Samson svůj život dal

První čtení

Matouš 27:27  Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.

28  Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,

29  upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: "Buď zdráv, židovský králi!"

30  Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.

31  Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.

Druhé čtení

Sd 16

Soudců 16:1  Pak se Samson odebral do Gázy. Spatřil tam ženu nevěstku a vešel k ní.

2  Obyvatelům Gázy bylo oznámeno: "Přišel sem Samson." Obcházeli kolem a číhali na něho celou noc v městské bráně. Po celou noc tiše vyčkávali. Řekli: "Až nastane jitro, zabijeme ho."

3  Ale Samson ležel jen do půlnoci. O půlnoci vstal, vysadil křídla vrat městské brány s oběma veřejemi, vytrhl je i se závorou, vložil si je na ramena a vynesl je na vrchol hory ležící směrem k Chebrónu.

4  Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delíla.

5  I přišla k ní pelištejská knížata se žádostí: "Hleď na něm vymámit, v čem spočívá jeho veliká síla, jak bychom ho přemohli a spoutali a zneškodnili. Každý z nás ti dá tisíc sto šekelů stříbra."

6  Delíla tedy naléhala na Samsona: "Prozraď mi přece, v čem spočívá tvá veliká síla a čím tě spoutat, abys byl zneškodněn?"

7  Samson jí řekl: "Kdyby mě spoutali sedmi syrovými houžvemi, které ještě nevyschly, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli člověk."

8  Pelištejská knížata jí donesla sedm syrových houžví, které ještě nevyschly, a ona ho jimi spoutala.

9  Přitom u ní v pokojíku na něj číhali. Pak křikla na Samsona: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Tu zpřetrhal houžve, jako se trhá šňůrka z koudele, když ji sežehne oheň, a nevyšlo najevo, v čem spočívá jeho síla.

10  Delíla naléhala na Samsona: "Vidíš, jak jsi mě obelstil a vykládals mi lži. Teď mi však prozraď, čím bys mohl být spoután."

11  Odpověděl jí: "Kdyby mě pevně spoutali novými provazy, jichž se dosud nepoužilo, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli člověk."

12  I vzala Delíla nové provazy, spoutala ho jimi a křikla na něho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Přitom v pokojíku na něj číhali. Tu strhal provazy s paží jako nitě.

13  Delíla vyčítala Samsonovi: "I teď jsi mě obelstil a vykládáš mi lži. Prozraď mi, čím bys mohl být spoután!" Odpověděl jí: "Kdybys vpletla mých sedm pramenů vlasů do osnovy."

14  Učinila tak, upevnila kolíkem a křikla na něho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a vytrhl kolík, vratidlo i osnovu.

15  Zase mu vytýkala: "Jak můžeš říkat: »Miluji tě«, když tvé srdce není při mně! Už třikrát jsi mě obelstil a neprozradils mi, v čem je tvá veliká síla."

16  Když ho po celé dny obtěžovala svými řečmi a dotírala na něho, že z toho byl až k smrti unaven,

17  otevřel jí své srdce dokořán a řekl jí: "Nikdy se nedotkla mé hlavy břitva, protože jsem od života své matky Boží zasvěcenec. Kdybych byl oholen, má síla by ode mne odstoupila, zeslábl bych a byl bych jako každý člověk."

18  Delíla viděla, že jí otevřel své srdce dokořán, a poslala pelištejským knížatům vzkaz: "Tentokrát přijďte, neboť mi otevřel své srdce dokořán." Pelištejská knížata k ní tedy přišla a přinesla s sebou stříbro.

19  Ona ho uspala na klíně, zavolala jednoho muže a dala oholit sedm pramenů vlasů na jeho hlavě. Tak se stala příčinou jeho ponížení. Jeho síla od něho odstoupila.

20  Křikla: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a pomyslil si: "Dostanu se z toho jako dosud vždycky a pouta setřesu." Nevěděl, že Hospodin od něho odstoupil.

21  Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetězem. Ve vězení musel mlít.

22  Ale vlasy na hlavě mu začaly hned po oholení dorůstat.

23  Pelištejská knížata se shromáždila, aby obětovala velkou oběť svému bohu Dágonovi a aby se oddala radovánkám. Řekli: "Náš bůh nám vydal do rukou Samsona, našeho nepřítele."

24  Když ho lid viděl, vychvaloval svého boha. Volali: "Náš bůh nám vydal do rukou našeho nepřítele, pustošitele naší země, který mnoho našich skolil."

