krátké zamyšlení
Kázání
Mt 27,11-26
Ani vydaný napospas okolí nepřestává bezmocný Mesiáš
zvláštním způsobem působit. Jako se na klidné hladině odráží obraz okolní
krajiny - tak se na příběhu mlčenlivého, bezbranného Jše odráží o jednání těch,
kdo se postavili proti němu.
Pilát si vymyslí léčku na lidi: koho vám mám propustit?
Pilát nechápe, proč je J tak nebezpečný. Podivná na tomto příběhu setkání J-e
s Pilátem je scéna s psaníčkem od manželky Piláta.
Jsou to spíše ženy, než muži, kdo J-e chápe.
Pilátova manželka se pokouší odvrátit katastrofu. Žena je
přesvědčená, že J je spravedlivý, že není dobré ho nechat popravit. Dovedeme si
asi představit, jak to muselo působit na Piláta nebo na ostatní politiky. Proč
se ta ženská plete do politiky?
Tváří v tvář velké politice se touha po spravedlnosti
jeví jako zbytečná. Jako marná. Jako naivní.
Ona je v té chvíli ale jediná, kdo něco pro J-e dělá...
Rýpal si řekne, podívejte, jak to dopadlo. Zatímco dopis od
ženy Piláta zdržel v jednání, velekněží si stačili ve chvíli sdělit, co bylo
potřeba, rozpoutali povyk, zburcovali lidi a vůle lidu se změnila mávnutím
proutku a všichni křičeli: Barabáše! Snaha po spravedlnosti nakonec vedla jenom
k tomu, že napomohla zlu! Tento způsob uvažování vede k přesvědčení, že ve
všudypřítomném zlu se nedá nic dělat!
Křesťan se může tak leda schovat a v ústraní se modlit.
Tohle přesně udělali učedníci. Poschovávali se.
Každý, kdo se utíká do hájemství svého srdce – ne proto, aby
nabral sílu pro vyjití ze sebe – ale proto, aby tam zůstal schován, napomáhá
zlu.
Protože, jak praví známý bonmot, když dobří lidé mlčí, zlo
triumfuje.
Pilát taky není kladná postava, ač to na první pohled
vypadá. Je otrokem strachu. Myslí si, že není vinen, protože dává ruce pryč.
Ale je vinen, protože mlčel, když se páchalo bezpráví. Stejně jako před tím
velekněží řekli Jidášovi: co je nám po tobě? Stejně Pilát: je to vaše věc, já
nejsem vinen krví tohoto člověka. Svaluje vinu na velekněží, aby se sám
ospravedlnil.
Nico ter Linden říká: Copak asi řekl Pilát své ženě, když
přišel večer domů? A co řekla ona jemu? Vyčítal jí, že právě svým vzkazem
způsobila smrt spravedlivého? Křičela na něj, že mu na rukou lpí krev? Že na
světě není tolik vody, aby ji smyla? Nebo spolu oba mlčeli, ponořeni do svých
vlastních myšlenek o tom podivném Židovi, který musel tak hrozně trpět a teď je
mrtev?
Žádné komentáře:
Okomentovat