kde panují lišky

První čtení

Lukáš 9,43b

Když se všichni divili, co všechno (Ježíš) učinil, řekl svým učedníkům:

 44 "Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí."

 45 Oni však tomu slovu nerozuměli a jeho smysl jim zůstával skryt; proto nechápali, ale báli se ho na to slovo zeptat.

…

57 Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: "Budu tě následovat, kamkoli půjdeš."

 58 Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil."

Druhé čtení

Soudců 15:1  Po nějakém čase, ve dnech, kdy se žala pšenice, navštívil Samson svou ženu a přinesl darem kozlíka. Řekl: "Rád bych vešel do pokojíku ke své ženě." Ale její otec mu nedovolil vejít

2  a namítl: "Myslil jsem, že k ní chováš nenávist, tak jsem ji dal tvému družbovi. Což není její mladší sestra hezčí? Může být tvá místo ní!"

3  Ale Samson jim odvětil: "Tentokrát budu vůči Pelištejcům bez viny, když jim provedu něco zlého."

4  Odešel a pochytal tři sta lišek. Potom vzal pochodně, otočil vždy dvě lišky ocasy k sobě a mezi ně připevnil pochodeň.

5  Pochodně zapálil a lišky pustil do nepožatého obilí Pelištejců. Zapálil jak kopky, tak nepožaté obilí, dokonce i vinice a olivy.

6  Pelištejci se vyptávali: "Kdo tohle udělal?" Rozkřiklo se: Samson, zeť Timnaťana, za to, že mu vzal ženu a dal ji jeho družbovi. I přitáhli Pelištejci a upálili ji i s jejím otcem.

7  Tu jim Samson řekl: "Když takhle jednáte, neustanu, dokud nad vámi nevykonám pomstu."

8  Bil je hlava nehlava a způsobil jim zdrcující porážku. Potom sestoupil a usadil se ve skalní strži Étamu.

9  Ale Pelištejci přitáhli a utábořili se v Judsku; rozložili se v Lechí.

10  Judští muži se ptali: "Proč jste na nás přitáhli?" Odpověděli: "Přitáhli jsme spoutat Samsona a naložit s ním stejně, jako on nakládal s námi."

11  I sestoupilo tři tisíce judských mužů ke skalní strži Étamu a řekli Samsonovi: "Copak nevíš, že nad námi vládnou Pelištejci? Cos nám to provedl?" Odvětil jim: "Jak jednali oni se mnou, tak jsem já jednal s nimi."

12  Řekli mu: "Sestoupili jsme, abychom tě spoutali a vydali do rukou Pelištejců." Samson je požádal: "Odpřisáhněte mi, že se na mě nevrhnete vy sami!"

13  Přislíbili mu: "Nevrhneme se na tebe. Jenom tě pevně spoutáme a vydáme do jejich rukou, určitě tě neusmrtíme." Spoutali ho dvěma novými provazy a odvedli ho od skály.

14  Když přišel do Lechí, Pelištejci ho přivítali válečným pokřikem. Tu se ho zmocnil duch Hospodinův a provazy na jeho pažích byly jako nitě, které sežehl oheň. Pouta mu na rukou povolila.

15  Našel čerstvou oslí čelist, popadl ji do ruky a pobil jí tisíc mužů.

16  I řekl Samson: "Oslí čelistí jsem pobil hromadu, dvě hromady, oslí čelistí jsem pobil tisíc mužů."

17  Když domluvil, odhodil čelist. To místo nazval Rámat-lechí (to je Výšina čelisti).

18  Dostal pak nesmírnou žízeň a volal k Hospodinu. Řekl: "Ty jsi způsobil skrze svého služebníka toto velké vysvobození. A teď mám umřít žízní a upadnout do rukou neobřezanců?"

19  I rozpoltil Bůh skalní kotlinu v Lechí a vytryskla z ní voda. Napil se, okřál na duchu a ožil. Proto nazval to místo Pramen volajícího; ten je v Lechí dodnes.

