pátek 25. prosince 2015

Josef porušil zákon a tradici ve jménu milosrdenství a solidarity (kázání podle předlohy Maroše Klačka)

První čtení
Ozeáš 1:2b  Hospodin Ozeášovi řekl: "Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina."
3  On tedy šel a vzal si Gomeru, dceru diblajimskou. Ta otěhotněla a porodila mu syna.

==================
   Proroci zvláštním způsobem zpřítomňovali vztah lidu víry s Hospodinem. Hospodin popisoval ústy proroků pokrytectví lidí jako vztah s nevěrnou ženou.
Je to např. situace, kdy lidé chodí do kostela, na venek se chovají velmi zbožně, ale ve svém srdci Bohu nevěří a spoléhají jen na sebe. Nedávají Božímu slovu ve svém soukromém životě prostor.
Prorok má za úkol svým manželstvím s nevěstkou znázornit, jaké má Bůh trápení s lidmi, kteří ho uctívají.
Ač se to možná zdá nepatřičné, tato prorocká tradice proznívá i evangeliem narození JK.



Druhé čtení
Matouš 1:18  Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
19  Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
20  Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
21  Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."
22  To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
23  `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´.
24  Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.

Zamyšlení k vánoční hře podle pohádky O zlaté rybce

Už na začátku bible je příběh o tom, jak lidé chtěli být jako Bůh. Nedopadlo to dobře.
Pak zase lidé stavěli věž, aby byli jako bůh a nedopadlo to dobře. Bůh je uchránil od krveprolití tím, že jim zmátl jazyky.
Bible ukazuje, že všelijací králové a potentáti, kteří chřastili a chřastí medailemi a řetězy a řády - chtěli být jako bůh. A vedlo to k násilí a vraždám. Vedlo to k rozsáhlým migracím obyvatel. Vždyť jedna z mnoha rodin na útěku byla i ta Ježíšova.

Pokušitel sváděl Ježíše na poušti a chtěl, aby začal Ježíš toužit po moci - být jako bůh - panovat nad městy a zeměmi.
Když lidé zjistili, že Ježíš má jisté schopnosti, začali se k němu přidávat (protože přidat se k tomu, z nějž můžeme vytřískat výhody je přirozené) a chtěli Ježíše využít k tomu, aby si zajistili budoucnost - sobě a svým dětem:

V Mt evangeliu čteme:
Matouš 20:20  Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a chtěla ho o něco požádat.
21  On jí řekl: "Co chceš?" Řekla: "Ustanov, aby tito dva synové měli místo jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici ve tvém království."
22  Ježíš však odpověděl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já mám pít?" Řekli mu: "Můžeme."
23  Praví jim: "Můj kalich budete pít, ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž je připravil můj Otec."
24  Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na oba bratry.
25  Ale Ježíš si je zavolal a řekl: "Víte, že vládcové panují na národy a velicí je utlačují.
26  Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
27  a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem.
28  Tak, jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."


neděle 29. listopadu 2015

Přijď tvé království - rodinné bohoslužby

První čtení
Izajáš 11:1-10 (výběr veršů)  I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši, 4  nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. 6  Vlk bude pobývat s beránkem. 8  Kojenec si bude hrát nad děrou zmije (...) 9  Nikdo už nebude páchat zlo, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře.



Druhé čtení
Mk 1,21-28

pátek 27. listopadu 2015

NA NEBESÍCH ?? jako neškodný důchodce?

První čtení

(Mt 28,20): "A hle - já s vámi jsem po všechny dny až do skonání věku.


