Spasitel Samson

První čtení

Matouš 1:18  Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.

19  Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.

20  Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.

21  Porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." 22  To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: 23  `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´.

Druhé čtení

Soudců 13:1  Izraelci se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal na čtyřicet let do rukou Pelištejců.

2  Byl jeden muž ze Soreje, z danovské čeledi, jménem Manóach. Jeho žena byla neplodná a nerodila.

3  I ukázal se té ženě Hospodinův posel a řekl jí: "Hle, ty jsi neplodná, nerodila jsi, avšak otěhotníš a porodíš syna.

Kázání

Jak jsme doposud viděli, není kniha soudců nudná. Pokaždé je příběh jiný, jinak provokativní, jinak poučný. Všechny ty příběhy však spojuje jedna linie, která je stejná. Zápas o svobodu. Různé formy útlaků a totalit dopadají na Izraele – kniha Sd popisuje, že Bůh, sice dopouští utlačovatele, lidi totiž neposlouchají Boha, ale sami sebe a pak se dostanou do zotročení – ale Bůh je připraven pomoci. Dopouští přemožení zlých mocností.

Soudce Samson je snad nejpodivnější ze všech postav knihy Soudců.

Jeho poslání zazní už před jeho narozením.

Narození je zázračné stejně jako v případě Izáka nebo Ježíše.

Neplodné ženě Manoacha, který pocházel z Danovců (kteří sídlili při středozemním moři v sousedství pelištejců) se zjevil posel Hospodinův a řekl jí větu, kterou jsme před chvilkou slyšeli.

Syn zachrání Izrael.

Izrael byl totiž zotročen Pelištejci.

Po 40 let ničí Boží lid, ničí zaslíbenou zemi. 40 let zotročují. To jsou 2 generace, to je doba putování Izraele na poušti, to je doba, kdy se mnoho dospělých lidí narodilo do vládnoucích nesvobodných poměrů. Z dějin víme, že i po tak dlouhé době dokáže nová generace vnímat svobodu, i když ji sama nezažila. Přesto je mnoho těch, kteří jsou smíření s panujícími poměry. Zpočátku jsou takto smíření i Manoach s manželkou. Jméno Manoach znamená Na odpočinku. Jeho víru bychom mohli popsat třeba takto: nemá cenu vyhlížet změnu.

Možná se to tak nezdá, ale je rozdíl mezi otrokem, který si zpívá: Jozue ten dobyl Jericho a mezi otrokem, kterého to ani nenapadne. Manoach ztělesňoval toho, jehož mysl není připravená vidět jakoukoli naději. Je to člověk, který to vzdal.

Ten, kdo to vzdal, kdo už nevěří, že má smysl věřit v dobro je podoben neplodnému člověku. Proto se stal Izrael v očích proroků neplodnou ženou.

Přesto i v této situaci smrti, protože když už nečekáme žádnou změnu, jsme v duchovní smrti – právě v této situaci zmaru zasvítí Hospodinovo světlo. Toto světlo vyjadřuje Bible slovy: Bůh s tebou počítá, porodíš syna.

Tento syn bude nespoutaný. Jeho jediným životním úkolem je demonstrovat Boží svobodu pro lidi. Nestříhá se a neholí, je to znamení. Samsona nebudou poutat a sestříhávat žádné poměry, rezignace.

Tuto nespoutanost a svobodu vyjadřuje termín zasvěcený. Ne zasvěcený po určitou dobu, ale po celý život. Jeden z výkladů, proč se Ježíšovi říkalo Nazaretský je odvození jeho jména od termínu zasvěcení – tedy nazír, nazorejský. Jeho poslání je na celý život. (Nazaretský – termín odvozen od města – je až pozdější). Ježíš jednou půjde ve stopách Samsona.

(Archeologické výzkumy prokázaly, že v tomto místě existovaly lidské osady již před 9 000 lety. Starý zákon, Talmud či ostatní relevantní historické spisy se však o městě nezmiňují. Nazaret není obsažen ani v seznamu 45 galilejských měst od Flavia Josefa. Postavení města v rámci Galileje i celé Judeje bylo tehdy nevýznamné. Někteří historikové dokonce tvrdí, že z důvodů neexistujících písemných zmínek Nazaret neexistoval až do 1. století n. l., jiní zase, že Nazaret patřil pod jiné město., wikip).

Samson má vysvobození vetknuto v genech a jeho činy a jeho způsoby budou vždy ustrašené okolí provokovat. Samson se pro leckoho stane nebezpečným anarchistou. Jeho činy jsou v tomto smyslu Kristovské. Ježíš byl pro řadu lidí nepřijatelný právě pro své svobodné chování uprostřed světa svázaného přísnými předpisy a tradicemi.

Stejně jako Ježíš i Samson se proslaví jako bořitel různých tzv. neměnných pořádků.

Neměnnými pořádky nemyslíme jen předpisy, ale také pocit, že když jsme utlačovaní, že nemáme šanci to změnit. Změna údělu je totiž nebezpečná. Sice bychom ji rádi uvítali, ale bojíme se cokoli udělat.

A tak do naší rezignace žalmista prorocky volá: změn náš úděl

(Žalmy 126:1  Když Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jak ve snu; Žalmy 126:4  Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země!)