25  Rozjařili se a křičeli: "Zavolejte Samsona, ať nám poslouží k nevázaným hrám!" Zavolali tedy Samsona z vězení, aby si s ním nevázaně pohrávali. Postavili ho mezi sloupy.

26  Samson požádal mládence, který jej vedl za ruku: "Pusť mě, ať mohu ohmatat sloupy, na nichž budova spočívá, a opřít se o ně!"

27  Dům byl plný mužů i žen, byla tam všechna pelištejská knížata. I na střeše bylo na tři tisíce mužů a žen, hodlajících přihlížet nevázaným hrám se Samsonem.

28  I volal Samson k Hospodinu a prosil: "Panovníku Hospodine, rozpomeň se na mne a dej mi prosím jen ještě tentokrát sílu, Bože, abych rázem mohl vykonat na Pelištejcích pomstu za svoje oči!"

29  Pak Samson pevně objal oba prostřední sloupy, na nichž budova spočívala, a vzepřel se proti nim, proti jednomu pravicí a proti druhému levicí.

30  A řekl: "Ať zhynu zároveň s Pelištejci!" Napnul sílu, a dům se zřítil na knížata i na všechen lid, který byl v něm, takže mrtvých, které usmrtil umíraje, bylo víc než těch, které usmrtil zaživa.

31  I sestoupili jeho bratří a celý jeho dům, vynesli ho, vrátili se a pochovali ho mezi Soreou a Eštaólem v hrobě jeho otce Manóacha. Soudil Izraele po dvacet let.

Kázání

Samson o půlnoci vytrhne velikou bronzovou bránu, skoro to vypadá jako brány pekel. Jde s ní nahoru – až na vrcholky izraelských hor. Z pyšného města Gazy, která symbolizovala neporazitelnost Pelištejců učinil město zcela zranitelné a otevřené.

Samson vynesl ty dveře až na horu naproti Hebronu. Je to zas odkaz – odkaz až ke králi Davidovi, který Pelištejce definitivně ze země zaslíbené vyhnal. Je to tedy prorocký čin, další důkaz, že máme příběh o Samsonovi číst především jako prorocké podobenství.

(Když David jako první sjednotil všech dvanáct izraelských kmenů, učinil hlavním městem svého království Hebron na území kmene Juda.)

A učinil tak v noci, jako slunce naděje, jako když paprsky zasvítí do temných cel vězňů.

Je to demonstrace naděje, která přemáhá brány pekla beznaděje. Ve stejném duchu nakonec přemáhá Ježíš smrti noc.

(Přemohl Ježíš smrti noc, z hrobu vstal na úsvitu.)

Jan 16:33  To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.

Samson zůstává stále sám, nikdo mu za jeho činy netleská. Možná jeho opuštěnost je nakonec důvodem jeho selhání.

Možná si lidé řekli: Samson se nechal se opět utahat ženou, navíc jako nazír nesměl ulehnout se ženou.

Možná byl Samson posedlý sexem. A proto špatně skončil. Neoddávejte se neřestem, špatně skončíte – jako Samson - může znít z kazatelny.

Samsonův vztah k nevěstce můžeme ale číst dvojím způsobem.

Už na začátku jsme poznali, že Samsonova matka byla trochu zvláštní, neměla např. jméno. Její postava symbolizovala Izrael, který byl duchovně neplodný, Hospodin do ní zasel své slovo, ona uvěřila a porodila Samsona.

Izrael byl proroky často přirovnáván k nevěstce. Ta chodí smilnit s cizími bohy.

Prorok Ozeáš udělá divnou věc, kterou mu poradí sám Bůh.

(Ozeáš 1:2  Začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše. Hospodin Ozeášovi řekl: "Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina."

3  On tedy šel a vzal si Gomeru, dceru diblajimskou. Ta otěhotněla a porodila mu syna.

4  I řekl mu Hospodin: "Pojmenuj ho Jizreel, neboť já zakrátko potrestám Jehúův dům za krev prolitou v Jizreelu; zruším království izraelského domu.)

Nevěstka je symbol rezignace těch, kteří měli nést do světa Hospodinovo slovo. Místo toho přijali a přejali myšlení vykořisťovatelů.

Samson jako prorok demonstruje tento stav společnosti. I Ježíšovo chození za prostitutkami podobně provokuje a nevybočuje z této linie.

I když se z Božího lidu stane žena smilná, Hospodin to nevzdává, jde do obklíčení nepřáteli a tam se poníží.

Samson se potom zamiluje do pelištejky – Dalily (jedna z verzí jejího jména znamená něco ve smyslu Oslabující) a pelištejská knížata se ptají po jeho síle. Nabídnou jí peníze, a ta podobně jako později Jidáš Ježíše – Samsona vydává.