Druhé čtení
Gn 28, 10-17

středa 18. listopadu 2015

Projev Martina C. Putny na úterní demonstraci REFUGEES WELCOME

DOKUMENT: Těžká doba, těžká řeč

Projev Martina C. Putny na úterní demonstraci REFUGEES WELCOME

Areopag / Martin C. Putna / 18. listopadu 2015
DOKUMENT: Těžká doba, těžká řeč
Martin C. Putna
Autor: facebook.com/Tahle Země patří všem / Petr Brož
Není pochyb, že islámský fundamentalismus je jedním z největších problémů naší doby. Ale stejným problémem je i pravoslavný fundamentalismus, který se k nám šíří zvláště po internetu z Ruska. Ten také tvrdí, že naše západní společnost je špatná a že on nám ukáže, co máme a nemáme dělat a jaké je to jediné správné náboženství. A problémem je i fundamentalismus katolický, židovský, hinduistický a jakýkoliv jiný. Fundamentalismus je vždycky špatně.
Není pochyb, že islámská komunita se těžko srovnává s moderní, liberální, otevřenou společností. Nevíme, jak a jestli se jí to podaří. Je v zájmu všech, aby se jí to podařilo. Kdo tvrdí, že má jednoduchá řešení, lže.
Víme, že Evropa procházela podobně těžkou dobou na podzim 1938. Na jedné straně byl Hitler, na druhé straně Stalin. Na třetí straně byli různí ti malí polodiktátoři, takoví malí autoritáři, kteří tvrdili, že mají jednoduchá řešení. Také se tehdy příznivci autoritářů dovolávali křesťanství a národa. Volali „Ať žije svatý Václav“ a hned potom „Židi ven“. Plivali po odkazu mrtvého T. G. Masaryka.
Bohužel jsem musel při své práci na dějinách české katolické literatury přečíst Vlajku a celou publicistiku druhé republiky, protože tehdy si zadali i mnozí čeští katoličtí intelektuálové. Co se děje dnes, se atmosféře druhé republiky dost podobá. Zase se zneužívá národních a křesťanských symbolů. Zase se odpůrcům autoritářství vyhrožuje. Jen některé nadávky jsou nové, říká se třeba „havloid“.
Československým prezidentem byl v tom temném podzimu 1938 Emil Hácha. Slušný člověk, který se snažil dělat to málo, co se dalo. Dovedeme si představit, že by se sešel na jednom pódiu s tehdejšími vlajkaři? Ne!
Věru jsem si nemyslel, že já, starý katolík a havlovec, budu někdy mluvit na demonstraci, na které mají své prapory třeba i anarchisté. Ale tak to dnes je. Vidím tady i portréty Václava Havla. Nepokládal jsem nikdy Václava Havla za vůdce, kterého je třeba poslouchat na slovo. Ostatně, je vždycky špatně si myslet, že nějaký politik je vůdce, kterého je třeba poslouchat na slovo. Ale jednu myšlenku z jeho odkazu bych teď rád připomněl: Když je celá společnost ohrožena autoritářstvím – musí se spojit demokratická levice, demokratická pravice i demokratický střed. Jedině tak můžeme obstát.
Já nevím, jestli obstojíme. Ale vím, že to nesmíme vzdát.

Předneseno na demonstraci Refugees welcome, v Praze na Náměstí míru 17.11.2015
Martin C. Putna je profesorem Fakulty humanitních studií UK.


zdroj:
http://christnet.cz/clanky/5624/tezka_doba_tezka_rec.url#.VkygIJ3dsho.facebook

sobota 14. listopadu 2015

Otče náš nebo Matko naše?

První čtení
Exodus 19:4  Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě.

Izajáš 64:7  Ale nyní, Hospodine, tys náš Otec! My jsme hlína, tys náš tvůrce, a my všichni jsme dílo tvých rukou.



   Dnes vstupujeme do modlitby Otčenáš.
Njedůležitější křesťanská modlitba začíná oslovením: Otče náš.

V katechismu pro náctileté se dočteme
Modlitba egoisty
Otče můj, který jsi mi doufám po ruce,
posvěť mi mé plány,
přijď úspěch finanční,
buď vůle má všude, kam se pohnu.
Řízek můj vezdejší dej mně nejen dnes,
a dej ať nemám žádné dluhy.
Odpuštění nepotřebuji, jsem přece slušný člověk.
A neuveď mne do neštěstí, ale zbav mě zloby mých nepřátel.
Nebo tento život je můj a chci si ho užít,
a nejsem jen tak někdo.


