzájem si nerozumíme.

Druhé čtení
Ex 2,11-22

Má smysl mít v tak hrozných poměrech vůbec děti?

První čtení
Mt 2, 13-23


Druhé čtení
Ex 2, 1-10

Lhaní se někdy vyplácí a Bůh těm, kteří lžou - žehná

První čtení
Mk 14, 66-72

Pro děti
   Petr lže, aby se zachránil.
Porodní báby lžou, aby zachránily druhé.


Druhé čtení
Ex, první kapitola

Pohřby se mohou někdy stát demonstrací proroctví

První čtení
Mk 12, 18-27

Pro děti
   Lidé si představují, jak to bude po smrti. Ježíš říká, že až lidé vstanou z mrtvých, tak se nežení a nevdávají. Nemluví o nesmrtelné duši, ale o těle – i když těle jiném, než je tělo tady na zemi.
Víc se o tom nezmiňuje. A přece – Ježíš mluví o naději, která přesahuje tento život. Vůbec nepopisuje nějak vědecky, jak to bude a jak to bude vypadat, ale odkazuje na praotce.
A odkazuje na Boha živých. Abrahama, Izáka, Jákoba.
Odkazuje na jejich život. Naděje na věčnost spočívá v tom, jak s nimi Hospodin byl a v jejich víře.
Pokud věříme, že je Hospodin i naším Bohem, jako byl Bohem Abrahama, Izáka a Jákoba – pak máme jistotu věčného života, protože Hospodin je Bohem živých.
A že nevíme jak je to možné? Jak to Bůh udělá? To není na nás, je to na něm.



Druhé čtení
Gn 49, 28-33
50, 1-14

Problém menšin - slavnostní bohoslužby na Krásné Hoře

První čtení
Lk 6, 20-36


Druhé čtení
Gn 46, 8-27; 47, 28-31

Jákobův život nestál za nic (?)

První čtení
Mk 4, 35-41

Pro děti
Život víry se v běžném životě podobá situaci učedníků na lodi. Plavba je nebezpečná a často to vypadá, jakoby Ježíš spal nebo byl někde pryč a na učedníky zapomněl.
To je běžná zkušenost křesťana.


Druhé čtení
Gn 45, 25- Gn 46, 1-7. 28-30.

Bůh je při díle i v mizerných a spackaných životech (?)

První čtení
Mt 20, 20-28

Pro děti
   Kalich, to je Ježíšů život – jeho cesta, jeho úděl, jeho oběť, i jeho vítězství. Těžko z toho něco vyčleňovat. To už by pak nebyl Ježíšův kalich. Bratři Zebedeovi chtěli z toho kalicha jen tu slávu.
Jenže Ježíšova sláva souvisí s ponížením a službou.
Jak uvidíme, ani Josefovi bratři jeho kalich nechápou.


Druhé čtení
Gn 45, 1-15

Přijmout vinu je snadnější než přijmout odpuštění

První čtení
Matouš 25:31-46

Pro děti
   V tom příběhu Josefa se vyjevuje to, co chce Bůh. Bůh chce, abychom se jako lidé byli schopni o sebe postarat. Aby nikdo na zemi neměl hlad.
Vlastní bratři Josefa nechali v díře hladem a nahoře si v klidu jedli chléb.
Někdy si tak také můžeme připadat, když tady v Evropě jíme a na světě jsou místa, kde mají hlad. Často proto, že jsme je my Evropani o ten chléb připravili drancováním jejich země.
Občas se můžeme i dnes dočíst o tom, jak některé západní firmy vykořisťují třeba indické zemědělce. Prodávají jim zrno, které se není schopné samo reprodukovat. Oni se zadlužují a umírají v bídě.
Západní křesťanská civilizace vždy dovedla velmi účinně vykořisťovat.
Máme na tom MY podíl, když jiní lidé na jiné části země hladoví?
Udělali jsme dost? Bible nám připomíná, že je to na nás, abychom naši víru, výdobytky demokracie, ale i techniku a výdobytky vědy využívali třeba pro to, aby se lidé mohli najíst.
Bible se nás vždycky bude ptát: děláte dost pro druhé? Bůh to po nás chce. Nemůžeme se tomu vyhnout. Nemůžeme se vyhnout zodpovědnosti.


Druhé čtení
Gn 42, 1-28

Josef před faraonem (aneb mocný hledá záchranu u žebráka) - podklad kázání pro děti s flanelografem

První čtení
Lukáš 10:21  V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo.
22  Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit."
23  Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.
24  Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšte, co vy slyšíte, ale neslyšeli."


Druhé čtení
Gn 41, 1

Rekapitulace tábora v Čími

První čtení
Žalmy 72:1  Šalomounův. Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu,
2  aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva.
3  Hory přinesou lidu pokoj a pahorky spravedlnost.
4  Zjedná právo poníženým z lidu, dá zvítězit synům ubožáka, zdeptá utlačovatele.

10  Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.
11  Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
12  Vysvobodí ubožáka, jenž volá o pomoc, poníženého, jenž nemá pomocníka.
13  Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život.
14  Vykoupí je z útisku a od násilí, jejich krev mu bude drahocená.

Druhé čtení
Filipským 2:5  Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši:
6  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
7  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
8  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
9  Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
10  aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -
11  a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.