První čtení
Lukáš 10:21 V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo.
22 Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit."
23 Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.
24 Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšte, co vy slyšíte, ale neslyšeli."
Druhé čtení
Gn 41, 1
Kázání
Pro číšníka je hlavní povinností udržet si místo. A proto se pokouší faraonovi lichotit hned od rána. Vždyť jeho kolegu – pekaře – nechal faraon před několika lety oběsit.
To jim tenkrát v kriminále Josef vysvětlil sny, které se jim zdály.
Fuj, raději nemyslet. Sice číšníka prosil ten hebrejský vězeň, aby si na něj vzpomněl a přimluvil se u faraona. Copak je ale dobré připomínat faraonovi, že nechal číšníka zavřít?
Ne, něco někomu připomínat je příliš nebezpečné!
Lepší je tlustá čára za minulostí...
A připomenout to jenom, když se nám to hodí. Takhle uvažuje číšník a snaží se faraonovi vlichotit: vyspal jste se můj králi dobře?
Tuší, že nic moc...
Ne, měl jsem divný sen, zdál se mi dvakrát – a i když jsem bůh, tak nevím, co to znamená. To mě ještě víc rozlaďuje. Svolej všechny mudrce a učence, ať mi sen vyloží!
Číšník se bojí, aby se nálada faraona nezhoršila ještě víc a tak neví, co dělat. Sny jsou nebezpečné. Vždyť přivedly Josefa do díry.
Bratři ho za jeho sny nenáviděli, tak ho prodali jako otroka do Egypta. Prý se mu bude klanět i otec s matkou (Jákob a Ráchel)!?
Pak ho prodali do Egypta.
Dostal se do vězení a kdysi vysvětlil sny číšníkovi faraóna a pekaři faraóna. Pekař dopadl špatně...
Ale číšník dobře..
Už jsou to dva roky, co Josef pomohl číšníkovi pochopit jeho sen. Strašně dlouhá doba. Dovedete si děti představit dva roky?
Dva roky Josef neztratil naději, nezahořkl na Pána Boha.
Bůh totiž Josefa neopustil, i když by to tak mohlo vypadat. Vždyť se Josefovi nedařilo dobře...byl ve vězení.
Co se tedy Faraonovi zdálo? Vzpomenete si děti?
Zdálo se mu především o kravách. Máte sny o kravách?
Nejprve se mu zdálo o sedmi kravách tučných. Víte jak vypadá krásná kráva?
Pak se mu zdálo ale o sedmi hnusných, to už bylo horší.
Víte jak vypadá kráva šeredná?
Pak se to ještě zhoršilo, ty šeredné sežraly těch 7 překrásných.
Pak měl farao druhý sen o krásných klasech obilí... Jenže pak vyrostlo sedm klasů sežehlých a ty pohltily pěkné klasy.
Farao si nechal zavolat všechny vědce a mudrce a astrology ze země, aby mu ty sny vysvětlili.
Všichni koukají, oči klopí do země, všichni se bojí, že budou o hlavu kratší, když se seknou...
Vykládat sny mocným je nebezpečné.
Leda tak někdo, kdo stejně nemá co ztratit. Kdyby tu špinavou práci udělal nějaký otrok, nejlépe ještě k tomu v kriminále – to by se všem ulevilo.
Číšník se začal rozpomínat na Josefa...
A je to tady. Egyptský král, bůh, který má po smrti gigantický palác – největší z Bohů – podívejte, on trpí!
Že by mu pomohl zavřený Žid? Nemyslitelná urážka faraonské majestátnosti!
Nejlepší z nejlepších mudrců, vědců, psychologů, astrologů mlčí. Nejsou schopni říct nic. Slovo pro toho, kdo trpí, slovo naděje nebo aspoň slovo smysluplné.
Farao trpí a mnoho lidí spolu s ním. Copak je na světě všechno určeno k zániku? Aby se to všechno navzájem požralo? Všechno nakonec pohltí smrt, nic nemá smysl. Farao trpěl skutečnou depresí, na níž nikdo z vědců nemá skutečnou odpověď... Možná je to dnes stejné.
A možná je to dnes stejné, možná i dnes má odpověď na takovou depresi někdo, kdo povstal z Židovského národa.
Číšník si vzpomněl. Vzpomněl se na slova osvobození, která se mu dostala z úst to Židovského muže.
Josefa je potřeba navonět, učesat a obléci do řádného roucha. A tak je to tady znova, bůhví pokolikáté. Už ho zase vedou, už ho zase oblékají, jednou je člověk nahoře, druhý den v jámě.
Nejmocnější muž na světě a nejmenší z lidí, otrok z ciziny. Král musí být opravdu v koncích, když hledá útočiště u takové nuly.
Prý dovedeš vysvětlit sny!
Josef mu vysvětlí, že on sny nevykládá, že sny mohou být znamením od Pána Boha.
Oba dva sny jsou jeden sen. Sedm let blahobytu a sedm let hladu.
Farao si je jistý, že se Josef trefil.
Jakoby ten nicotný muž odkryl oponu. Je to hrozné. Jeho bohové neví nic. Tento Bůh ví.
Je potřeba se neštěstí postavit. A tak farao staví stodoly – v době, kdy není žádné neštěstí vidět. Jako v dobách, kdy Noe postavil archu. Lidi mohli říkat: ten farao je blázen – staví sípky, když je tolik blahobytu.
Myslet na budoucnost je nesmysl, podívejte jak dobře se máme.
Říkáme to i dnes? Jednáme tak?
Když nebereme ohled na druhé nebo na přírodu?
Co se stane, když všechno jídlo sníme a neuděláme zásoby?
Naše děti nebudou mít co jíst a co dýchat...
Farao naštěstí Josefovi a jeho Hospodinu uvěřil. A tak podle něj přizpůsobil svůj život. Nechal Josefa vykonat všechno co bylo zapotřebí, aby lidé neměli hlad.
Josef dostal nové jméno: Safenat Paneach, což znamená: Promluví a člověk ožije. Anebo taky: zachránce světa.
Hospodinovo slovo se tak dostalo ke slovu i v zemi, kde by to nikdo nečekal.
Naštěstí měl ten egyptský král odvahu tomu slovu uvěřit a zachránit mnoho lidí. I když sám sebe vlastně ponížil.
A co Josef? Víme, že Bůh byl s Josefem, ať se stalo cokoli. I když byl v kriminále, i když byl vládcem Egypta hned po faraonovi.
Modlitba
Jsme často jako farao. Jsme králi svého života, ale na základní otázky po smyslu nemáme odpověď. Bible se nám zdá někdy příliš stará nebo složitá a tak odpověď hledáme u vědců, psychologů, astrologů.
Nerozumíme svým snům.
Dej Pane, ať toužíme poslouchat tvého Syna, vždyť on má moc probudit nás ze snění.
Amen.
Žádné komentáře:
Okomentovat