Druhé čtení
Římanům 8, 14 - 17

čtvrtek 5. listopadu 2015

Michael Kocáb - rozhovor

"Například tvrdošíjné odmítání uprchlíků našimi současnými čelnými politiky vyjevilo, že to s lidskými právy nemyslí až tak úplně vážně a že všechny ty úmluvy, charty, konvence, jichž jsme signatáři, jsou nám dnes trochu těsné. S ostatními státy EU být solidární nechceme a pan prezident již není jediný, komu se hlava samovolně stáčí na Východ. Jako by ožívaly některé přízraky minulosti. Selhává však i základní morálka. Prohlašujeme se za sekulární stát, ale základních křesťanských či humanistických zásad bychom se držet měli. Například když je člověk v nouzi, tak mu nejprve bezodkladně pomůžeme a teprve později zjišťujeme, s kým máme tu čest. Máme mnoho zkušeností, kdy naši lidé při různých přírodních pohromách obětavě nabízeli pomocnou ruku. Když někoho taháte z vody za vlasy, neřešíte přeci, jestli vás později neokrade. Kam se ta empatie dnes vytrácí?"

http://svobodneforum.cz/michael-kocab-ten-kagebak-mi-tehdy-rekl-my-se-brzo-vratime/



neděle 1. listopadu 2015

neděle 25. října 2015

NEPOKRADEŠ!!!

První čtení
Genesis 40:14  Vzpomeneš-li si na mě, až se ti dobře povede, prokaž mně milosrdenství: upozorni na mě faraóna a vyvedeš mě z tohoto domu.
15  Vždyť jsem byl ukraden z hebrejské země a zde jsem se nedopustil naprosto ničeho, zač by mě měli vsadit do jámy."

Genesis 45:5  Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života.

Galatským 1:3  JK sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil.

Galatským 2:19  Jsem ukřižován spolu s Kristem,
20  nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.



neděle 27. září 2015

neděle 20. září 2015

NEZABIJEŠ!!!

První čtení
Matouš 5:21  Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.
22  Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.


Matouš 5:44  Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45  abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46  Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? 47  A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?
48  Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.


Ex 20, 13

Páté přikázání

První čtení
Gn 26, 15-25

Izák pokračoval v díle otce Abrahama.
Navázal na to dobré.
Nenavázal na to špatné - jak Abraham utekl do Egypta, když měl hlad...  

neděle 6. září 2015

Pomni den sobotní!

První čtení
Marek 2:23  Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
24  Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"
25  Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?
26  Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?"
27  A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
28  Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."

Druhé čtení
Ex 20, 8-11

neděle 30. srpna 2015

pondělí 3. srpna 2015

vyjádření Joela Rumla pro iDNES.cz

„Imigrant je člověk v nouzi. Křesťanský pohled nebere v úvahu, jakého přesvědčení kdo je, ale především to, je-li v nouzi. Nebudu se přece na ulici ptát člověka, jestli je mého nebo cizího náboženství, a pokud bude cizí, tak ho nechám být,“ řekl iDNES.cz synodní senior ČCE Joel Ruml.
Souhlasí s pomocí křesťanům, kterým v některých končinách hrozí úplné vyhlazení. „Ale není možné říct, že budeme vybírat pouze je. Situace muslimů, po kterých jdou souvěrci v Islámském státě, je možná ještě naléhavější tím, že jsou úplně vykořeněni, znejistěni v tom, co jejich náboženství vlastně je,“ říká Ruml.


Zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/pohled-cirkvi-na-uprchliky-d0w-/domaci.aspx?c=A150724_092814_domaci_zt

sobota 1. srpna 2015

NEZOBRAZÍŠ

První čtení
Matouš 8:19  Jeden zákoník přišel a řekl mu: "Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš." 20  Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil."


   Ježíše mnoho lidí odmítalo.
Sám o sobě prohlásil, že je v tomto světě jako poutník, který nemá domov.
Ani Izrael neměl domov, zaslíbenou zemi vyhlížel jako Boží království. Někdy více, jindy méně dosažitelné.
Dnes mnoho lidí na celém světě nemá domov, Ježíš nás učí, že je máme přijímat s láskou.
Matouš 25:44  Tehdy odpoví i oni: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?´ 45  On jim odpoví: `Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.´
Tento hladový, žíznivý, pocestný, nahý, nemocný, ve vězení - je obrazem Božím.



