Deset znamení pro faraona, aneb Hospodin činí přítrž válkám

První čtení

Mk 6, 35-44

Pro děti

  

Učedníci jsou malé víry, stejně jako lid Izraele, když jej Hospodin pozval na cestu z otroctví Egypta. My to nezvládneme, je nás málo, jsme slabí, nemáme dost jídla.

Nemáme dost lásky, nemůžeme pomoci.

Jak máte hájit mou věc ve světě? Buďte citliví. Dávejte lidem jíst.

Ježíš ukazuje, že s Hospodinem nikdy nebudou mít nedostatek.

Druhé čtení

Ex 7, 1-7; 14, 5-14

Kázání

Minule jsme se dozvěděli výklad Božího Jména. Jméno Hospodinovo znamená cestu vysvobození. Jméno znamená, že Hospodin je blízko a vysvobodí Izraele i v situaci, kdy je lid Izraele tak vysílen otročinou, že o Hospodinovu cestu už ani nejeví zájem.

Strach z dopadu faraonovy hole na vlastní záda je bližší lidskému srdci, než víra v Hospodina. A tak se Hospodin rozhodne, že bude jednat sám.

Tedy s Mojžíšem a Aronem, kteří budou jeho činy vyřizovat faraonovi.

Hospodin svoji záchranu lidí připravil sám, protože lidi se nemohou sami za vlastní vlasy vytáhnout z vody. V tomto programu svého Jména Hospodin pokračoval i o staletí později, když vydal svého Jediného Syna, aby mnohé zachránil.

1 Timoteovi 1:15 Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky.

Jan 12:47  Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.

Člověk si může říct: co je mi do Boha, který jedná za nás?

My jsme se sami nevysvobodili, tak jaký to má smysl?

Člověk ale nemá zůstat v nečinnosti. Do projektu osvobození (do projektu Jména) se má člověk zapojit, má mu uvěřit, má Hospodinovu cestu uvidět, uvěřit jí, zvednout se ze země (jako kdysi Abraham) a jít za Jménem.

Hospodin zotročenému člověku v Egyptě připraví cestu, oni musí vstát a vyjít.

Deset znamení pro Egypt je obrazem víry, že Hospodin se za svůj lid nasazuje, přichází, pomáhá, nakonec zbavuje člověka tyranů a nesvobody.

Deset znamení pro Egypt je vyznáním víry Izraele, že jít za Jménem má smysl.

Pro moderního člověka jsou tato znamení těžko přijatelná. Zneužití tohoto obrazu se nabízí samo. Stačí prohlásit, že jsem posel od Hospodina, zblnout pár lidí, dát si do čela armády to správné znamení a stačí vytáhnout proti nepřátelům.

Vždyť Hospodin taky vyvražďuje Egypťany a přivádí na ně utrpení. Taky se mstí násilím.

Ano, na první pohled to tak může vypadat, věřím, že na hlubší pohled už tolik ne.

V případě deseti znamení pro Egypt se totiž nejedná o běžnou válku nebo pomstu a lidi tuto Hospodinovu akci nemají napodobovat. Izraelci mají pohlédnout jak Hospodin sám jedná za ně.

Tuto válečnou akci lze chápat úplně opačně! (Karel A. Deurloo, Exodus a exil, eman 2007, str. 65nn). Ve SZ se přímo zakazuje lidem, aby za Boží věc bojovali (Hospodin umí obhájit své Jméno sám), i v žalmech se opakuje refrén, že pomsta náleží Bohu, nikoli lidem.

Když Hospodin vede válku proti egyptskému vojsku pronásledujícímu Izraelce na útěku z Egypta, je to svatá válka. Mojžíš svým lidem řekne – dívejte se – Hospodin vás dnes zachrání. Hospodin bude bojovat za vás. Vy buďte zticha! (Ex 14,14)

(Efraim Sidon překládá: Hospodin za vás povede válku a vy ani nemuknete!)

Hospodinův lid – sešikovaný a vyzbrojený k boji má jediný úkol: projít po suchu středem rozpolceného moře.

Mojžíš pak zpívá o Hospodinovi, že je chrabrým válečníkem.

Vždyť Hospodin říká, mně patří pomsta, ne vám (Ř 12,19). Tváří v tvář znamením pro Egypťany můžeme říci: mně patří válčení. Ne vám.