I tento příběh je jakousi vyučující historkou, aby bylo jasné, jak je to s Hospodinem a vírou v něj.

Učí nás poznávat jak Hospodin vysvobozuje.

Není to jen pikantní příběh. Je to hluboká otázka po moci Hospodinově.

Hra na hádanky o síle Samsonově je zvláštní. Vypadá to jakoby byl Samson natvrdlý. Neschopen poznat, že ho chce Dalila vydat. Jeho natvrdlost je tak okatá, že se musíme ptát, proč je tak okatá a jestli se tím nechce říci něco hlubšího.

Zdá se, že pisatel knihy Sd si jednak dělal blázny z pohanů a také chce ukázat, jak to tedy je s mocí Hospodinovou. Můžeme příběh tedy číst jako návod – třeba pro děti, které se ptají, v čem spočívá víra. Samson vymýšlí různé magické praktiky nebo techniky, jak ho zajmout. Pro Pelištejce vypadají velmi věrohodně, ve světě pohanské magie to není nic zvláštního.

Speciální syrové houžve, nepoužité provazy, vetkání vlasů do tkalcovské osnovy, to vše je velmi věrohodné.

Pelištejci a čtenáři Bible se mají ptát, v čem spočívá síla Hospodinova. Je to v magii? Je na Hospodina magická finta?

Samson dlouho zůstává cudný. Neotevírá Dalile své srdce. Samsonova síla je spojená s důvěrou a oddaností. Ne magie. Sílu Hospodinovu nelze spatřit pohanskými magickými způsoby.

Hospodina má člověk milovat svým srdcem, svou duší, svou silou (Dt 6,4). Ne magickou praktikou.

Dalila nakonec zaútočila právě na toto místo – na srdce. Chce, aby Samson miloval jen ji. Nakonec podlehl, byl z jejího naléhání k smrti unaven. Chce se tím říci, že jeho důvěra v Hospodina byla narušena. Byl unaven k smrti.

Vypravěč na tomto příběhu ukazuje, že smrt přichází ve chvíli, kdy lidé přestanou doufat v Hospodinovo vysvobození.

Samson to vzdal. Přestal věřit Bohu, jakoby si řekl, že už to dál nemá smysl.

Není to tedy na prvním místě příběh o sexuálním selhání, ale o ztrátě důvěry v Hospodina.

Samson prozradí Dalile, že je Nazorejský a jeho vlasy jsou znamení toho, že patří Hospodinu. Posluchač příběhu poznává, že Samsonova síla není ve vlasech, ale v Samsonově vydanosti Hospodinu.

Samson zeslábne ne kvůli ostříhání, ale kvůli ztrátě této základní důvěry. Samson dal své srdce Dalile a tak zmizela jeho síla. V té chvíli Samson zjišťuje, že Hospodin od něj odstoupil.

Jeho síla nebyla ve vlasech - ale v Hospodinově vyvolení a věrnosti. Ve věrnosti toho, který rozhodl vysvobodit svůj lid - a jemuž je třeba být oddán CELÝM srdcem, duší silou.

I Samsonovo následné oslepení je symbolické. Samson už nemá žádnou naději do budoucnosti, žádný výhled k novému svítání. Budoucnost nemá ani on ani vyvolený lid.

A příběh graduje.

22  Ale vlasy na hlavě mu začaly hned po oholení dorůstat.

Je to evangelium, je to vzkaz, že člověka nemůže nic natrvalo odloučit od lásky Boží.

Vládcové Pelištejců uspořádají jakési celonárodní oslavy, bohoslužby – k oslavě vítězství nad Samsonem.

Děkují bohu Dagonovi, zpívají mu chvalozpěvy, že zvítězil nad Hospodinem. Hospodin je slabší než Dagon. Víra v Hospodina je zadupána do země. Jinými slovy: chvalozpěv Pelištejců chce říci: náš způsob života i vlády se vyplatí. Vykořisťování má budoucnost, vyplatí se. Lež má budoucnost, vyplatí se, násilí má budoucnost.

Žádná zaslíbená země - žádný Hospodinův projekt obnovy člověka – žádné otevření země zaslíbené se nekoná. Pelištejci Samsona urážejí, bijí ho a smějí se mu.

Velice silně nám tato pasáž připomene vítězství zla nad Ježíšem.

“ Marek 15:29  Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali: "Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit,

30  zachraň sám sebe a sestup s kříže!"

31  Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky. Říkali: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.

32  Ať nyní sestoupí s kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!" Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.