Druhé čtení
Ex 20, 4

sobota 18. července 2015

promluva na václavském náměstí 18/7 2015

Několik posledních let často slýchám, že se někdo odvolává na naše křesťanské hodnoty.
Tyto tzv. křesťanské hodnoty pak dotyčný začne ztotožňovat s národem, rasou, bílým mužem, čistotou, strachem z přistěhovalců.
Jako pravidelný čtenář bible se domnívám, že bible je v příkrém rozporu s tím, co se poslední dobou v Českých zemích nazývá tzv. křesťanskými hodnotami.

V Bibli splývá pojem host/cizinec.

Žalmista říká: my všichni jsme na této zemi hosté/cizinci.
(Žalmy 119:19  Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání).


Abrahamovi hosté - Gn 18
Praotec víry - Abraham přijal cizince - hosty - a - dozvěděl se, že jeho život bude naplněn, Bůh mu otevřel zcela nové obzory.

Přijímat cizince je už ve SZ prvořadý úkol.
Tak to pochopil apoštol Pavel, když řekl:
Židům 13:2  s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud - tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.

To jsou křesťanské hodnoty - které dnes mnozí lidé berou do úst.

V bibli máme příklady i společností, které se rozhodly, že budou cizince nenávidět a nepřijímat.
Hřích/vina Sodomy spočíval právě v tom, že obyvatelé Sodomy chtěli umučit cizince. Doslova je chtěli znásilnit. Tito cizinci však byli nakonec ti, kdo vyhlásili nad Sodomou soud.

Sodoma - Gn 19
Sodoma se stala symbolem jednání, které vede ke smrti.

A tak bych mohl pokračovat přes celý SZ mnoha a mnoha příklady. (Jákob se setkal s Hospodinem právě na útěku jako běženec, Mojžíš také, Dt 23:8   Nebudeš si hnusit Egypťana, neboť jsi byl hostem v jeho zemi.)

V NZ čteme tento příběh:
Matouš 2:13  anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil."

Totalitní režimy plodí neštastné a zoufalé lidi, lidi na útěku.

Kdo je křesťan? Co jsou křesťanské hodnoty?
Křesťan je člověk, který uprchlého přijímá bez ohledu na jeho víru - když už ne proto, že z lásky - tedy aspoň proto, že ho o to žádá Bůh (v něhož jak sám tvrdí - věří)
Vždyť sám Bůh je cizincem na této zemi a nemá kde by hlavu složil.
(Lukáš 9:58   Ježíš řekl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil.")
Sám křesťanský Bůh je běženec, uprchlík na tomto světě.
Kdo nepřijímá uprchlíky, provinil se vůči Bohu.

Kdo odmítá uprchlíky a cizince (kteří jsou navíc vyčerpaní a hladoví) - ten odmítá a zabíjí samotného křesťanského Boha. A nad ním je potom vyhlášen soud.
Civilizace, která odmítá uprchlíky a cizince - se sama odsuzuje k definitivnímu zániku.

Mistr Jan Hus v jednom kázání řekl, že kdo vyhání trpícího Lazara od svého domu, ten odmítá svého přímluvce u Pána Boha.
Uprchlíci a trpící lidé jsou ti, kteří se za nás jednou budou přimlouvat. Tak věřil Mistr Jan Hus.

Jak tedy můžeme říkat, že navazujeme na křesťanské hodnoty, ale přitom nejsme schopni dodržovat ani nejzákladnější biblické slovo?
A to vůbec nemluvím o přikázání milovat nepřátele.

Pokud se nenávidíme a zároveň tvrdíme, že navazujeme na křesťanské hodnoty - sami jsme důkazem, že jsme Boha nepoznali a on není s námi.

Na závěr Ježíšovo slovo o milosrdném Samařanu (za Samařana si můžeme dosadit Muslima - pro věřící té doby byl Samařan - příslušník nejbližšího náboženství - a jak známo - nejvíc se nenávidí v bratři či nejbližší náboženství - o tom je zpráva už na začátku Bible (Kain a Abel)).