V žalmu 46,10 se říká: Hospodin je ten, jenž činí přítrž válkám až do končin země.

Z dnešního příběhu se máme dozvědět, že Jméno Hospodinovo se naplnilo v plné síle. On je záchrana, on je vysvobození. Má to poznat faraon, má to poznat lid Izraele.

Protože mimo Hospodina jiného vysvoboditele není (Oz, 13,4).

Mojžíš tedy tváří v tvář největšímu nebezpečí programově vyhlásí: Hospodin bude bojovat za vás, vy budete mlčky přihlížet (Ex 14, 14). Jinými slovy – vy ani nemuknete!

Takto nám bible zjevuje Boží jméno. Takto začíná dílo vysvobození, cesta záchrany.

Nejde o krvelačnou pomstu vybití jinověrců, ale jde o záchranu Božího lidu, o začátek cesty vysvobození z velikého otroctví a soužení.

Podobně my (v síle toho dnešního příběhu) smíme hledět na Ježíše, když on přemáhá mocnosti temnot. Jeho vítězství si smíme přivlastnit a v jeho síle pak vykročit plni naděje. Deset egyptských znamení jsou znamení pro samotné Izraelce, kteří mají svá srdce plná strachu a jsou stísněného ducha.

A podobně my nemáme bojovat silou za Ježíše – on se obhajuje sám: (Lukáš 22:50  A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho.
51  Ježíš však řekl: "Přestaňte s tím." Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.), máme Ježíšovo jméno svým životem dosvědčovat – třeba taž ak jak to dělal Štěpán. Ne v jeho jménu zabíjet. Ale jeho Jméno nechat v sobě růst, v sobě mu dělat prostor.

Jan 12:47  Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.

Lid Izraele (i my tedy víme), že dílo záchrany koná Hospodin. My jsme k němu přizváni.

=========

Ještě jednou tedy – co ta znamení znamenala pro Egypťany? Co se my z nich máme dozvědět?

Milý Faraone, milý Egypte:

- žádná ze slavných egyptských opor, díky nimž vystupuješ tak sebejistě

- ani jistoty vašeho náboženství (božský Nil a Slunce); - ani politická moc; - ani hospodářská síla (představovaná obilím a dobytkem); - ani vojenská převaha (kterou ztělesňují koně a velbloudi)

- nic z toho ti nepomůže udržet Izrael ve své moci.

Dokonce ani tvoje pýcha a bohorovnost, která se zdá nekonečná. Ani zarputilé trvání na tvé funkci – to všechno má ničivé důsledky. Nejenom faraone pro tebe, ale i pro lidi. Vždyť cesta svévolníků do záhuby vede.

===============

Milý můj lide, podívej, žádná lidská moc tě nemůže ode mně odloučit. Podívej, jako tě desatero vede ke svobodě, tak tě deseti znameními vyvedu z tohoto Egypta.

A tak tě vedu i dnes – i když je temnota velká a vypadá to, že spím na lodi nebo kdesi na obláčku.

I když jste unavení a ducha jste stísněného.

I když to vypadá, že nejsem schopen nikoho nasytit a lidi jsou stísněného ducha.

Můj lide, věz, že když to vypadá bledě, když má farao pocit neomezené božské moci, když nic nenasvědčuje ve světě tomu, že by Bůh mohl zvítězit, už tehdy se připravuje rozbití všech závor a pout.

Tak věřil Ježíš, když chodil ve světě plném tmy a když ho odmítali. V jeho srdci žilo Boží království nespoutané lidskou pýchou a bohorovností.

Tak smíme chodit i my a být třeba tomuto světu pro smích.

Tak máme chodit i my a ve Jménu Ježíše sytit hladové, uzdravovat nemocné, plakat s plačícími, radovat se s radujícími, odpouštět, nést břemena jedni druhých, žít království Božího Jména uprostřed tohoto světa.

Modlitba

Děkujeme Pane, že ty přicházíš do naší unavené současnosti. Děkujeme, že i když my nemáme sil, ty své dílo záchrany konáš. Prosíme dej, abychom se z tvého díla dovedli uprostřed tohoto světa radovat tak jako se radoval Ježíš.

Amen.