 - ozývá se obdoba této sebejisté vítězoslávy z Golgoty.

Samson pochopil v čem spočívá jeho síla a začal volat k Hospodinu. Zradili mne za pytel stříbrných, ponížili mne, všichni mne opustili. Věřím, že ty jsi Hospodine na mne nezapomněl.

Vyslyš mne, “ty který slyšíš sténání vězňů.” (Ž 102,21).

Samson pomalu začne věřit, že v jeho bezmoci se nakonec ukáže Hospodinova moc.

Pavel – v naší bezmoci…

(Římanům 8:26  Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.)

(2 Korintským 4:9  jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.)

Samson se opře do sloupů, které drží chrám. Jsou to věčné sloupy moci pelištejců a jejich boha.

Samson zasadí nepřátelům rozhodující úder v naprostém ponížení. Ve chvíli, kdy se rozhodne vydat svůj život.

Podobně vydává Ježíš život svůj, v obklíčení nepřátel, ve své slabosti zmučeného těla.

Můžeme se ptát proč číst příběh o Samsonovi, když existuje dílo JK?

Snad proto, abychom Ježíšovi porozuměli do větší hloubky, abychom poznali, co jeho činu předcházelo a jak se rodila víra v Hospodinovu záchranu. Samson je předobrazem Ježíše.

Poznáváme, že dílo záchrany koná svědek Hospodinův vlastní obětí. V tomto smyslu byl Samson Ježíšův předchůdce. Pisatelé evangelií si toho byli vědomi, počítali s tím, že čtenáři příběh o Samsonovi budou znát.

Dílo záchrany provází posměch a urážky. Urážky ale nejsou znamením, že se Bůh odvrátil, že víra ve vysvobození je jen planou nadějí.

Apoštol Pavel o ponížení kříže říká: - (už na kříži Kristus)  odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi  vítězství. (Kol 2,15)

Samson i ukřižovaný Kristus nejenže přinášejí záchranu a vysvobození bitým a  zotročeným - ale přinutili sebejistá knížata a vládce tohoto věku, aby naplno  odhalili, co jsou zač. Tím nad nimi vykonali soud.

Díky Ježíšovu činu (ale i Samsonovu) už je nemusíme poslouchat. Víme, kdo je jediný Pán. Ne Dagon, ne Pelištejci, ne Římani, ne podplacení soudcové atd.

Ti, kteří doufali v Dagona zemřeli. Chce se tím říct, že ten, kdo nedoufá v Hospodina si vybral cestu smrti.

Deuteronomium 30:19  Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo.  20  a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

Samson v Hospodinově moci vede svůj lid, svými činy ukazuje, že spoléhání na lež nebo útlak vede nakonec ke smrti. A ukazuje cestu k záchraně – tedy ke spáse. Tuto záchranu (pravdivost této cesty) dosvědčí svou obětí.

Příběh o Samsonovi je vyznání nejhlubší naděje. Je to tedy evangelium – dobrá zpráva.

Člověče, i když se hroutíš pod tíhou zklamání, i když jsi začal věřit způsobům vládců  tohoto věku - nejsi a nezůstal jsi ztraceným a zapomenutým.

Alespoň ne pro toho Boha, k němuž volal Samson a k němuž volá Jš.

Nakonec má celý příběh dobrý konec.

Lidé nakonec přece jen poznali a vyznali tuto cestu – smutečním průvodem, který byl demonstrací jejich víry (proměny – katarze - myšlení). Přišli, aby pohřbili Samsona. Už nebyl sám. Jeho činy a jeho dílo pokračovalo.

Nebyl to běžný pohřeb. Bylo to vyznání víry. Podobně jako my vyznáváme o JK že byl ukřižován, umřel a byl pohřben. Je to vyznání, že my jsme se na jeho zápase nepodíleli. Udělal to jen za nás a pro nás.

Svou smrtí přemohl moc vládců tohoto věku. Jsme křesťané, protože se k této cestě přiznáváme.

Samson zvítězil ve smrti – vzkazuje ten smuteční průvod světu.

A tak nám Samsonův příběh dává do větší hloubky nahlédnout zápas Ježíšův. Ježíš podobně jako Samson zvítězil už svou smrtí.

Víra ve vzkříšení pak znamená vyznání, že se k této cestě přidáváme a věříme jí jako cestě vedoucí do věčnosti.

Modlitba

Děkujeme Pane, že jsi nám seslal JK, aby nás vytrhl z temnoty a smrti. Prosíme, abychom se nebáli před světem tvé vítězství svými životy vyznávat.

Amen