Kázání

Minule jsme viděli, že činy Samsona lze vykládat velmi odlišně. Buď jako činy rozmazleného fracka, nebo jako znamení uzdravující svobody. Jako podobenství o Boží moci, o Božím vysvobození. Viděli jsme, že Samson podobně jako Ježíš porušoval základní ustanovení zákona. Stýkal se s ženami (dokonce se ženami jiných národností), pil víno, dotýkal se mršiny. Pohoršoval tak. Stejně o Ježíšovi se říkalo, že je přítel pitek a celníků a hříšníků a prostitutek.

Dnes budeme dál pokračovat v hledání smyslu Samsonových činů.

Dnešní příběh začíná v době žní. Pelištejci sklízí pšenici, jsou pány Izraelců, podobně jako kdysi Egypťané. Jsme pořád v době poroby, Izraelci se podobají Manoachovi a jeho ženě, jsou už za ta léta na útlak zvyklí, bojí se cokoli udělat, hlavně aby si nezhoršili situaci. Nikdo až na Samsona se v té době neodvážil chovat svobodně. Lidi nebyli zvyklí říkat na veřejnosti, co si myslí. Báli se, aby je někdo neslyšel. V smysluplnost víry v Hospodina už taky nevěřili.

Pelištejci jsou ti, kdo pevně drží zemi v rukou, tedy i její úrodu. To oni rozdělují, kolik obilí dostanou oni a kolik otroci. Dovedeme si představit, že na otroky příliš nezbylo. Jen tak, aby úplně nevyhladověli a nepomřeli, to by se Pelištejcům nevyplatilo.

Možná nazrál čas pro změnu podobně, jako kdysi nazrál v Egyptě.

Samson se vydal za svou ženou a vzal s sebou jako dar kozlíka. Snad na usmířenou. Jenže k ženě se nedostal. Tchán ji dal jinému. Nabídne mu místo ní mladší dceru. Žena je majetek, s nímž si majitel může dělat co chce.

Samson šel, pochytal 300 lišek, přivázal k nim pochodně a úrodu vypálil.

Bylo to podobenství pro lid, bylo to znamení.

Lidé mohli tento čin chápat, jako očistu země od uchvatitelů. Mohli spatřit v hořících pochodních světlo Hospodinovy spásy, které svítí v temnotách.

Genesis 15:17  Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18  V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: "Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu..etc)

Ani 300 lišek není jen tak. Se třemi sty muži vyzbrojenými pochodněmi vyrazil soudce Gedeon na midjánské nepřátele.

Samson učiní všechno sám. Nikdo mu nepomáhá.

Lišky jsou v Bibli znamením zmaru. Je to znamení pro Pelištejce, že jejich říše bude zničena, v jejich troskách se budou pohybovat leda tak lišky.

Naopak pochodně jsou světlem Hospodinovy spásy, která znovu vzejde Izraeli.

Reakce Pelištejců je zajímavá, nepomstí se totiž na Samsonově rodné vesnici, ale pomstu vykonají na Samsonově ženě a jejím otci. Byl to snadnější cíl a možná se už díky Samsonově pověsti Pelištejci báli podniknout útok na Samsonově území.

Tchán i Samsonova manželka uhořeli.

Samson je za to bil hlava nehlava, v originále je to vylíčeno způsobem, který evokuje výprask – jako když se bijí rozmazlení spratkové.

Spratek tady není Samson, ale utlačovatelé. Zotročení lidé zas mohli pro sebe zaslechnout: upalování v zemi zaslíbené nemá místo. Jednání Pelištejců je zvrácené, zlé a vyšlo opět najevo. Samsonův čin ukazuje, že vláda uchvatitelů a jejich jednání v zemi zaslíbené nemá budoucnost.

Samson se usadil ve skalní strži.

I to můžeme číst jako podobenství.