Lidi, kteří v babylónském zajetí čtou příběhy knihy Sd, tajně doufají, že změna přijde. Aby mohla přijít změna, musí se změnit srdce a mysl těch, kteří jsou zatím jako otroci. Musí ve svém srdci tuto možnost připustit. Jak ji jednou připustí, začne se toto poznání rozlévat jako lék. Jednou se vysvobodí. Bible je lék, má zázračnou moc uzdravovat nemocné srdce člověka. Mění srdce člověka.

Apoštol Pavel jednou mnohem později vyzná tuto víru ve vysvobození, že všichni budou skrze Mesiáše JK v Bohu. Tzn. lidé budou vysvobozeni.

(1 Korintským 8:6  my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.

1 Korintským 15:24  Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.

26  Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt,

28  Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.)

Neplodná Samsonova matka. Je to zároveň obraz víry. Boží cesta se otevírá v neplodném bezmocném světě. Bible nám zvěstuje radostnou zvěst: tehdy, když se lidé bojí a budoucnost je nejistá, tehdy se neplodným matkám rodí synové.

To je přece základní radostná zvěst (evangelium) celé Bible.

(Matouš 1:21  Porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." 22  To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: 23  `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´.)

Samson má být nazír. Tedy někdo, kdo musí udržovat při životě vědomí, že Izrael je povolán k tomu, aby byli lidem Božím a že je rozdíl mezí dobrým a zlým.

Samsonovi rodiče nevěděli, co mají dělat. Manoach nemohl věřit tomu, co se stalo a tak prosil Hospodina, aby mu ukázal, co dál a tak přišel posel Boží ještě jednou.

Manoach zastupuje psychologicky člověka, který to vzdal a nemůže proto uvěřit, že se děje něco nového. Posla zkouší a když posel přijde po druhé a prokáže se, tak Manoach propadne panice. Je přesvědčen, že musí se svou ženou zemřít, protože se ukázalo, že Manoach přestal v živého Boha věřit a teď tedy nutně musí přijít trest, když se zase ukázalo, že všechno je jinak.

Přijde jistě trest za naši hříšnost, za naši rezignovanost. Manoachova manželka s ním však nesouhlasí.

Soudců 13:23  Jeho žena mu však odpověděla: "Kdyby nás chtěl Hospodin usmrtit, nepřijal by od nás oběť zápalnou ani přídavnou, nebyl by nám toto všechno ukázal, ani by nám teď neoznámil něco takového."

Jinými slovy tedy Manoachova žena, plná již slova Hospodinova, hledí vstříc naději a říká svému muži: neboj se.

Bůh s námi počítá, neboj se. Káže evangelium.

Manoachova žena se stala znovu kazatelkou Evangelia. A zazní, že Manoachova žena je ta žena. Rabíni četli tento oddíl symbolicky. V symbolickém čtení se nejedná o Manoachovu ženu, ale o ženu-Izrael. Vždyť ženichem je Hospodin, často se v Bibli nazývá Izrael ženou – v mnoha výrocích ženou nehodnou.

Hospodin tuto ženu miluje i přesto, že je často neplodná – neplodná znamená – ta, která není schopná držet se Hospodinova zákona.

Syn této neplodné ženy má žít jinak, než ostatní, nemá pít víno, nesmí sníst nic nečistého – a hlavně – má dbát pečlivě na dodržování Hospodinova slova – toho, co přikázal.

Rozhovor Manoacha s poslem Božím je pedagogicky zajímavý. Manoach se vyptává, co má dělat chlapec, ale posel odpověděl – co mají dělat rodiče. Oni musí začít u sebe. Jejich syn sice bude osvobozovat Izrael, ale oni mají žít podle Božího zákona. Na druhou stranu, o svého syna se nemusí dělat starosti. Až dozraje čas, chlapec už sám bude vědět, jaký úkol má vykonat.

Manoach nakonec obětoval Bohu a ta oběť byla znamením jejich ochoty poslechnout to, co Bůh po nich chce.

Tady se dobře oběť spojuje s tím, co vyjádří proroci později:

Žalmy 50:23  Mne oslaví ten, kdo přinese oběť díků, ten, kdo jde mou cestou; tomu dám zakusit Boží spásu."

Žalmy 51:19  Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!

Žena porodila syna a pojmenovala ho Samson – sluníčko. To jméno není náhoda, je to odkaz na Debořinu vítěznou píseň, kde se zpívá o těch, kteří milují Hospodina – jako o slunci v plné síle.

(Soudců 5:31  Tak ať zhynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine! Ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející v plné síle. - Země žila v míru po čtyřicet let.)

Samsonovy vlasy se jednou budou podobat paprskům nepřemožitelného slunce.

(Ježíš – vánoce – slunovrat – SOL INVICTUS)

Někdy se ptáme: má v tomto světě víra nějaký smysl? Věříme Bohu, čteme Bibli, chodíme do kostela v beznaději, nebo v ustrašenosti, nebo s pocitem marnosti?

Možná se tím příběhem můžeme povzbuzovat. Můžeme být jako ta Manoachova bezejmenná žena! Můžeme nechat do našeho někdy utahaného a neplodného srdce vpustit radostnou zvěst o novém začátku.

Slovo naděje se nakonec stalo tělem, neplodná porodila syna a zasvětila ho Hospodinu. Byl tedy nazorejský. Jméno mu dala Samson. Do temnot zazářilo světlo.

Modlitba

Děkujeme Pane, že do našeho srdce pouštíš světlo. Prosíme ať jsme otevřeni pro tvou zvěst radosti a svobody.

Amen