Ježíš toto slovo říká lidem, kteří o sobě tvrdí, že jsou věřící a ptají se jak se mají chovat k druhým lidem. Ježíšovo podobenství jsem si dovolil aktualizovat.

Lukáš 10:29  Silně věřící se chtěl ospravedlnit a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"
30  Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk utíkal ze Sýrie do Prahy a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
31  Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu - musel se postarat o svého nového superba.
32  A stejně se mu vyhnul i státní úředník, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
33  Ale když jeden muslim na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem;
34  přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej do svého auta, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
35  Druhého dne dal hostinskému 5 tisíc korun a řekl: `Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.´
36  Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"
37  Silně věřící odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."



Na závěr dovolte slovo Žalmistovo jako modlitbu:
Žalmy 39:13  Hospodine, vyslyš mou modlitbu, přej mi sluchu, když o pomoc volám, nebuď k mému pláči hluchý. Vždyť jsem u tebe jen hostem - cizincem, příchozím, jako všichni otcové moji.
Amen.

sobota 11. července 2015

Úvod desatera

První čtení
Matouš 13: 3-9

Rozsévač je zranitelný, své slovo nerozsévá násilně. Nestaví kolem zahrádky barikády nebo ploty.


Druhé čtení
Ex 20, 1-17

neděle 24. května 2015

Duch svatý jako dar, který přináší mj. nejistotu, osamění, protivenství...

První čtení
Ex 20, 1-21


Druhé čtení
Skutky apoštolské 20:22  Nyní jdu do Jeruzaléma, protože mě Duch nutí, a nevím, co mě tam potká.
23  Vím jen tolik, že mi Duch svatý město od města ohlašuje, že na mne čekají pouta a utrpení.

Sk 28, 11-30

neděle 10. května 2015

Jak to vypadá, když mají lidi hnedle jasno

První čtení
Iz 49,1 Slyšte mě, ostrovy, daleké národy, dávejte pozor! Hospodin mě povolal z života mateřského; od nitra mé matky připomínal moje jméno.
6  On dále řekl: "Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země."
8  Toto praví Hospodin: "Odpovím ti v čase přízně, pomohu ti v den spásy, budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu, abys pozvedl zemi a zpustošená dědictví vrátil,
9  abys řekl vězňům: »Vyjděte«, těm, kdo jsou v temnotách: »Ukažte se!« Při cestách se budou pást a na všech holých návrších naleznou pastvu.
10  Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet sálající step a sluneční žár, neboť je povede ten, jenž se nad nimi slitovává, a dovede je ke zřídlům vod.

=================
   Hospodin ústy proroka zaslíbil, že pomůže i těm, kteří žijí za periférií známé země.
Pro různé civilizované národy jsou ti, kteří žijí na ostrovech pouzí barbaři.
Hospodin má ale radostnou zvěst i pro ty, kteří žijí na okraji.

Druhé čtení
Sk 28, 1-10

čtvrtek 30. dubna 2015

Pavlovo svědectví před Agrippou má styl

První čtení
Exodus 6:10  Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
11  "Předstup před faraóna, krále egyptského, a vyřiď mu, ať propustí Izraelce ze své země."
12  Mojžíš Hospodinu namítl: "Když mi nenaslouchají Izraelci, jak by mě poslechl farao! Nejsem způsobilý mluvit."


   Víra není věc soukromá, ale veřejná. Svědkové víry se nebojí svědčit o své víře před mocnými tohoto světa.



Druhé čtení
Sk 26

Kázání

sobota 11. dubna 2015

Pavlova konfese

První čtení
Genesis 49:18 (Jákob vyznává) Ve tvou spásu naději jsem složil, Hospodine!

Isa 8:17 Budu očekávat Hospodina, ačkoli skryl tvář před domem Jákobovým, s nadějí budu na něho čekat.

Mic 7:7 Ale já budu vyhlížet k Hospodinu, čekat na Boha, který mě spasí. Můj Bůh mě vyslyší.