Samson byl ve své svobodě i svém boji osamělý, stal se štvancem. Neměl, kde by hlavu složil.

Pelištejci po něm šli, utábořili se v Judsku.

A začala obvyklá reakce těch, kteří jsou dlouho v otrockém postavení. Místo, aby lidi Samsona podporovali a fandili mu, počítali předem s porážkou. Nedivíme se jim, jednali bychom také tak, protože bychom chtěli ochránit své rodiny i sebe.

Samson příliš riskoval. Podle mínění většiny to byl nebezpečný hazardér. A tak se stalo, co by vlastně každý mohl čekat.

Soudců 15:11  I sestoupilo tři tisíce judských mužů ke skalní strži Étamu a řekli Samsonovi: "Copak nevíš, že nad námi vládnou Pelištejci? Cos nám to provedl?" Odvětil jim: "Jak jednali oni se mnou, tak jsem já jednal s nimi."

12  Řekli mu: "Sestoupili jsme, abychom tě spoutali a vydali do rukou Pelištejců."

Jejich vyčítavá otázka vystihuje tragiku celé situace, tolik typické pro člověka. I náš národ podobných situací zažil nepočítaně. Lidi ze strachu bijí vlastní proroky, kteří se obětovávají za druhé. Zvláštní paradox. Bible je zvláštní, že právě na tento paradox mnohokrát poukáže.

Cos nám to udělal? – obviňují ho lidé! Copak nevíš, kdo tady vládne? Kdysi se takhle ptali Mojžíše. Cos nám to udělal? Proč jsi pokálel naši pověst u faraona? Tvoje svobodné činy dopadnou jako trest na nás. A tak je tvoje svoboda spíš nebezpečný hazard než cokoli jiného.

Co to děláte, proč ohrožujete církev? Vyčítali mnozí těm, kteří třeba podepsali chartu.

Co má co věřící mluvit do politiky?

Akorát ohrožuje ostatní.

Osobně tuto reakci naprosto chápu. Možná bych taky radil neriskovat, kdybychom se dostali do této situace, byli jako církev zase utlačovaní.

Ať je to jak chce, Bible nám klade nepříjemné otázky: např.:

Samsonovi souvěrci mohli také na jeho činy reagovat jinak: děkujeme Samsone, že jsi nám dal ochutnat jak voní svoboda - spása.

Bible se nebojí zvěstovat, že činy svobody jsou vnímány společností (tehdy církví, protože všichni jsou věřící v Hospodina) jako nebezpečný hazard (který se ovšem bude mnohokrát opakovat).

A nebojí se zvěstovat, že Bůh se sám chová jako provokatér.

Má to zvláštní důsledek: ten, kdo čte Bibli a nechá se jí inspirovat se tak může stát pro společnost nebezpečným. Možná je lepší nejít ve svém životě cestou víry?

Nebo je možná lepší zvolit vlastní způsob víry, který mě utvrdí ve strachu a rezignaci.

Samsonovi souvěrci už dávno neprosili Hospodina o vysvobození. A tak se nedovedli radovat ze Samsonových činů, jen mlčeli nebo vyčítali nebo se báli.

Je to přirozené. Bible ale ukazuje, že Boží činy a chování člověka v Boží moci NENÍ PŘIROZENÉ.

Za výčitkou judských mužů stojí touha po přežití, po přizpůsobení se poměrům. Hlavně neprovokovat. Protože život (i v bezpráví a lži) je přece důležitější než smrt.

K tomu Ježíš říká

Marek 8:34  Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.

35  Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.

Domnívám se, že Bible fandí tomuto hazardu svobody. Samson (stejně jako Ježíš) je hrdina, ne hazardér.

Ti rozumní také Ježíšovi radili, aby nehazardoval. Jak rodina, tak např. apoštol Petr. Ježíš toto jednání však považoval za satanské.

K Samsonovi se nikdo nepřidal, naopak ho jeho vlastní bratři vydali.

