Byl Jozue fanatik?

První čtení

Marek 1:9  V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.

10  V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.

11  A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."

12  A hned ho Duch vyvedl na poušť.

Druhé čtení

Jozue 1

1 Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Núnovu, který Mojžíšovi přisluhoval:

2 „Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.

Kázání

Příběh o Jozuovi nás zve do země Izraelské. Když ten příběh budou číst děti, odkrývá se jeho napínavá a dobrodružná stránka. A je to dobře, objevování zaslíbené země je plné nebezpeční a je to dobrodružné.

Dospělí čtenáři jsou ale zváni, aby poodhrnuli závoj akce a nahlédli, jestli se pod akčním příběhem neukrývá hlubší vrstva, která se nám snaží něco podstatného sdělit o vztahu Hospodina a lidí.

Izraelci si vyprávěli tento dobrodružný příběh ve vyhnanství. Byli zase pryč ze země Izrael. Někteří si mysleli, že už je ta darovaná země nemohla snést. Ptali se: kde se stal problém? Byli jsme vyhnáni proto, že jsme nedodržovali desatero? Vrátí se vůbec někdy do této země?

A kde vůbec je ta zaslíbená země? Co když leží všude tam, kde se dodržuje Hospodinovo slovo? Co když je Bible tou skutečnou vlastí a tak je jedno, kde se člověk nachází, jen když je zakotven v Hospodinově zákoně. Nakonec tak to jednou bude učit Ježíš (dům na skále).

Boží slovo by se přece nemělo vázat jen na jednu oblast, ale mělo by možná platit pro všechny lidi na celé zemi. Pomalu se v myslích vyvoleného národa rodilo poznání, že skrze Izrael se vylévá Boží láska na celou zemi, na všechny lidi. Tento objev bude jednou zpečetěn vírou ve vzkříšení jednoho Žida - totiž Ježíše, Mesiáše, jehož dílo se dotkne všech lidí po celé zemi.

A tak se jednou naplní prorocké slovo, že všechny národy budou přicházet k Hospodinu.

Dnes díky archeologii víme, že vstup Izraelců do zaslíbené země trval mnoho desítek let na různých místech a že zdi Jericha ležely v troskách už staletí před Mojžíšovou smrtí. A tak se dnes řada teologů kloní k závěru, že příběhy o válkách a krutostech jsou podobenství o boji dobra se zlem.

Samozřejmě také víme, že fundamentalisté čtou tyto řádky jako návod na vedení náboženských válek – zejm. dnes se využívají tyto texty jako obhajoba násilného řešení náboženských konfliktů.

Podobně řada křesťanů využívala Janovo evangelium jako doklad nutnosti boje proti Židům.

Jedna možnost je tyto knihy ignorovat, protože jsou nebezpečné – navádí lidi, kteří chtějí agresi – k boji. Vedou k fanatismu. Podobně jako řada pasáží v Koránu.

Druhá možnost je – vidět v nich zkušenost víry, která i nám může pomoci.

Jozue se dozvídá, že smrtí Mojžíše byla ukončena jedna epocha. Mojžíšův úkolem bylo dát Izraelcům Hospodinův zákon. Jozue nemá být druhý Mojžíš, má jiný úkol. Má vést lid Izraelský do zaslíbené země.

Jméno Jozue znamená dosl. Jošua. Pokud jsme v tom jméně uslyšeli Ježíš, slyšeli jste správne. Je to vyznání.

To jméno má dokonce stejný význam. ZÁCHRANA. VYSVOBOZENÍ. Vůdce, který už svým jménem ztělesňuje program téhle cesty. Jen se postaví do čela, jasně zazní, oč Hospodinu jde. Kam míří - čemu chce v cíli udělat prostor: Vysvobození a Záchraně.

V úvodní pasáži knihy Jozue se objevuje třikrát výzva k rozhodnosti a udatnosti. Přesto se zdá, že zaslíbená země je na dosah. Je v tom zjevná nelogičnost a poselství.

Chce se říci: cesta nebude jednoduchá. Možná ten příběh chce být podobenstvím o víře a tedy nám vzkazuje: cesta víry není jednoduchá.

Podobně to bude zažívat Ježíš a jeho učedníci. Cesta lásky a odpuštění je na dosah. Přesto je potřebí velké udatnosti a odvahy k jejímu naplnění.

Jozue není druhý Mojžíš, má vzít Hospodinův zákon a s ním se vydat za Jordán. A proroci k tomu budou dodávat: Hospodine prosíme, aby bylo toto překročení tak nakažlivé, že ho budou následovat všichni lidé po celé zemi. V tom příběhu o překročení Jordánu směrem k zaslíbené zemi tedy zaslechneme také vánoce. Bůh je tu pro všechny lidi na celém světě.

Jozue a jeho lidé nemají chodit po zemi zaslíbené bezmyšlenkovitě, mají si připomínat, že každičký kousek té země je darovaný. Tato země nebude nikdy jejich, ale bude patřit vždy Hospodinu.