(Luk 2:28-31 CEP)
28 Simeon vzal Ježíše do náručí a takto chválil Boha:
 29 "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,  30 neboť mé oči viděly tvé spasení,  31 které jsi připravil přede všemi národy -


Dnešní oddíl nám připomene, odkud přichází záchrana - spása. V Bibli čteme, že spása přichází z budoucnosti - že je skryta v Bohu.
Svědkové víry byli zaměřeni do budoucnosti. Naděje je skryta v Bohu a přichází člověku naproti.

sobota 4. dubna 2015

Vzkříšení potvrzuje CESTU, kterou si vybral Bůh. Cestu z lidského pohledu nevzhlednou...

První čtení
1Kr 19, 1-7


Druhé čtení
Lk 9,28-36
Lk 24,1-10
Lk 24,13-15.   25-27

Zabít nebo obejmout?

Velkopáteční zamyšlení po čtení pašijí z Lukášova evangelia.



Ježíš miloval své učedníky a ti ho zradili. Zatímco Ježíš vede zápas o smysl své cesty, učedníci řeší, kdo z nich je nejdůležitější a postupně různým způsobem selhávají. Takoví jsme i my. Taková je často církev.

Ježíš nikoho neodsuzuje, přesto pro něj samého nemá nikdo láskyplné slovo.
Učedníci se stydí za Ježíšovu bezmocnost.
Není ta jeho bezmocnost důkazem, že Bůh není na jeho straně?
Učedníci ten tlak nakonec nevydrží a rozprchnou se.
Co dělá Ježíš? Ježíšovy ruce uzdravují i v hodině zatčení.

neděle 29. března 2015

Pavla před věřícími zachraňuje římské právo

První čtení
ž 71, 1-15


Žalmista vyznává, že je cele odkázán na Hospodina, i když se mu zle vede, i když druzí říkají, že ho Bůh opustil. Žalmista bude vyprávět o spáse, bude mít naději – i když se zdá, že je všemi opuštěn.
Věří, že budoucnost je v Božích rukou.  


Druhé čtení
Sk 22, 23 – 23, 30


neděle 22. března 2015

sobota 7. března 2015

Vlci hltaví - fanatici uprostřed církve

První čtení
Ez 34, 1-10

   I mezi věřícími povstávají lidé, kteří mají plná ústa zbožnosti, ale Pána Boha neposlouchají. Tito lidé byli proti Ježíšovi.
Tito lidé jsou v každém čase.
I v evangeliu čteme: Mat 7:15 Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.
  
Druhé čtení
Sk 20, 17-32

Václav Malý o povrchnosti


sobota 28. února 2015

Nechali ho ležet, protože jim dělalo dobře, že jsou živí

První čtení
1Kr 17, 17-24


Spolehnout se na Hospodinovo slovo zaslibující uprostřed tvrdých podmínek nečekanou cestu dál - to je víra. 


Druhé čtení
Sk 20, 1-16

sobota 21. února 2015

iniciativa: KŘESŤANSTVÍ V EFEZU NECHCEME!!!!!

První čtení
Jeremjáš 10:2  Toto praví Hospodin: "Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody. 3  To, čím se řídí národy, je pouhý přelud, dřevo poražené v lese, výrobek přitesaný řemeslnou rukou. 4  Krášlí jej stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy upevňují, aby to nebylo vratké. 5  Jsou jako strašák v okurkovém poli. Nemluví, musí se nosit, sami neudělají ani krok. Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého ani dobrého."


Druhé čtení
Sk 19, 23-40

ZA TOLERANCI A MÍR MEZI LIDMI

Slovo pronesené na Staroměstském náměstí v rámci shromáždění ZA TOLERANCI A MÍR MEZI LIDMI

Římanům 12: 15  Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
17  Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. 19  Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud.
Matouš 5:4  Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
10  Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.

Pavel – inspirován  Ježíšem – neříká: plačte jen s plačícími křesťany, bělochy, s árijci...
Říká: plačte s plačícími.
Plačte s plačícími, potěšujte trápené - bez ohledu na jejich vyznání nebo barvu pleti nebo příslušnost.

