neděle 26. ledna 2014

On přeskočil a my se směli narodit k nové naději

První čtení
Jan 3, 1-21


Narodit se znovu znamená uvěřit, že vysvobozující moc Hospodinova je skutečnost. Že Hospodin vysvobozuje svůj lid vyjitím z moci temnot přes rudé moře.
Znovu se narodit znamená vzdát se stereotypu, zvyku, zatuchlosti.


Druhé čtení
Ex 12,21-36

Kázání
Minule jsme se ocitli s Božím lidem u Rudého moře. Hospodin vysvobodil svůj lid, bojoval za svůj lid, lidé dokonce měli mlčet, když Hospodin porazil mohutné egyptské vojsko. Aniž by Izrael bojoval, aniž by se o to zachránění přičinil. Stačilo odejít.
Dnes se vrátíme o krok zpět.
Hospodin svůj lid vysvobodil tak, že je provedl nejen suchou nohou přes moře, ale dokonce je provedl přes smrt.

Ve druhé knize Mojžíšově čteme, že Hospodin pobil v Egyptě všechny prvorozené.
Když Hospodin rozbíjel to strašné egyptské smrtící sevření, jakoby svaloval potopu na všechny lidi. Izrael však zhoubce PŘESKOČIL.
Naše domy vysvobodil, nás zachránil – vyznávají Izraelci.

Proč prvorozené?
V tehdejší době byl prvorozený zasvěcen bohům.
Božstva, kterým prvorozenci byli zasvěceni, nebyla schopna tyto prvorozené zachránit.
Hospodin se ukázal jako ten, kdo má nad nimi moc. Je to příběh vyznání víry, Izrael ví, že egyptští bohové jsou slabší než Hospodin, který má moc nad životem i smrtí.
Bohové Egypťanů nejsou skuteční bohové, ale jen modly. Proto umírají prvorození.
My jsme dnes velmi pohoršeni nad takovým příběhem, kde zemře spousta nevinných lidí. Ale ten příběh je starý 4000 let a pro tehdejší lidi bylo důležitější slyšet o bozích, než o lidech. Hospodin říká doslova: všechna egyptská božstva postihnu svými soudy. (Ex 12,12)
Egyptští bohové se na nic nezmohli. Nedokázali ty prvorozené zachránit.

Prvorození v tehdejším světě také znamenají budoucnost.
Dnes se máme dozvědět, že Hospodin zrušil budoucnost Egypta. Protože budoucnost egyptského způsobu panování znamená jenom další zotročování. Hospodin tedy zrušil jednou pro vždy budoucnost zotročování.
Proto když Ježíš chodil po zemi – měl v sobě Ducha radosti a svobody a nikomu z vládců nesloužil. I když chodil uprostřed nemoci a zloby.

Hospodin zrušil egyptský způsob panování, avšak zachoval budoucnost Izraele.
Když to všechno vidí farao, začne prosit o požehnání. Jakoby mu to aspoň na krátkou chvíli došlo. Jediný, kdo může dát požehnání je Hospodin. Jediný, kdo zachraňuje ze smrti k životu je Hospodin.
JDĚTE - A POŽEHNÁTE TAKÉ MNE – říká farao. Když se vy  vydáte na cestu - bude ta vaše cesta  požehnáním také pro mne.

Když lid Izrele vyjde na svou cestu, stane se ta cesta požehnáním i pro nás dnes v Soběhrdech.
Sebejistý pyšný farao, který ztratil  jistotu své budoucnosti, svého prvorozeného,  alespoň pro tenhle okamžik, pro tuto chvíli  poznal a také uznal: tím pravým prvorozeným, který  přináší život a požehnání - je prvorozený  Hospodinův. Izrael.
Farao aspoň na chvíli poznal, že se děje něco opravdu důležitého pro celé lidstvo.

Hospodin pro nás otevřel cestu spásy, na chvíli to poznal i farao, který se před tím choval jako Herodes.