Jan 1:11  Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.

Stejně jako se jednou rozutečou učedníci Ježíšovi, i on zůstane sám vydaný svými souvěrci. Vlastní ho nepřijali.

Samson se podobně jako Ježíš chová zvláštně. Odpouští jim. Mohl by říci: proč jste tak ustrašení? Proč se chováte jako zbabělci?

Samson je skoro jako beránek vedený na porážku. Prosí jen své souvěrce, aby ho sami hned nezabili. Co teď zmůže Bůh?

Ptá se ustrašený člověk. Kde je spravedlnost? To budeme v otroctví na věky? Vždyť ani naši představitelé nás nevysvobodí. Myslí jen na sebe.

Bible ovšem právě na tyto otázky odpovídá:

Soudců 15:14  Když přišel do Lechí, Pelištejci ho přivítali válečným pokřikem. Tu se ho zmocnil duch Hospodinův a provazy na jeho pažích byly jako nitě, které sežehl oheň. Pouta mu na rukou povolila.

15  Našel čerstvou oslí čelist, popadl ji do ruky a pobil jí tisíc mužů.

Bible odpovídá: Hospodin zachraňuje, posílá svého ducha svobody. Ten vysvobozuje velmi zvláštním způsobem, nevede válku, ale vítězí pomocí oslí čelisti, což není zbraň. A tak tu máme zvláštní paradox – na první pohled se zdá, že je to zas jeden z mnoha SZ příběhů o pobití nepřátel. Místo toho je to jeden z mnoha Biblických příběhů o tom, že Hospodin vítězí jinak než válkou. Samson se opět zpronevěří proti předpisům, dotkne se zdechliny. A v moci Hospodinově zvítězí. Až kolem tohoto slavného místa, které Samson nazval Rámat-lechí - to je Výšina čelist, jednou půjdou lidé, budou si moci říci:

Hospodin nevysvobozuje mečem a kopím - ale nezbraní – oslí čelistí.

Samson však zůstává dál sám a žízní.

Jeho žízeň a jeho volání k Hospodinu není běžná žízeň a běžné volání, je to podobenství. Samson žízní po vodě živé, po lidech, kteří by např. začali chválit Pána Boha za to, že vězně vysvobozuje. Žízní po lidech, kteří by k Hospodinu volali tak jako on. Kteří by měli odvahu vykřičet v důvěře vlastní selhání, ale i děkování za to, že Bůh má moc měnit naše zdánlivě neměnné osudy.

I naše setkání teď a tady je volání k Hospodinu.

Volání k Hospodinu může ale být také naše připravenost nést Hospodinovo slovo v našich činech mimo kostel. Nasazovat se pro pravdu i spravedlnost. (Hledejte BK a jeho spravedlnost).

Samsonovi souvěrci zůstali doma a dělali, že se nic nestalo.

 (Žalmy 63:2  Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi.)

Země Izraele zůstává prahnoucí bezvodá, vyschlá.

Samson je všemi opuštěn, snad podobně jako Eliáš chce zemřít. Tolik se nasadil, a zdá se, že k ničemu. Víru svých bratří neprobudil. A tu, Hospodin otevírá skálu, umožňuje cestu dál.

Samson se podobně jako Ježíš vydává za druhé. Dělá to, na co druzí nemají odvahu. A tím zpětně odvahu dodává svým následovníkům. Proto je ten příběh v Bibli, proto se ho máme učit znát. Přibližujeme se díky němu také Ježíšovi.

Je svědectvím radostné zvěsti – tedy evangelia – že i nás se týká vysvobození, že Hospodin poráží mocné nepřátele – ať už ty viditelné, nebo i ty neviditelné – což jsou naše různé strachy a úzkosti.

Modlitba

Děkujeme Pane, že nám dáváš naději i odvahu vidět ve světě na prvním místě to co je podstatné.

Amen