Český myslitel a obdivuhodný člověk Přemysl Pitter pomáhal mj. po válce německým dětem a byl za to nenáviděn. Dostával anonymní dopisy, že zaslouží smrt, když pomáhá těm německým bestiím.
Vzít vážně Ježíšova slova znamená nést břemeno nepochopení.
Také v dnešní době - 2000 let po té, kdy za tato slova Ježíše ochránci tzv. tradičních hodnot - nenáviděli. Dnes tato slova, tyto myšlenky také vyvolávají vlny nevole. I ve společnosti, která se často chlubí svým křesťanstvím – a tedy - mírumilovností.
Přál bych nám, abychom se dokázali zamyslet a inspirovat myšlenkami, které Ježíš přinesl.
Ač je to v tomto kontextu zvláštní a nepochopitelné, Ježíšova slova v konečném důsledku mají moc přinést uzdravení, smíření, pokoj a lásku.
Přimlouvám se za to, abychom se nenechali zotročit strachem a nenávistí. Abychom uvěřili zvláštnímu biblickému poselství a vzkazu: Zj 2:10  Neboj se. 






středa 11. února 2015

Prohlášení o vztahu křesťanů k muslimům

Prohlášení o vztahu křesťanů k muslimům
V Evropě se v posledních několika desetiletích výrazně zvýšil podíl muslimů. Již od raného  středověku muslimové žijí mezi námi a nejsou cizorodým prvkem, protože se podíleli na vytváření kulturního života Evropy podporou univerzitní vzdělanosti, literární i vypravěčské tvorby, matematiky a ostatních věd. Přítomnost islámu a muslimů se stala i v České republice blízkým a bezprostředním jevem. Uvědomujeme si, že existuje více modelů vztahů mezi křesťany a muslimy. Ve Východní Evropě a na Balkánu žijí křesťané a muslimové společně již několik staletí, v Západní Evropě výrazně přibylo muslimů v posledních několika desetiletích. V zásadě však spolu křesťané a muslimové v Západní i východní Evropě vycházejí převážně dobře. Z obou stran proti společnému soužití vystupují extremisté, kteří jsou ovšem v menšině, přestože média zprávám o činech extremistů i u nás poskytují nepoměrně více prostoru. Chceme proto vyjádřit svůj názor na islám a na vztahy křesťanů a muslimů. 

                                               Vyznáváme
Jako křesťané vyznáváme víru v jediného Boha, zjeveného v Ježíši Kristu. Víra v něj proto nemůže vést k nenávisti nebo nesnášenlivosti vůči jinověrcům. To, že s židy a muslimy sdílíme řadu společných témat monoteistického náboženství, neznamená oslabení naší víry v Krista. Přiznáváme se k mnohaletým mírovým iniciativám, které iniciovalo Prohlášení parlamentu světových náboženství (1993), proto usilujeme o smír mezi náboženstvími. V duchu Všeobecné deklarace lidských práv (1948) i  my se považujeme za členy jedné rodiny lidstva, v níž požívají lidskou důstojnost lidé věřící i nevěřící. Přiznáváme se k lidským právům i povinnostem, a důstojnosti každého člověka, jak to vyjádřila encykliky svatořečeného papeže Jana XXIII. Pacem in terris (1963) a kolektiv autorů v evangelických Zásadách Českobratrské církve evangelické (1968).  

                                                Odmítáme
-Násilí ve věcech víry.
-Neoprávněné zevšeobecňování, které vede k projevům nepřátelství vůči muslimům v České republice, ačkoliv místní muslimská komunita se od islámského extremismu opakovaně distancovala. Znepokojuje nás šíření jednostranného negativního obrazu islámu v médiích, nevhodné výroky politiků o islámu a populistické využívání protimuslimských nálad v předvolebních kampaních.
-Jakékoliv strategie boje proti islámu jako světovému náboženství, jak je veden například iniciativou White Media a Islám v ČR nechceme.

                                                 Vyzýváme
-Muslimy a islámská společenství v České republice, aby vystupovali proti jakémukoliv zneužívání svého náboženství k šíření nepokojů a násilí.
-Muslimy k dialogu s křesťany na různých úrovních.
- Křesťany k tomu, aby přikázání lásky k bližnímu vztahovali i na muslimy otevřeně a pravdivě.
- K spravedlivému a vyváženému hodnocení každého člověka a k překonávání předsudků. Vážíme si všech, kteří k rozumnému dialogu, k pokojnému soužití jednotlivých skupin, a ke zklidnění ve společnosti již přispívají.
-Média a novináře, aby se ve snaze o zvýšení sledovanosti nepodíleli na šíření nenávisti ve společnosti.