Toto radostné vyznání víry ale přichází jako údiv nad tou původní malomyslností.
Lid Izraele vůbec přece Hospodinu na začátku vůbec nevěřil.  Mojžíšovi vyčítali, že faraona akorát  zbytečně provokuje. Otroctví lidi tak  zdeptalo, že už neměli ani sílu věřit.
Ale pak začal Hospodin lámat okovy otroctví, v deseti znameních ukázal, že žádný způsob zotročení není napořád  - a lidem začalo docházet – že se Hospodinu dá věřit.
To je hluboký smysl celého příběhu. Ano, Hospodinu se dá věřit.

A tak, když přišel Mojžíš se zprávou: pojďte, vše je připraveno – lidé mu uvěřili. Uvěřili, že Boží království se přiblížilo.
Uvěřili, že žádná  faraonská moc nedokáže ovládnout lidi s  definitivní platností. Že i v poddanství, s  nímž si nevíme rady a na jehož moc jsme  krátcí, má cenu volat k Hospodinu - a s ním  počítat jako s dárcem naděje proti každému  smutku a ubitosti.
A jako lid vychvácený z toho otrockého údolí  stínu smrti – začínáme ni my tady v Soběhrdech rozumět i tomu, že od  té vysvobozující Boží lásky nás nemůže  oddělit nic, dokonce ani smrt.

S tímto vysvobozením je úzce spojen HOD BERÁNKA.
Příběhy o Hospodinově zachránění izraelského lidu, nám pomohou přiblížit se smyslu Ježíšovy oběti

V knize Ex čteme, že zhoubce PŘESKOČIL obydlí Izraelitů, když uviděl krev zabitého beránka. Tak mu to přikázal Hospodin.
Kdo chtěl žít, musel zabít beránka a potřít jeho krví část dveří svého domu.
Kdo uvěřil tomuto slovu, kdo si pomazal dveře krví beránkovou, ten dostal život.

O mnoho staletí později J sám sebe označí jako velikonočního beránka.
Aby rodina shromážděná v domě mohla žít, musel beránek zemřít. Přeneseně: kdo pohlédl na beránka, ten žil. V Janově evangeliu jsme dnes slyšeli toto podobenství: Jan 3:14  Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,  aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Kdo na toho hada pohlédl, ten byl zachráněn.
Mojžíšovi následovníci byli vykoupeni z egyptského otroctví beránkovou krví, beránek byl nevinný, trpěl za něco do čeho mu nic nebylo.

Hospodinův služebník umírá jako smírná oběť za hříchy svého lidu, říká prorok. (Iz 53,7) Je veden jako beránek na porážku. Svědčí svým mlčením, svou odevzdaností Bohu – tedy svou svobodou na tomto světě. J jednou bude mlčet před veleradou, stejně jako před Pilátem. Nikdy ho nedostanou, nikdy nad ním nezvítězí.
Beránkova krev vykoupila Židy v Egyptě ze smrti – J-ova Krev vykupuje lidi z otroctví.

To, že J vstal prvního dne po sobotě z mrtvých, pro nás znamená, že – Bůh J oběť přijal.
J-ova oběť dostala kosmický smysl.
J sedící po pravici Boží - znamená pro nás, že máme u Hospodina mocného přímluvce – jak to stojí u Pavla (Římanům 8:34  Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! 35  Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?)
J-ovo vzkříšení znamená také vyznání a zkušenost, že od lásky Kristovy nás nic nemůže odloučit.

A tak Ježíš svou cestou oběti potvrzuje záchranu oné velké noci kdysi v Egyptě.
Od vysvobozující Boží lásky nás nemůže  oddělit nic, dokonce ani smrt.

Děkujeme ti Pane za tvé velké vysvobození.
Děkujeme ti, že se smíme těšit a povzbuzovat tvým mocným činem záchrany.
Prosíme, abychom dovedli jako Ježíš svědčit v tomto světě o tvé moci a lásce.

Amen.

Žádné komentáře:

Okomentovat