Je to zvláštní typ nacionalismu – věřící si hned od počátku mají připomínat, že zaslíbená země jim nepatří. Jsou v ní hosté.

Lidi, kteří mají s Jozuem vstupovat do zaslíbené země už dávno nejsou zapálení silní aktivisté. Jsou to lidé, kteří mnohokrát selhali. Jsou to lidé vyčerpaní dlouhou cestou.

Nikdo nemá jistotu jak to dopadne, jak bude vypadat další krok. Cesta k Boží záchraně je strastiplná a nejistá. Lidi nemají jistotu, že vše bude podle jejich představ, spíše naopak. Připomínají učedníky na lodičce, kteří se dívají jak Ježíš v klidu spí a oni zatím zápasí s bouří.

Před těmi lidmi je tedy mnoho překážek, např. nedobytné hradby Jericha. A je jim oporou slovo Hospodinovo.

„Buď statečný a silný“.

Hospodin tu zemi lidem slíbil.

Přes všechno trápení a překážky si mají uvědomit a prožít, že Hospodinovo slovo platí. To je základní poselství příběhu. Je to podobenství o víře pro lidi unavené a trápené. Hospodinovo slovo platí, i když jste vyhnaní nebo na pokraji sil.

Řeka Jordán má v Bibli úlohu symbolickou. Nachází se uprostřed zaslíbené země, proto je i ze zeměpisu jasné, že překročení Jordánu nemůže znamenat překročení zeměpisné hranice. Je potřeba se ptát dál. Není náhodou, že jednou Ježíš začne svou aktivní – zjevnou - pouť právě u Jordánu. Jordán je spojen s počátkem praktického naplňování Božího slova. Nejprve je vyučování – Mojžíš – pak přichází naplňování – to je Jozue (Ježíš).

Jozue má mj. za úkol dávat pozor na solidaritu. Do zaslíbené země mají vejít všichni. Ženy, děti, stáda. Jedna je země, jeden je Bůh, jedno společenství lidí, všichni mají dosáhnout pokoje. Všichni mají své místo. V této vizi, v tomto prorockém snu můžeme vidět naději, která se jednou dotkne celého světa. Izrael zastupuje celý svět, jednou bude na zemi jeden národ lidí, kteří spolu žijí v bratrství, solidaritě, lásce.

Prorocké vize se jednou zhmotní v myšlence, že všichni lidé jednou naleznou odpočinutí a záchranu. Dokud nenaleznou všichni lidé odpočinutí, nebude tato vize naplněna.

Lidi slibují Jozuovi, že ho budou poslouchat jako Mojžíše. Je v tom možná i hořká ironie, protože z Bible víme, jak Mojžíše poslouchali. Občas ho chtěli i kamenovat. Přesto se odhodlávají k víře, že tato cesta má smysl a chtějí se na ni vydat.

Pomáhat jim bude Hospodinův zákon. Ten vede lidi k lidskosti a ke svobodě. Tato cesta má tedy přesné obrysy. Držet se zákona znamená pokoušet se každý den znova hledat její smysl, její směr – být tedy na cestě hledání Hospodina. Víra není pro vždy hotová, je to pohyb.

Hledejte Hospodina.

(Žalmy 27:8  Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: "Hledejte mou tvář." Hospodine, tvář tvou hledám.)

Tak bude jednou vykládat Boží zákon Ježíš. Ne jako břemeno, které musíme fanaticky dodržovat, ale jako cestu k naplnění Hospodinova záměru s člověkem.

Když se rabbiho Jošuy z Nazareta ptali "Co je tím základním záměrem?" - připomněl jedinečnost Boha otců (Miluj Pána Boha svého z celého srdce svého) – a připomněl bližního: "Miluj bližního svého jako sebe samého."

Dobře tím vystihl., že Boží Cíl - země zaslíbená - je cílem pospolitým.

Na cestě víry nejde o mé privátní štěstí. O naplnění mých zájmů.

Cílem cesty víry je lidskost pro každého, prostor solidarity. Bližním počínaje.

Proto Ježíš v této souvislosti vypráví známou historku o tom, že milovat bližního je jako když se cizácký odrodilec Samařan ujal zbitého polomrtvého Žida - na cestě do Jericha.

A proto Tóra vždy znova upíná pozornost - bohatých k nemajetným - domácích k k přistěhovalcům - zabydlených k bezdomovcům - mladých k starým - sytých k hladovým.

Je-li cílem- země zaslíbená - znamená to, že jsme svobodu dostali – abychom ji a její dobrodiní sdíleli s těmi, ktí to potřebují. Bez toho se mineme s tím cílem všichni.

K této životní orientaci je potřeba odvaha, kuráž.

A k této životní cestě nás zve Boží slovo: Já budu s tebou.

Modlitba

Děkujeme Pane, že nás povoláváš na cestu. Děkujeme za naději, kterou na této cestě máme. Děkujeme za dar víry.