                                                Doporučujeme
- Církvím a jednotlivým církevním společenstvím naplňovat bod 11 z Charty ekumeniky (2007), v němž se praví: „Již po staletí žijí v Evropě muslimové. V některých evropských zemích tvoří silnou menšinu. Odsud vycházely a vycházejí mnohé dobré kontakty a sousedské vztahy mezi muslimy a křesťany, také však hromadné výhrady a předsudky na obou stranách. Zakládají se na bolestných zkušenostech v historii i nedávné minulosti. Chceme zintenzivnit na všech úrovních setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Zvláště doporučujeme vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv. Zavazujeme se, že budeme k muslimům přistupovat s úctou a že se budeme spolu s muslimy podílet na společných záležitostech .“
-Pořádat setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Zvláště doporučujeme vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv.
-Jako základ pro rozhovor používat iniciativu Společný hlas, v němž představitelé tří náboženství prohlásili: „Iniciativa Společný hlas, fórum židů, křesťanů a muslimů v České republice, jednoznačně odsuzuje jakékoliv zneužívání náboženství k šíření a ospravedlňování nenávisti a násilí.“
- Studium odborné i populárně naučné literatury s možností kontaktovat katedry religionistiky teologických fakult a příslušné katedry na filosofických a pedagogických fakultách. Prosíme o to zejména senátory, zákonodárce, učitele, žurnalisty a redaktory všech médií, aby došlo ke skutečnému smíru v naší společnosti.


Praha  31.1. 2015  - Poselství účastníkům ekumenické bohoslužby
Ve spolupráci s Kateřinou Děkanovskou, Sandrou Silnou, Danielem Fajfrem a Pavlem Keřkovským vypracoval Mikuláš Vymětal

sobota 7. února 2015

Co se dělo ve velikém a slavném městě Efezu

První čtení
Gen 18:16-19
16 Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil.
 17 Tu Hospodin řekl: "Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit?
 18 Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země.
 19 Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil«."


Druhé čtení
Sk 18, 18- 19, 7

středa 21. ledna 2015

česko-arabský politolog Šádí Shanaah

Loni na jaře u nás udělala rozruch kniha Základy tauhídu, která nabádá muslimy, aby nenáviděli nemuslimské vlády. Co s tím?
Tu knihu jsem četl, je tam skutečně několik zarážejících věcí. Ovšem stejně zarážející je i to, že tak kniha vyšla už v roce 2012 a byla běžně k dostání v knihkupectvích. A teprve dva roky poté došlo k té pochybné razii v mešitě. Je opravdu velkým otazníkem, jaký byl pravý důvod této razie. Její autor je bezpochyby silně kontroverzní, řada zemí ho vůbec nepouští na své území, ale člověk by měl oddělovat autora a obsah konkrétní knihy. I přes jisté pasáže, kde vyvyšuje islám nad jiná náboženství, bych neřekl, že by naváděla k rasismu a xenofobii.
O čem tedy je?
Je to teologický výklad, v podstatě srovnání pojetí Boha v islámu, křesťanství a judaismu. Dochází k závěru, že islám je to pravé pojetí. Ale podobné tvrzení bychom v křesťanské nauce a judaismu našli jistě také. Je tam věta o tom, že muslimové v muslimských zemí, kde vlády vládnou podle importovaných ústav a kde se islámské právo dostalo na vedlejší kolej, by se měli pokusit to změnit a když to změnit nejde, tak by takovými vládami měli upřímně opovrhovat a nenávidět je. Mluví se tam ovšem o muslimských zemích, nikoliv o Evropě a je to otevřené výkladu, zda jen nenávidět systém, ve kterém žiji, nebo s tím něco aktivně dělat. Je spoustu anarchistů u nás, kteří také nenávidí kapitalistický systém, to není samo o sobě trestné. Kromě tohoto jednoho inkriminovaného odstavce jsou ostatní pasáže teologické a pro normální čtenáře asi ne příliš záživné.